ČR: V letošním roce jsme se rozhodli dát prostor tématu, o kterém se v poslední době stále častěji mluví, a to práci žen na mateřské či rodičovské dovolené (MD). Také do Poslanecké sněmovny se loni dostal návrh přejmenovat toto specifické období (překážku v práci) na mateřskou a rodičovskou péči, protože se nejedná o odpočinek… Co maminky na MD kromě péče o potomstvo dělají, co je vede vedle finanční motivace k tomu věnovat svůj čas dalším aktivitám? Zaměřili jsme se na ženy, které se během MD zabývají nebo zabývaly nějakou prací související s kulturou nebo uměním a věříme, že jejich příběhy, šikovných aktivních kreativních žen na mateřské, budou inspirující. O úvod jsme požádali dvě zpěvačky, které své mateřství dokonale zúročily a proměnily v profesní úspěch. Na idylické téma mateřství se podívaly úplně jiným, humorným a ironickým, pro mnohé kontroverzním pohledem. Před pěti lety vypustily do světa klip k písni Laktační psychóza, jenž se doslova přes noc stal hitem, a v listopadu loňského roku duo Mateřská.com vydalo novou desku Automatka. Bára Vaculíková a Lenka Jankovská…
Co vás k práci při mateřské vedlo – finanční situace, možnost seberealizace, udržení se v oboru atd.?
Bára: Všechny tři faktory. Ale naštěstí mým většinovým motorem zůstává seberealizace. Tlak na finance a „udržení se“ někde, myslím, produkuje jen stres, zaťatost a moc vám na radosti ze života nepřidá. A o radost a pocit štěstí přeci v životě obecně jde. Samozřejmě hned po zdraví. Čím víc tím směrem člověk uvažuje, tím víc se mu cíl vzdaluje. To je aspoň moje zkušenost.
Jak vnímáte podnikání při mateřské?
Bára: Myslím, že podnikání obecně není pro každého. Volná noha někdy trochu pokulhává a krom nejasné pracovní doby a nejistého finančního ohodnocení s sebou nese i dost stresu. Tím vším vykoupíte svou svobodu toho, že si třeba uprostřed týdne jednou za čas můžete rozhodnout, že nebudete dělat „nic“ a vezmete si volno. Je důležité se naučit právě hranicím, abyste potom nelitovala času, který už vrátit nejde. Sama vidím, jak to letí a někdy bych si přála se narodit se zlatou lžičkou v peřince, nebo si vzít prince z pohádky a pracovat míň. I když dělám to, co moje duše potřebuje a moje práce je zároveň zábava a naplnění mých snů. Pořád je to dost práce.
Lena: Podnikání při mateřské vnímám jako důležité. I kdyby to bylo jen pár hodin týdně. Ženy pak neztrácí kontakt se světem a neutopí se tak v plínkách. :) Buď volí aktivity, které jdou realizovat i s dětmi, a tedy s poloviční pozorností, což může být náročné, anebo si seženou hlídání. Pracovní aktivita je potom paradoxně formou relaxace a času pro sebe.
Do jaké míry je projekt Mateřska.com firmou? Zvládáte i produkční a manažerské práce samy? Název Mateřska.com odkazuje k tomu, že je náročnost práce na mateřské srovnatelná s podnikáním?
Bára: Právnická osoba nejsme, děláme na sebe. Ale jinak vykazujeme skoro všechny znaky firmy. Jen pracujeme z domova, který se na část dne mění v naši kancelář a zkušebnu zároveň. Většinu produkční práce si děláme samy, jen ohledně bookingu spolupracujeme s externistkami. I tady jsou to ženy. Zjistily jsme, že nám ženský tým v mnoha ohledech víc vyhovuje. Rozhodně si myslíme, že mateřská „dovolená“ vyžaduje zvládat multitask a další schopnosti efektivního manažera.
Jak vypadal Váš pracovní život před nástupem na mateřskou dovolenou? Jaké pracovní změny přineslo mateřství?
