Četba jako lék z nakladatelství Knihy Stehlík
ČR: Milí přátelé, většina z nás se teď drží doma a možná je dobrý čas si něco pěkného přečíst. Ostatně, kdy k tomu bude taková příležitost. Čtení dobrých knih, stejně jako poslouchání dobré muziky, hovory s přáteli vytvářejí dobrou náladu a té je nám v tuto chvíli opravdu třeba. Dobrá nálada léčí. V občasníku přináším pár knižních tipů, které by ji mohly účinně podšprajcovat. Opatrujte se a doufám, že se sejdeme, až se to přežene.
Srdečně Ivoš Stehlík, nakladatel
O SNOŽROUTKOVI – Michael Ende
Které dítě by se někdy nebálo jít spát a nemělo strach z příšer, které číhají ve snech? Je tomu tak i s malou princeznou Dřímalkou v příběhu „O Snožroutkovi“ od Michaela Endeho. Dřímalku, dcerušku krále Ospálkova, trápí zlé sny, a proto večer nechce do postele. Když už si s tím neví rady ani největší mudrci z celé země, začne sám pan král pátrat po celém světě po nějakém léku, který by princezničce pomohl. Nakonec najde Snožroutka, který všechny zlé sny jednoduše zbaští. Přestože jsem dospělý, s velikou chutí jsem si přečetl tohle útlé dílko autora Nekonečného příběhu, které je navíc krásně ilustrované.
LEGENDA JMÉNEM TYRANOSAURUS REX – Vladimír Socha
Na světě dnes už snad není nikdo, kdo by o tomto legendárním zabijákovi z pravěkých dob neslyšel. Tyrannosaurus rex byl jedním z největších dravých tvorů, kteří kdy kráčeli po zemském povrchu, a i nepředstavitelných 66 milionů let po svém vyhynutí pevně ovládá svět naší představivosti. Původní česká kniha dlouholetého popularizátora vědy o pravěku Vladimíra Sochy doplněná množstvím nádherných, černobílých a vědecky přesných ilustrací zkušeného výtvarníka Vladimíra Rimbaly je v mnoha ohledech zcela unikátní. Jako jediná nejen v českém prostředí, ale nejspíš i celosvětově, zobrazuje a popisuje všechny dosud objevené zástupce nadčeledi Tyrannosauroidea, a poskytuje tak jejich ucelenou a informačně nabitou galerii. V poměrně rozsáhlém, ale zcela přehledném a běžnému čtenáři přístupném textu seznamuje se všemi podstatnými aspekty života nejslavnějšího z dinosaurů. Co bych za takovou knihu dal, když jsem byl kluk a hltal knížku polské paleontoložky Zofie Kielan-Jaworowske Lov na dinosaury o její expedici do mongolské pouště Gobi. Zaplať Bůh, že něco tak fundovaného a zároveň čtivého vyšlo aspoň teď.
PAVOUČÍ PŘÍPAD – Jan Frána – Hafran
Třetí autorova detektivka z trampsko-vodáckého prostředí. Byla kdysi dávno jedna tajná trampská osada Pavouci a její camp Pavučinec, jehož polohu neznal nikdo, kromě členů oné osady. Pak na místě campu vyrostla vojenská základna Bonanza a osada se rozpadla. Kapitán kriminálky Jan Sladký, mezi trampy zvaný Kozina a jeho manželka Klára dostávají svatební dar v podobě poukazu na únikovou hru na oné základně. Spolu s kamarády se přidávají k dalším hráčům a dostávají se tak do víru událostí, jež mají své kořeny právě zde. Pavoučí hra začala a oni zjišťují, že z ní není úniku. Je třeba ji hrát bez ohledu na tragické okolnosti… Když už se zdá, že je případ s Pavoučí hrou vyřešen a pachatel je odváděn do vazby, zazní z jeho úst slova, která spustí sled dalších nečekaných a dramatických událostí. Komu byla slova určena a co základna Bonanza skrývá? Nebo je třeba hledat jinde? Kdo koho nakonec lapí do Pavoučí pasti, spleti stop a nástrah?
Detektivka kamaráda Hafrana mne pobavila a mám k ní mírně nostalgický vztah. Domnívám se totiž, že předobrazem Bonanzy mohla být brdská raketová základna řečená Klondike, kde jsem strávil rok svojí vojenské prezenční služby. Ať už to ale bylo jak bylo, dobře jsem si početl.
HRDINA OD MADRIDU – Markéta Pilátová
Nečekaně milé překvapení. Útlá, ale skvěle napsaná kniha líčí pátrání španělské studentky Carmen po českých interbrigadistech a její vyprávění se prolíná s vyprávěním jednoho z nich, Františka Reka. Před našima očima ožívají kruté boje, útěky i skrývání v jeskyních cikánů, setkání s Hemingwayem, nevítaný návrat domů i osudy v komunistickém Československu. Nechybí překvapivý, až magický konec. Čte se to jedním dechem.
Magické dítě je klasické dílo, které hluboce zpochybnilo panující názory na porodní praxi, rodičovství a vzdělávání dětí. Jeho odvážné myšlenky o tom, jak západní společnost děti poškozuje a jak bychom o ně i o sebe mohli pečovat lépe, dnes znějí pravdivěji než kdykoli předtím. Od chvíle, kdy se narodí, říká Joseph Chilton Pearce, má lidské mládě jediný zájem: naučit se o světě všechno, co se jen lze naučit. Naše planeta je dětským hřištěm a dětskou hru by nic nemělo narušovat. Za takové výchovy je magické dítě šťastný génius, který dokáže cokoli. Je vybaveno k naplnění svého úžasného potenciálu.
S využitím myšlenek mezinárodně uznávaného dětského psychologa Jeana Piageta sleduje Pearce růst systému mysl-mozek od narození až do dospělosti. Alarmující nárůst autizmu, hyperaktivity, dětské schizofrenie a sebevražd dospívajících spojuje s chybami, kterých se při výchově a vzdělávání dětí běžně dopouštíme.
Následně ukazuje, jak obnovit to ohromující bohatství tvůrčí inteligence, které je vrozeným právem každé lidské bytosti. Pearce zpochybnil veškeré naše představy o výchově dětí a současně s tím i naše představy o sobě samých. Jeho poselství je jednoduché: nikdy není pozdě začít si hrát, všichni jsme totiž magické děti.
Čtu to zrovna teď a není to úplně jednoduché čtení, ale dává to tolik látky k přemýšlení o tom, jak učíme a jak bychom měli učit. Doufám, že mne to výrazně posune v pochopení zákonitostí lidského učení.
Možná nejlepší román autora Muže, který sázel stromy. Na pozadí příběhu, ve kterém otec za pomoci přítele hledá svého dospělého syna, který se dlouho nevrací se odehrávají silné lidské vášně. Nakonec se jim syna podaří nalézt, ale on se musí skrývat, protože odloudil jedinou dceru mocného dobytkáře, který po něm se svými lidmi pátrá. Jsou i zabití. Hlavními hrdiny knihy jsou ale příroda a Gionův nádherný jazyk v skvělém překladu Jaroslava Zaorálka. Řeka, údolí a kopce v Provance, býci, stromy, nádherní krevnatí lidé. Nebývalé sepětí s duší krajiny. Giono je člověk, který to vše rozkrývá a zakrývá, ve všem je cítit obrovská nespoutaná síla života.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818