Unikátní Otáčivé hlediště: konec všem dohadům a spekulacím
ČESKÝ KRUMLOV: Komise ministra kultury pro řešení problematiky Otáčivého hlediště a revitalizace zámeckých zahrad v Českém Krumlově dnes přijala návrh ministra kultury Antonína Staňka a doporučila, aby hlediště zůstalo umístěno v barokní zahradě místního zámku.
„Jsem velmi rád, že jsme se s komisí shodli v pohledu na další budoucnosti unikátního otáčivého hlediště. V tomto duchu nyní bude zadána soutěž architektonického řešení včetně zázemí pro diváky. Věřím, že už bude konec všem dohadům a spekulacím,“ řekl ministr kultury Antonín Staněk.
Komise po jednání také doporučila, aby Národní památkový ústav na základě žádosti Města České Budějovice prodloužil dobu nájmu pozemků a nebytových prostor nezbytných pro provoz divadelních představení na Otáčivém hledišti do roku 2025.
Ministr kultury Antonín Staněk se problematice Otáčivého hlediště v Českém Krumlově velmi intenzivně věnuje od samého počátku svého působení ve funkci. Český Krumlov několikrát navštívil a vedl řadu jednání; s problematikou přímo na místě seznámil v létě loňského roku také premiéra Andreje Babiše.
Otáčivé hlediště vzniklo na konci padesátých let minulého století; první velkou rekonstrukcí prošlo v roce 1960, kdy se zároveň jeho kapacita zvýšila na 550 míst, a lidskou sílu nahradily elektromotory. Dnešní podobou hlediště získalo během rekonstrukce v letech 1989 – 1993, která dále zvýšila jeho kapacitu na současných 644 míst. Hledištěm prošlo za dobu jeho existence přes 2 miliony diváků.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Podle aktuálního průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa dvě třetiny Čechů věří, že by kultura měla reagovat na aktuální dění ve společnosti. Zejména mladí Češi a Češky si uvědomují také význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. Téměř polovina Čechů se napříč generacemi ztotožňuje s tím, že kultura by měla být pro všechny, nehledě na názory, a proto může spojovat rozdělenou společnost.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818