Bára: Jsem zpěvačka, od osmnácti zpívám s různými kapelami. Krom té viditelné časti mojí práce na pódiu a různých mediálních výstupech, je ale i hodně mravenčího plahočení. Hlavně doma u počítače a ve zkušebnách. Před patnácti lety jsme založily ženskou kapelu Yellow Sisters, se kterou si píšeme vlastní písničky. S dětmi přišlo komické duo Mateřská.com a naše Laktační psychóza. Když jsem se z mateřské oklepala, vydala jsem loni i sólovou desku jako Diva Baara zaměřenou na dospělá ženská témata a vztahy. Na té jsem ale začala pracovat v podstatě, až když dcera Coco šla do školky, takže technicky vzato po mateřské. Uvědomuju si, že jsem asi hodně pracovitá, když se ten záběr pokouším někomu vysvětlit. Vlastně jsem vydala letos už desátou desku.
Během mateřské jsem pokračovala v rozjetém vlaku, ale místo zmírnění jsem paradoxně šlápla na plyn. Upřímně dnes už ani nevím, kde se v nás ta energie vzala. Možná to bylo částečně obavou, abychom nevypadly z kola a nehodily celou kariéru do koše. Každopádně s dětmi přišlo spoustu inspirace a tu bylo potřeba aktuálně zpracovat. Písničku pro děti nebo o pocitech na mateřské prostě napíšete nejspíš v době, kdy se vás to téma týká.
Lena: Před mateřskou dovolenou můj život vypadal velice podobně. Jezdila jsem na koncerty, chodila na zkoušky. Rozdíl byl v tom, že jsem měla hodně osobního času. Ten si potom vzaly děti. :)
Je mateřská dovolená spíše omezující nebo inspirující? Z jakých životních pocitů vznikala první deska?
Bára: Mateřství mi přineslo tolik inspirace, že z něj i teď po sedmi letech pořád čerpám. Natočila jsem dvě desky Mateřské.com, s Yellow Sisters vydala dvě desky pro děti Zvěřinec dětem, učím kroužek dětského zpívání a improvizace, připravila jsem desku anglických písniček pro děti a s mámou vydala desku dětských Usínaček. To vše by mě před tím vůbec nezajímalo. Takže inspirace určitě, nová tvůrčí práce ano. Jen ten prostor a čas na ni… Je na místě za to poděkovat našim rodinám. U nás jsou to krom partnera i obě babičky. Moje máma (pozn. red. zpěvačka Petra Černocká) mě svou obětavostí hodně překvapila. Jsou s Coco skvělý tým.
Lena: Mateřská dovolená je omezující i inspirující zároveň. První deska Mateřské vznikla právě z tohoto přetlaku. Hodně energie a radosti spojené s mateřstvím a zároveň téměř žádný čas jen pro sebe.
Je snadné obě role skloubit - zpěvačka, učitelka zpěvu, moderátorka a matka? Zpíváte „jo, ty moje ambice nedají mi klid…“?
Bára: Co myslíte slovem snadné? Co je v životě vůbec snadné? Každý máme jiný metr a hodnoty. Já to měřím mírou radosti v mém okolí a jestli se nám daří žít život, který se nám líbí. Nárazově, když mám práce víc, jsem hrubě nespokojená a všechno, co si přeju je být doma vařit, mazlit se, koukat na pohádky a jet s dcerou na výlet do lesa. To „kloubení“ nesmí prostě nikdy být o vykloubení. Člověk musí v podnikání pořád hledat, kde je ten balanc.
Lze ty role skloubit? Někdy o tom hodně pochybuju, a jsem k tobě sebekritická na obě strany. Na druhou stranu to žiju a jsem toho, že to jde, zřejmě příkladem. Coco se mnou jezdila na mateřské na koncerty, do studia i na zkoušky, snažila jsem se ji zabavit a nechat ji součástí mého pracovního života, co jen to šlo. Ale asi z ní budu mít zpěvačku, nebo herečku, když už jsem ji tak zasvětila a vidím, že to má ráda. Mateřskou jako osobní omezení vnímat nechci, nemám ráda žádná omezení a tohle se děje jen v naší hlavě. Každý jsme pánem svého života, někdy se to zdá nemožné, ale změnit život můžeme stejně jen tady a teď.
