UHERSKÝ BROD: Archeologové po sérii nálezů na Uherskobrodsku v předchozích letech mohli opět úspěšně započít svou práci po pozitivním oznámení stavebních dělníků. Ti při budování dešťové kanalizace, související s novostavbou autosalonu v Uherském Brodě učinili nečekaný objev.
Historicky první nález na Moravě velmože ze starší doby římské
„Při zasypání výkopu se pozornému bagristovi zaleskl v lžíci bagru neobvyklý předmět. Bez prodlení kontaktovali naše oddělení. Při ohledání terénu jsme předmět určili jako bronzovou pánev ze starší doby římské,“ komentoval Tomáš Chrástek, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea, situaci po bližším ohledání místa nálezu. Ve vybagrované zemině se ještě podařilo nalézt bronzovou naběračku, která spolu s pánví tvořila společný soubor.
Stavební práce se musely na týden zastavit, aby byl zahájen záchranný archeologický výzkum s cílem odkrýt celou narušenou situaci. „Po odkopání 1,5 m zásypové vrstvy štěrku se při stěnách jámy objevily tmavě hnědé pruhy zetlelého dřeva. Rýč a krumpáč musely vystřídat špachtle a štěteček. Po několika hodinách se archeologům podařilo odkrýt pohřební místo bohatého velmože z doby římské,“ pokračoval Chrástek.
Velmož byl uložen do hrobu s bohatou hrobovou výbavou. „Na nohou měl nasazeny bronzové ostruhy, oděv měl sepnut čtyřmi bronzovými sponami a přepásán koženým opaskem, z něhož se dochovalo nákončí a přezka. U pasu měl jako milodar uložen bronzový nůž a kostěnou jehlici. Další milodary byly uloženy ve výklenku za hlavou zemřelého, tato část hrobu byla bohužel narušena bagrem, takže v původní poloze se dochovala jen část jedné keramické nádobky, ale na základě zjištěné situace můžeme jednoznačně říci, že zde měl uloženy taktéž obě bronzové nádoby,“ popsal se vší podrobností Chrástek a zasadil muže i do časového úseku a s největší pravděpodobností i jeho postavení a bezesporu unikátnost tohoto nálezu. „Mrtvý byl do hrobu uložen pravděpodobně někdy na počátku druhého století našeho letopočtu. Podle bohaté výbavy můžeme usuzovat, že se jednalo o významného velmože, snad vládce celého širšího regionu. Zajímavé je, že většina předmětů, se kterými byl zemřelý uložen do hrobu, byla vyrobena na území římské říše. Nejedná se tedy o předměty místní výroby, ale o importy. Na území Moravy se takovýto bohatý hrob z tohoto období doposud objevit nepodařilo.“
PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa dne 16. května v Nostickém paláci předal Ceny Ministerstva kultury v oborech zájmových aktivit.
Na začátku slavnostního zahájení poděkoval všem oceněným za jejich dlouholetou neúnavnou práci na poli neprofesionálního umění a za jejich celoživotní přínos v daném oboru: „Bylo mi ctí dnes předat ceny Ministerstva kultury za neprofesionální umění, které má v České republice dlouholetou tradici a pro společnost zcela nezastupitelný význam. Všichni laureáti jsou mnohostranně talentovaní umělci a pedagogové, kteří svým dílem zanechávají hlubokou stopu ve společnosti i kultuře. Děkuji všem oceněným za jejich přínos v oblasti neprofesionálního umění, za jejich celoživotní uměleckou i pedagogickou práci a přeji jim do dalších let hodně zdraví, radosti a inspirace do další práce,“ řekl ministr Baxa.
PRAHA: Na tiskové konferenci dne 15. 5. 2024 novelu představil ministr kultury spolu s generálními řediteli České televize a Českého rozhlasu.
V loňském roce ministerstvo kultury připravilo tzv. malou novelu, která zapojuje Senát do volby rady České televize a Českého rozhlasu a přidává tak další pojistku proti ovládnutí těchto institucí. Nyní má finální podobu tzv. velká mediální novela, která zajistí stabilitu financování obou médií. Předcházela jí jednání nejen v rámci koalice, ale i s klíčovými subjekty českého mediálního trhu. Základní pilíře jsou stále stejné. Přibyla indexace poplatku v závislosti na inflaci, memoranda s veřejnoprávními médii a některé nové povinnosti pro veřejnoprávní média. Materiál nyní projedná vláda a účinnost zákona je naplánována k 1. 1. 2025.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.