Hlava Kelta míří do Olomouce
PRAHA: Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic, jeden z nejvzácnějších předmětů archeologické sbírky Národního muzea, opouští depozitář a po dobu necelých dvou týdnů bude vystaven ve Vlastivědném muzeu v Olomouci. Výstava s názvem Keltská kamenná hlava ze Mšeckých Žehrovic se návštěvníkům poprvé otevře 11. února letošního roku.
Tato archeologická výstava se kromě prezentace hlavy Kelta zaměřuje na Kelty jako takové, a to prostřednictvím zmínek antických dějepisců a poznatků současného archeologického bádání. Život v mladší době železné návštěvníkům přiblíží i další trojrozměrné exponáty jako například zbraně, ukázky keramiky, mince, šperky a jiné předměty denní potřeby ze sbírek Vlastivědného muzea v Olomouci.
„Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic je naprostý světový unikát a patří k nejvzácnějším exponátům Národního muzea. Je uchovávána a přepravována za nejpřísnějších bezpečnostních podmínek a půjčujeme ji do od ostatních muzejních institucí jen velice výjimečně. V případě Vlastivědného muzea jsme však udělali výjimku a jsem rád, že ji 14 dnů budou mít možnost obdivovat i jeho návštěvníci,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
„Pevně věříme, že tento jedinečný artefakt přiláká k nám do muzea minimálně tolik návštěvníků jako Věstonická venuše, kterou jsme vystavovali na přelomu listopadu a prosince 2019, nebo právě probíhající a velice úspěšná výstava unikátní a běžně nepřístupné sbírky spojené s nejtajemnějšími předměty všech světadílů Největší záhady a tajemství světa,“ dodává ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek.
Téměř 25 cm vysoká opuková hlava ze Mšeckých Žehrovic je jedním ze symbolů keltské kultury. Tento předmět je pro svou unikátnost vystavován jen zcela výjimečně. Naposledy ho mohli návštěvníci vidět ve výstavě Keltové v Nové budově Národního muzea. Hlava byla nalezena zcela náhodně 19. května roku 1943 v malé pískovně u Mšeckých Žehrovic na Rakovnicku. Kamenná hlava muže s typickým keltským torquesem (nákrčníkem), knírem a obočím zakončeným spirálou byla snad původně součástí celé sochy.
Plastika byla objevena rituálně rozbitá na více dílů společně se zbytky po ohništi, mnoha úlomky keramických nádob, kostmi a švartnovými náramky. Její nálezce, pan Josef Šlajchrt, své nálezy ukázal místnímu amatérskému archeologovi, který přizval k objevu pracovníky Národního mueza. Ti následně sochu tajně převezli z obavy před jejím zabavením nacisty. Unikátní plastika ze středočeské opuky byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století př. n. l. a mimo oblast antických civilizací představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami.
„Keltskou kamennou hlavu, kterou nově vystavuje vlastivědné muzeum v Olomouci, by měl vidět každý. Podobně jako Věstonickou venuši, již jsme měli v krajském městě na konci minulého roku. Skvělé na tom všem je, že abyste mohli obdivovat díla věhlasných autorů nebo zcela unikátní historické nálezy, nemusíte jezdit ani do Prahy, ani do Paříže – stačí navštívit centrum Olomouckého kraje,“ uvedl hejtman Olomouckého kraje Vladislav Okleštěk.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818