Lena: Vlastně sama vůbec netuším, jak to všechno zvládám. Je potřeba být dobrým koordinátorem a mít dobrý management v rámci rodiny. Ale napětí tam je. Jako žena-umělkyně se pohybuji v úplně jiných sférách než jako žena-matka. Na druhou stranu je ale rodina výborným uzemněním. Řešíte praktické a jednoduché věci, abychom měli kde bydlet, co na sebe a co jíst. :)
Často se toto kloubení neobejde bez kompromisů. Jaké jsou vaše krásné ztráty?
Bára: Coco si v roce vyrazila zub i s kořenem. Máme ho doma v krabičce. Čím je starší, tím víc jich v té krabičce přibývá. Nemůžu tomu někdy uvěřit. Každý den jejího dětství je pro mě taková malá ztráta.
Lena: Občas si vzpomenu na svůj svobodný život s nostalgií. Být zodpovědná jen sama za sebe. Vstávat, kdy se mi to hodí. Věnovat se svým projektům. Cestovat. Ráda vzpomínám na dobu, kdy jsme s Bárou cestovaly po světě, zpívaly na ulici a vybíraly do klobouku.
Laktační psychóza vyšla v roce 2013, pět let nato je tu Automatka… Od písní jako Vylitá (reakce na konec v soutěži Hlas Československa – pozn. red.), Gangsta Matka, Dnes hlídá chlap, Laktační psychóza jste se přesunuly k Být fit, Vím, co chci, Lekce trpělivosti, Jen my dva, Svatební… Kolik je už vašim dětem let? Je čas se vdát?
Lena: Starší dceři je už sedm a synovi tři. Myslím, že z názvů skladeb je dobře každá životní etapa čitelná. Máme opět více času na sebe a na svou práci. Rozvážení na kroužky je aktuálním tématem, ale vyhovuje mi co nejvíce věci řešit lokálně. Ideálně v rámci školy. Svatba je pro mě nejvyšší meta v rámci vztahu. Cesta k ní je proces. Jsem v procesu. :)
Bára: Automatka je pro všechny mámy, které vozí děti na kroužky a připadají si někdy jako taxikářky, mají rády humor, nadhled a těší je, že už nemají mlíko na mozku. Coco je teď sedm let. Zůstala jsem při jednom dítěti, v tom to, myslím, mám na rozdíl od Leni o trochu snazší. Na svatbu se mě občas okolí zeptá. Můj muž má na to ale elegantní odpověď. Když jsme se nevzali, nemůžeme se rozvést a dítě je mnohem větší závazek.
Mateřská.com oslovuje hlavně ženy-matky, které se ve vašem pohledu na mateřství našly, ale máte fanoušky i mezi muži?
Bára: Máme, muži, co mají smysl pro humor, naštěstí ještě nevymřeli. Roli tatínků se snažíme nepřehlížet. Na první desce si s námi zazpívali Vojta Dyk a Dan Bárta, který i CD Laktační psychóza pokřtil. Na druhé desce jsme mužům věnovaly hned několik písní. Zamilovanou Jen my dva a trošku nátlakovou Svatební. Zahostoval si v ní náš kamarád beatboxer Endru. Ten ještě děti nemá, ale humor je jeho doména, a to nás i spojuje.
Stylizujete se v nadsázce do rolí „rapujících“ matek. Máte opravdu všechno tak „na háku“? ;-) Kde berete nadhled a k němu potřebné sebevědomí? Křest Automatky jste prezentovaly jako mateřsky-hipsterskou show. Jste hipsterky?
