Ženy v disentu v DEPO2015
PLZEŇ: V kavárně plzeňského DEPA2015 je od minulého týdne k vidění výstava s názvem Ženy v disentu. Na fotografiích jsou zde představené ženy, které se pro lepší vidinu svobodného života nebály vyjádřit svůj názor na úkor vlastního klidu a svobody. Byly tak nedílnou součástí disidentské komunity, která pomohla k nakročení ke svobodě pro celý národ.
Výstava představuje 21 žen, které svým zapojením do boje proti totalitě chtěly spoluvytvářet lepší podmínky pro život svůj i svých dětí. Příbehy i fotografie se váží ke knize rozhovorů Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent, která vyšla na podzim 2017 k příležitosti 40. výročí Charty 77 ve spolupráci Sociologického ústavu AV ČR a nakladatelství Academia.
„Do knihy jsme se pustili vpředvečer 40. výročí Charty 77, kdy jsme zjistili, že do té doby se nikdo souborně nevěnoval ženám disidentkám. Neexistovala publikace, která by přibližovala život československých disidentek. V Praze byla koncentrace protirežimně aktivních žen samozřejmě nejvyšší, ale i v regionech se našly statečné ženy, které se nebály postavit zvůli komunistického režimu. Ty kolikrát zažívaly daleko krutější represe ze strany Státní bezpečnosti než v Praze, kde byl na pět disidentů jeden estébák, kdežto v odlehlých místech republiky bylo pět estébáků na jednu disidentskou rodinu“, vysvětluje Naďa Straková, spoluautorka knihy Bytová revolta.
Obecně se na ženy disidentky ve společnosti zapomíná, nebo jim není věnovaná stejná pozornost jako mužům v disentu. Ženy v disentu nevykonávaly pouze podpůrné a servisní role, podotýká Naďa Straková: „I ženy byly velmi aktivní aktérky - pašovaly kopírky, fotodokumentovaly protirežimní události, chodily na soudy, psaly zprávy do zahraničí a díky znalosti jazyků byly ve spojení se západními tiskovými agenturami. Navíc dělaly jednu činnost v daleko vyšší míře - přepisovaly samizdat, což byla velmi nebezpečná činnost. Za tu mohly jít rovnou do vězení. Všechny činnosti byly v disentu propojené a bez nich by nemohl fungovat tak, jak fungoval a přispět k pádu komunismu.“
Výstava i kniha chtějí připomenout, jakým způsobem tyto ženy fungovaly v prostředí Charty 77 i mimo něj, v kulturním undergroundu, ve velkých městech i na venkově. Zároveň představuje ženy ukotvené v různých proudech Charty 77 – v proudu filozofickém, křesťanském, reformně komunistickém a v undergroundu.
Výstava Ženy v disentu potrvá v kavárně DEPO2015 do konce roku.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818