PLZEŇ: Je libo pohádkový Nový Zéland, prašnou i barevnou Indii, mizející brazilský deštný prales nebo Írán s nespravedlivě špatnou pověstí? Nebo snad raději něco z našeho českého kraje? Nikdy nebylo cestování snazší než dnes. Cestovat můžeme svobodně téměř kamkoliv a podmínky pro naše objevování jsou stále příznivější. A právě současné cestovatelské podhoubí nahrává velké úrodě festivalů s touto tematikou. Fungují jako místa pro setkávání dobrodruhů, snílků, kteří o svých poutích zatím jen přemýšlí, ale mají také nezastupitelnou vzdělávací funkci. Festivaly už totiž dávno nejsou jen o přednáškách. Jsou o ochutnání a vyzkoušení si věcí, o prožití cizích kultur nablízko. Jeden takový probíhá pravidelně, vždy v březnu, v Plzni.
Cestování lidi odjakživa fascinovalo. Obliba dobrodružných románů o tom mnohé vypovídá. Skrze cestopisy se dokonce čtenáři mohli alespoň virtuálně přenést do míst, kam by se jinak nedostali. Díky průmyslové revoluci si někteří vyvolení, chápejme zámožní lidé, mohli svůj sen splnit. V době Rakousko – Uherska se nejčastěji cestovalo za prací. Během První republiky si jen ti nejbohatší mohli dovolit zajet k moři, do lázní či do Alp. Doba komunismu veškeré snahy poznat jiné kraje, neřkuli jiné mravy, násilně přerušila. Po roce 1989 cesta ke svobodě otevřela i cestu za poznáním. Zkušenosti dopomohly vydávat se dál a výš i na vlastní pěst. A po podobných zážitcích smělí poutníci dnešní doby dychtí. Cestovatelské festivaly tak mohou být dobrou příležitostí uvědomit si, odkud pocházíme, kam jdeme a zda bychom ještě rádi směřovali někam dál.
Štěpán Pastula ve svých třiceti sedmi letech procestoval více jak třicet zemí světa (z toho dvanáct z nich mimo Evropu). Kdyby své cestování za posledních deset let převedl na čas, byl by, jak sám říká, čtyři roky a osm měsíců „v trapu“. Poznal jinou přírodu, setkal se s rozdílnými kulturami, s různým přístupem k životu a na svých cestách zažil nejedno dobrodružství. Snad i díky těmto zkušenostem si na svůj cestovatelský blog napsal motto: „Konec konců dobří lidé žijí všude“. Nyní je ředitelem cestovatelského festivalu Letem světem, který letos probíhá po osmé.
Jak to vše začalo?
Jeho touha dát dohromady více cestovatelů s podobnými zkušenostmi a své zážitky předat dál, vzrostla po navštívení, v té době pouze pražského, cestovatelského festivalu Kolem světa. V Plzeňském kraji se do té doby nic podobného nekonalo. „Přišla mi dobrá myšlenka sdílet zážitky a zkušenosti z cestování a přibližovat návštěvníkům nové kultury a místa. Dal jsem se na toto téma do řeči s kamarádem Martinem Pávkem a shodli jsme se na to, že je potřeba místo vyčkávání, až se zde něco objeví, jednat.“ V okamžiku, kdy našli vhodné prostory pro konání akce, festival začal získávat tvar. Psal se rok 2011. Od kraje získali organizátoři grant na rozvoj cestovního ruchu, a tudíž si mohli dovolit mít vstupné pouze symbolické. Za osm let konání festivalu se mnohé změnilo. První tři ročníky byly spíše v duchu setkávání přátel. Dorazili především cestovatelé z Plzeňska a jejich kamarádi. Hosty tenkrát byli například horolezci Honza Trávníček nebo Radek Jaroš. Organizace v té době stála na Štěpánovi Pastulovi a Martinu Pávkovi, s chodem festivalu jim pomáhali kamarádi. Postupně se festival rozšířil z jednoho dne na dva a zároveň bylo nutné změnit také prostory, které svou kapacitou v tu dobu již nedostačovaly. Také zdroj financí bylo nutné poupravit a zajistit si nezávislost na podpoře zvenčí. „Po několika letech se festival osamostatnil a již nejsme tolik závislí na podpoře z grantů. Spolupracujeme s několika firmami, prodejci a lektory, kteří zde mohou poskytnout své služby a produkty konkrétní cílové skupině. Tím se obohatí nabídka festivalu a nastává tak zvaná win-win situace. (spokojené jsou obě strany, pozn. red.)“.