Lena: Nadhled a sebevědomí čerpáme z našeho přátelství. Trávíme společně opravdu hodně času, takže se navzájem podporujeme a máme stejný smysl pro humor. Hipsterky nejsme. Ale klub Café V lese, kde se nové album křtilo, je hipsterský. Byla to opět nadsázka. Co jiného od nás čekat? J
Znáte se už dlouho. V čem a jak se doplňujete ve smyslu uměleckého tvoření? Máte nějak rozdělené role?
Bára: Tuším, že jsme se seznámily kolem roku 2000. Já jsem dlouho byla ten, co si toho míň pamatuje, nejsem tak systematická. Ale třeba se o něco lépe orientuju v technologiích, píšu tiskové zprávy, komunikuji s novináři. V dalších oblastech se většinou doplňujeme. Jedna něco navrhne, vymyslí a druhá to doplní, rozvine, realizuje. Takhle třeba píšeme i společné texty.
Do jaké míry je nové CD Váš autorský projekt?
Lena: Všechny projekty, které děláme, jsou naše autorské. Jsme v rolích skladatelek i textařek. Mateřská.com není výjimkou. A inspiraci nám přinesl sám život. Právě ten kontrast umělkyně – matka, který jsme prožívaly v rámci soutěže Hlas Československa, nás inspiroval ke složení titulní písně Laktační psychóza. A potom jsme už jen reagovaly na další události, co následovaly. Vytvořily jsme si škatulku avantgardní rap, ale nové CD je hodně popové. Na CD Automatka nám přispělo svojí hudbou šest producentů – Jiří Burian, Honza Horáček, Djei Gogo, Tomato 22, Kim Kanagom, Aleš Hyvnar. A my do jejich hudby složily melodie a texty. Nejvíce času jsme strávily s Alešem Hyvnarem, který desku také míchal a masteroval.
Laktační psychóza se stala virální videem, což odstartovalo internetovou veřejnou sbírku na vydání celého prvního alba. Jak to je s druhým CD?
Lena: Druhé CD Automatka bylo rovněž podpořeno veřejnou sbírkou. Řekly jsme si, že pokud se peníze vyberou, vytvoříme pokračování našeho životního příběhu. A podařilo se to. S výsledkem jsem nadmíru spokojené.
Co považujete za svůj dosavadní největší životní a pracovní úspěch?
Bára: Jsem pyšná na všechnu svou práci, to je asi výhoda toho, když si děláte „co chcete“. V mém případě, když si skládáte vlastní písničky. Srdečně mě nejvíc těší můj loňský sólový projekt Diva Baara, kde si vychutnávám roli divé divy. Na jednu stranu zpěvačky, která si užívá svou rozkvetlou ženskou sílu, kombinovanou s pokorou a něhou, za kterou asi taky vděčím své dceři. A na druhou divokosti, kterou nám v sobě a pořád mě žene vpřed. Asi největší radost jsem měla z hostování ve Fóru Karlín na koncertu Caro Emerald, před níž jsem vystoupila jako Diva Baara.
Lena: Mým největším životním úspěchem jsou moje dvě zdravé, krásné děti. Za největší pracovní úspěch považuji propojení se svojí hudební legendou – kytaristou Blueym z kapely Incognito. Jednou jsem byla jeho hostem v písni Still A Fried Of Mine a zažila tu atmosféru na vlastní kůži společně na pódiu. Podruhé jsem se svým projektem Lena Yellow vystoupila jako support před jejich koncertem. Obě akce proběhly v pražském Lucerna Music Baru.
Mateřskou dovolenou máte za sebou. Jaké jsou návraty nebo nové začátky? Na jakých projektech pokračujete a co už definitivně skončilo?
Lena: Vracím se plně do procesu po sedmi letech a není to úplně jednoduché. Cítím to jako velkou výzvu postavit se znovu pevně na vlastní nohy. Jako dospělá žena-matka. Posledních patnáct let se živím vlastně jen zpěvem. Takže pokračuji ve svojí cestě. Nově jsem se začala nabízet individuální lekce zpěvu, dále pořádám i skupinové hlasové workshopy. Připravuji novou desku v češtině se svým sólovým projektem Lena Yellow a nová deska se chystá i pro Yellow Sisters. Takže neskončilo vůbec nic. Všechny projekty pokračují. Cítím, že jsem v krásném procesu navracení se sama k sobě. Bohatší, naplněná a spokojená, protože mám k tomu všemu krásnou rodinu.
