Písecká Sladovna znovu překonala návštěvnický rekord - za rok 2018 jí prošlo přes 58 tisíc návštěvníků
PÍSEK: Sladovna má za sebou opět rekordní rok. Zaujalo stálé Mraveniště, ale také divadelní hra Děti lví srdce, nebo výstava Včela – tajuplný výlet za sluncem. Za rok 2018 Sladovna přivítala 58 tisíc návštěvníků, což je o dva tisíce lidí více než v rekordním roce 2017. A to i přesto, že letní sezóna nepatřila mezi ty nejlepší.
„Přes léto došlo k propadu oproti předchozímu roku. Na vině bylo především velmi teplé počasí, kdy se lidé často radši pohybovali mimo města. Poté už se ale situace jen zlepšovala a po listopadové vernisáži výstavy Včela už se návštěvníci do Sladovny jen hrnuli. A nebyly to jen rodiny s dětmi, ale také skupiny ze škol a školek. Jsme velice rádi, že návštěvnost stále stoupá. Je to nejlepší vyjádření podpory Sladovně a moc za to děkujeme,“ říká ředitel Sladovny Adam Langer.
Letošní rok byl velice úspěšný i co se týče počtu zajímavých a povedených výstav. Kromě těch stálých jako je Pilařiště, Mraveniště, Hnízdo ilustrace a Sladovnictví se na přelomu roku hrálo divadelní představení Děti lví srdce, poté se na pět týdnů představila výstava Já hrdina. Diváky zaujala také výstava Cesta do mytologie, kde děti zachraňovaly bájný svět a pro pozitivní ohlasy bylo nutné ji o několik týdnů prodloužit. Nového kabátu v podobě originální výmalby se dočkalo také Mraveniště. „Po náročné první polovině roku jsme na pár dnů zavřeli, abychom mohli otevřít výstavu Půl století s Cimrmanem a Šikovní z Divadla Járy Cimrmana, kterou jsme nyní pro velký úspěch prodloužili až do poloviny března. Nakonec jsme zahájili výstavu Včela – tajuplný výlet za sluncem, která dětem přibližuje svět včel,“ vysvětluje Adam Langer.
Pro návštěvníky bylo během celého roku připraveno také hned několik dílů Laboratoře, která se zabývala bestiářem a mytologickými bytostmi, animací a vánočním tvořením. Velikou novinkou letošního roku bylo také otevření kavárny a hudebního klubu Balzám ve sklepě Sladovny, kde se celoročně kromě Vonných dýchánků konají také koncerty, přednášky a další kulturní akce.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818