Přednášky
Nosným pilířem Letem světem jsou bezesporu přednášky. Letos kupříkladu bude na festivalu představeno přes dvacet zemí světa. Výběr přednášejících je volen tak, aby přiblížil různé způsoby cestování a objevování cizích zemí. Je zde velká snaha udělat přednášky více osobní. Cílem bylo už od počátku poskytnout prostor pro sdílení zkušeností s jinými kulturami a zeměmi. Návštěvníci mají možnost si tváří v tvář popovídat s těmi, kteří podobnou cestu uskutečnili. Položit konkrétní otázky, které je zajímají, rozmělnit své obavy a strachy, získat konkrétní informace nebo doporučení. Často se stává, že si cestovatel a festivalový divák vymění kontakty a nadále spolu komunikují. „Hodně na přednáškách vnímám prvek motivace a uvědomění si, že když to dokázali oni, tak proč bych to nedokázal já.“ Svou roli zde hraje i fakt, že mnoho přednášejících není známými osobnostmi. „Sedíte na přednášce, před vámi stojí mladá holčina, která se rozhodla přejet celé Rusko na motorce a říkáte si, jak to zvládla? Na druhou stranu vidíte, že je to hodně o tom chtít a vytyčit si nějaký cíl, a pak už k tomu jen směřovat. A dříve nebo později se vám to splní.“ Fakt, že tato komunikace opravdu funguje dokládá i příběh jedné pětašedesátileté paní, která přišla na přednášku o Íránu a který mi Štěpán přibližuje: „Mluvili jsme spolu a říkala mi, jak má k těm všem informacím přistoupit, když v televizi říkají o Íránu takové hrozné věci a ten pán tady říká úplně něco jiného. Smál jsem se a řekl jí, že jediné, co může dělat, aby věděla, kde je pravda, je zvednout se a jet tam. Za rok jsem ji potkal znovu. Vyprávěla mi, že si našla malou cestovku a ačkoliv jí všichni říkali, aby tam nejezdila, že ji tam zabijí, stejně vyrazila. Paradoxně se tam mnohde cítila bezpečněji než na některých místech v Čechách. Chovali se k ní ohleduplně a každý se jí ptal, jestli něco nepotřebuje. Samozřejmě pomohlo, že tam s ní byla průvodkyně, která všechny upozornila na věci, které by neměli dělat, a aby respektovali tamější kulturu, ale osobně necítila žádný tlak nebo omezení. Bylo to úžasné setkání. V ten moment jsem pociťoval, že přesně pro tyto okamžiky dělám cestovatelský festival.“
Program
Letošní osmý ročník můžeme vnímat i jako částečnou oslavu všech českých cestovatelů, protože letos oslavil sté narozeniny legendární český cestovatel Miroslav Zikmund. Z toho důvodu budou moci návštěvníci shlédnout projekci filmu Jak se točí století, která bude spojena s besedou se spoluautorem filmu Jindřichem Böhmem. Následně se díky Tomáši Vaňourkovi a Lukáši Sochovi přeneseme do míst, kam dvojice Zikmund a Hanzelka cestovala. V rámci projektu Zikmund100 se rozhodli vydat po jejich stopách a vše pečlivě zaznamenat a zdokumentovat. 100 srovnávacích fotografií ke stým narozeninám.
Celoročně dostává Štěpán Pastula nabídky na přednášky od mnohých cestovatelů, ale přednášející vybírá podle zájmu lidí, kteří na festival chodí. „Často se na festivalu ptám, co by chtěli návštěvníci na následujícím ročníku vidět, jakou přednášku by si rádi poslechli, jaká země je láká. Snažím se, aby nabídka byla různorodá. Afrika, Blízký východ, Dálný východ, Amerika, Severské země…“
Amazonii letos na Letem světem představí Martin Pávek. Do divočiny Amazonie a Peru cestuje pravidelně od roku 2014. Dlouhodobě pobýval mezi amazonskými indiány, učil se jejich jazyk, zajímal se o šamanismus a mytologii. Aktivně se také podílí na projektu indiánského dětského domova. V současné době se věnuje také průvodcovství do těchto míst.
Kanada, Hongkong, Singapur. Klára Kutačová povypráví o své cestě, která trvala 222 dní a při níž projela dvaceti státy světa.