Bára: Pro mě je to asi spíš o nových začátcích, než o návratech. Postavila jsem si sólovou kapelu, obě jsme teď s Lenou činné ve třech kapelách. Vlastně ve čtyřech, protože si v těch sólových navzájem hostujeme jako backvokalistky. Skončil pro mě čas lelkování, není na něj prostor. Nečinnost je krásná věc a může v ní být pro nás muzikanty hodně inspirace k nové tvorbě. To mi trochu chybí. Jako máma si konečně přijdu kompletní a naplněná a spokojená sama se sebou. To byl u mě dlouhý proces. A k tomu žít svůj život… mám stejně pocit, že mi chybí ještě malý krůček, právě abych si mohla častěji dovolit psát nové písničky a víc cestovat. Ta píseň je pro nás motivační. Umění být spokojený s tím, co člověk má, je pro mě životní meta.
Zpěvačka a textařka Bára Vaculíková je dcerou zpěvačky Petry Černocké. Po dostudování žurnalistiky na FSV UK, začínala v roce 1998 jako vokalistka afro-hip-hopové kapely Forbidden Fruit (ČR, ZMB). Působila krátce v řadě hudebních seskupení jako Funky Feast, Gang-ala-Basta, Levelrise (FR), Létající koberec ad. Po ročním pobytu v Austrálii realizovala některé vlastní písně se soul-jazzovým projektem Yellow Family, kde se poprvé propojila s Lenou Yellow. Společně poté vystupovaly po Evropě se street-performance programem a vydaly se i do Afriky (Czech Gambian Connection) a roku 2005 založily akapelu Yellow Sisters. S ní Bára vydala 7 CD a vystupovala ve 13 zemích světa . V roce 2012 se s Lenou zúčastnily hlasové soutěže Hlas Česko-Slovenska, na kterou reagoval kontroverzní projekt Mateřská.com s titulní písní Laktační psychóza. Na podzim 2017 Bára rozjela i svůj sólový projekt Diva Baara, kde vystupuje v roli elegantní divy s vlastními písněmi zaměřenými na ženská témata. Diva Baara se širšímu publiku představila jako předskokanka holandské elektroswingové ikony Caro Emerald ve Fóru Karlín (2018). Má dceru Olivii Coco, vede hlasové dílny pro děti Mateřská.com dětem a vystupuje s Yellow Sisters, Mateřskou.com a Divou Baarou.
Lenka Jankovská aka Lena Yellow se věnuje hudbě a zpěvu od dětství. Momentálně autorsky působí ve třech projektech: Lena Yellow (soul-jazz), Mateřská.com a Yellow Sisters (a capella). Podílí se i na produkci a managementu a příležitostně pořádá hlasové semináře. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze (2003) a Vyšší odbornou školu Jaroslava Ježka - obor jazzový zpěv (2009). Sólově zpívat začala v roce 1999. První sólový repertoár zrealizovala s vlastní kapelou Yellow Family, se kterou dva roky vystupovala. V této době také cestovala po Evropě a Africe se street-performance programem. V roce 2005 založila s Bárou, Antonií a Hawou vokální skupinu Yellow Sisters. V roce 2012 se stala semifinalistkou soutěže Hlas Československa. Tato zkušenost spolu s prvním mateřstvím ji inspirovala k další tvorbě a vzniku nového úspěšného projektu Mateřská.com (2013 - CD Laktační psychóza). Od roku 2011 se Lena po boku skladatele a pianisty Tomáše Sýkory realizuje opět sólově. V roce 2014 spolu vydali debut Positivity a turné k desce zakončili jako support světoznámých Incognito v Lucerna Music Baru v Praze.
Další informace: http://materska.com/ nebo https://www.facebook.com/Materskacom/
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?