Hornolužický čaroděj ovládá ve Wilthenu společenský život
WILTHEN: V historii se objevuje mnoho čarodějů, například i u našich sousedů. Lužičtí Srbové mají Krabata, známého jako čarodějova učně z Černého mlýna. Postava však nepochází z Lužice, pravým čarodějnickým mistrem z Horní Lužice je Pumphut, který se narodil v malé vesnice Spohly nedaleko Hoyerswerdy.
Postava čarodějnického mistra Horní Lužice je známá především díky svému obřímu klobouku. Kdy se Pumphut narodil nikdo neví, ví se však, že je z mlynářské rodiny v Budyšínském okrese. Syn mlynáře odchází z rodného hnízda a putuje po Lužici jako prášek neboli mlynářský učeň.
Přišel do mlýna, a jak bývalo zvykem, pracoval za jídlo a nocleh. O jeho kouzelných schopnostech nebylo známo, kde a jak je získal. Vědělo se jen, že když mlynář byl ke svým tovaryšům přívětivý, pracovalo se tam spokojeně a všem se dařilo. Tam Pumphut dlouho nezůstával. Ale tam, kde mlynář byl zlý, Pumhut takového mlynáře vždy nějak potrestal, třeba mu prasklo mlýnské kolo nebo voda na náhon přestala téci.
Pumphut se dostal až k hranicím zemí koruny české a bloumal a nikde mlýn neviděl. Proto měl zde vykouzlit rozhlednu. Jindy se stalo, že o Vánocích neměl mlynář práci a na Štědrý večer byly děti bez dárků a obvyklé lužicko-srbské mauke – kaše se zelím. Tu Pumphut svým prstem kolo roztočil a místo vody tekla brandy. Mlynáři poradil, ať místo mletí vaří brandy. Ten pak zbohatnul a Wilthenská Brennerei je proslulá po celém světě.
Horní Lužice, kraj poblíž našich severních hranic je známa po staletí velkým bohatstvím hnědého uhlí. V jednom lese pak Pumphut zase poradil uhlíři, aby šel na vrcholek kopce a tam našel perníky. Od té doby uhlíř už nepálil dřevěné uhlí, ale pekl perníčky. Dnes v Pulsnitz peče perníky několik firem a všichni se mají dobře.
Lužicko-srbský čaroděj anebo mlynářský prášek se z nešťastné lásky k dceři mlynáře v Kyjově nedaleko Krásné Lípy údajně utopil v rybníce u Jedlové. Asi stěží vám to někdo potvrdí, protože Pumphut je jen málo znám i v Horní Lužici. Kdo se do pohraničí vydá, určitě Pumphuta najde dokonce i živého, jak ho představuje Heike Harig z Wilthenu. Je vedoucím informačního centra a proměňuje se za Pumphuta při nejrůznějších příležitostech.
Historický Puzmphut i ten živý jsou symboly města. Pumphitova je i základní škola i pěvecký sbor. Živý Pumhut v patřičném oblečení zahajuje nový rok, vodí turisty, organizuje celý rok kulturní a sportovní akce. Děti mají soutěže s Pumphutem a dospělí si přijdou s Pumphutem i připít pivem a zazpívat.
Wilthen je původně lužicko-srbským sídlem ve Šluknovské pahorkatině. Vlakem, který jezdí každé dvě hodiny z Liberce je snadné navštívit krásný romantický kraj s řadou památek a nepříliš náročných cyklostezek.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: GALERIE SOKOL v Tyršově domě zve na výstavu „Na křídlech sdílené radosti,“ která přenáší návštěvníky do atmosféry letošního XVII. všesokolského sletu.
PRAHA: Nadační fond Magdaleny Kožené pomáhá základním uměleckým školám (ZUŠ) zasaženým povodněmi, které v září postihly několik regionů České republiky, k návratu k plnohodnotné výuce. Fond bezprostředně reagoval na situaci uspořádáním řady benefičních koncertů i vyhlášením veřejné sbírky na pomoc ZUŠ, jejich pedagogům, ale i žákům, která byla zahájena 18. října za podpory České filharmonie u příležitosti podzimních koncertů Magdaleny Kožené v pražském Rudolfinu. Nadační fond podpořil první žadatele celkovou částkou 300 000 Kč. Finanční pomoc obsahuje vlastní zdroje Nadačního fondu a přijaté zdroje z veřejné sbírky. Aktuálně pomoc putuje na obnovu ZUŠ Krnov, ZUŠ Bohumín a ZUŠ Jeseník a také na opravy nástrojů pedagogů ze ZUŠ Opava a ZUŠ Bohuslava Martinů v Havířově.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818