Afriku na festivalu představí skrze porevoluční grafitti v Káhiře Kristýna Bartošová, o cestě autostopem Afrikou povypráví Slávek Král.
Pro milovníky Balkánu bude určena přednáška Václava Malinského. Na své cestě chorvatským pohořím Dinara prošel pěšky 1400 kilometrů.
Vzhledem k tomu, že mnoho nadšených cestovatelů již mají nebo plánují rodinu, ale nechce s cestováním přestat, bude jedna přednáška věnovaná cestování s dětmi. Manželé Bízovi procestovali se svým malým synkem již řadu zemí a své zkušenosti sdílí na svém blogu. O svých cestách daleko za hranice země povypráví Michal Bíza.
Ne všichni milovníci cestování jsou však vyznavači cestovatelských festivalů a přednášek. Podle svých slov často naráželi na přednášející, kteří se spíš, na úkor přínosných informací, snažili diváky bavit a prosazovat více svoji osobu než samotné cestování. Takovou zkušenost má i Štěpán Pastula, ale nevidí to tak černě. „Samozřejmě, že mezi přednášejícími se najde nějaký „egař“, ale mám radost, že mnoho z nich je více srdcařů. Když se něco dělá srdcem a s jasným cílem předat informace a posunout druhé (a tím myslím i organizátory), tak se to na výsledku projeví a lidi to chytne.“
Workshopy a doprovodný program
Na festival pravidelně dochází také lidé, kteří raději než na přednášky, chodí především na výstavy nebo taneční vystoupení přibližující danou kulturu. V rámci programu je navíc řada workshopů. Hra na digeridoo – australský hudební nástroj. Workshop výroby barefoot sandálů nebo ukázka toho, jak si správně uvařit tu pravou kávu. Letos jsou naplánované dva hudební workshopy. První je hra na léčivé handpany – hudební nástroje, které vypadají jako kosmické plechové ufo. Druhý na africké bubny. Návštěvníci si budou moci zkusit zatančit též africké tance.
Zcela praktický workshop vedený Barborou Novákovou nabídne aktivním cestovatelům možnost vytvořit si vlastní itinerář pro své cestování. Poradí, jak si vybrat destinaci, kde a jak nakoupit letenku a kde ušetřit nebo kde například nešetřit, jaké jsou vhodné webové stránky a aplikace.
Vzdělávací platforma
Letem světem funguje také jako vzdělávací platforma. Do organizace se dobrovolně zapojuje řada středoškoláků, kteří tak mají možnost ještě lépe poznat zákulisí organizování podobné akce, ale také nasát vědomosti z daných zemí příjemnější formou než jen posloucháním výkladu ve škole. Díky doprovodným akcím mohou doslova návštěvníci na vlastní kůži poznat, jaké je to nechat se potetovat indickou hennou, ochutnat ruské pirohy nebo si pohovořit s cizinci, kteří do Čech přišli a s čím se museli potýkat. Antonín Kolář, středoškolský učitel, představí cestování jako netradiční perspektivu vzdělávání studentů. Sám se v roce 2016 účastnil projektu NO LIMITS Himalaya – cesty se svými studenty plzeňského gymnázia a vozíčkářem do indických Himálají.
Další úrovní vzdělávání je projekt Letem světem na školách. Ve spolupráci se základními a středními školami nabízí tematické přednášky cestovatelů, kteří na Letem světem přednášeli a jsou ochotni se do této platformy zařadit. Zatím se projekt uplatnil na Plzeňsku, v Praze, Brně, ale i v severních Čechách.
Letem světem s venkovem
Stejný koncept s menším rozsahem se rozšířil i do okolních obcí Plzeňského kraje pod názvem Letem světem s venkovem. Cílem bylo přinést kulturu cestování také do odlehlých míst mimo velká města. S ohledem na návštěvnost to byla trefa do černého. Koncem května se koná festival v Nečtinech ve spolupráci s Muzeem Nečtiny, na podzim v Přešticích. Organizátoři, ale i návštěvníci si pochvalují převážně rodinnou atmosféru s příjemným zázemím a posezením, ať už v teepee s ohněm nebo na venkovní zahrádce.
Letem světem probíhá letos 8. – 9. března. Je určen všem, kteří se odhodlají vydat na cestu, ať už přeneseně nebo doopravdy.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.