PLZEŇSKÝ KRAJ: Ocenění novým mistrům tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje a certifikáty krajským nositelům nemateriálního kulturního dědictví předal ve čtvrtek 13. prosince 2018 v rámci Dne lidové kultury Plzeňského kraje hejtman Josef Bernard.
„V rámci Dne lidové kultury Plzeňského kraje oceňujeme práci lidí, kteří pečují o naše nemateriální kulturní dědictví – rukodělná řemesla a bohaté kulturní tradice. Jsem velmi rád, že alespoň touto formou můžeme podpořit nejen zachování, ale i motivovat k rozvoji tradičních řemeslných oborů a regionálního folklóru, jejichž ochranu Plzeňský kraj dlouhodobě podporuje," říká hejtman Josef Bernard.
„Plzeňský kraj má v tradiční lidové kultuře mnoho co nabídnout, a to nejen na regionální, ale i na národní a bezesporu i na světové úrovni. Je potěšující, že Bednáři Plzeňského Prazdroje, které jsme ocenili v loňském roce, byli Národní Radou tradiční lidové kultury doporučeni ministru kultury ČR k zápisu do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky (pozn: k zápisu statku Technologie pivovarského bednářství by mělo dojít do konce letošního kalendářního roku) a budou usilovat i o zápis do seznamu UNESCO. Do národního seznamu je v letošním roce také předložena nominace statku Dudáctví, kterou zpracoval Národní ústav lidové kultury ve Strážnici," doplňuje náměstek hejtmana pro oblast kultury a památkové péče Vladislav Vilímec.
„Pro mne je to srdcová záležitost, protože se celý život věnuji folklóru, a mám radost, že těm, kteří se péči o naše kulturní dědictví aktivně věnují, bude takto veřejně poděkováno. Ochrana tradičních projevů lidové kultury je jednou z důležitých součástí kulturní politiky Plzeňského kraje a regionální folklór dělá našemu kraji dlouhodobě dobré jméno po celém světě," dodává náměstkyně hejtmana pro oblast ekonomiky, investic a majetku Marcela Krejsová.
Při příležitosti Dne lidové kultury Plzeňského kraje byla předána ocenění třem laureátům titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje schváleným Radou Plzeňského kraje pro rok 2018.
a to na důkaz veřejného uznání a podpory osobám s trvalým pobytem v Plzeňském kraji, které se snaží udržet znalosti a dovednosti nutné pro provozování tradičních rukodělných technologií, účinně a kvalifikovaně je prezentují a předávají dalším generacím.
Slavnostně bylo také certifikováno jedenáct nových nositelů krajského nemateriálního kulturního dědictví, u nichž v srpnu letošního roku schválila Rada Plzeňského kraje zápis do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje. Najdete je ZDE
ZDROJ zprávy a přiložené fotografie
http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/den-kultury-plzenskeho-kraje-2018-ve-znameni-dud-a-dudactvi
JIHOČESKÝ KRAJ: Jihočeská centrála cestovního ruchu, Alšova jihočeská galerie, Biskupství českobudějovické a Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s. na zahajovací tiskové konferenci představily ve spolupráci s rakouskými partnery přeshraniční projekt s názvem „Gotická stezka Mühlviertel – jižní Čechy (AT-CZ)“ zkráceně „Gotická stezka“. Rakouským projektovým partnerem je Tourismusverband Mühlviertler Alm Freistadt. Zahajovací konference proběhla dne 10. 10. 2024 v budově Biskupství českobudějovického.
ŽATEC: Spolek A dál? letos uspořádal sedm komentovaných procházek po Žatci, které přitáhly širokou veřejnost. Většina procházek byla plně obsazená a konala se za příznivého počasí. Účastníci tak mohli objevovat krásu vilových předměstí, specifický stavební styl Heimatstil nebo majestátní budovy žateckých škol. Poslednímu tématu se věnovala zářijová procházka, která proběhla v rámci festivalu Den architektury, dorazilo na ni 42 posluchačů. Jednoznačně největší ohlas měly dvě exkurze do bývalého Dreherova pivovaru, kam se podívalo přes sto lidí.
ČR: V těchto dnech vyšlo nové album Vteřiny, měsíce a roky, které je výsledkem třetí spolupráce Vladimíra Mišíka s producentem Petrem Ostrouchovem, po předchozích úspěšných albech Jednou tě potkám (2019) a Noční obraz (2021), která získala dohromady sedm cen Anděl. Vladimír Mišík na novém albu přináší patnáct nových písní se čtyřmi texty Michaela Žantovského, šesti vlastními texty, dále již tradičně zhudebněné básně oblíbených autorů – Jiřího Dědečka, Jana Skácela, Josefa Kainara a Františka Gellnera, a také jeden text Tomáše Belka, Ostrouchovova někdejšího souputníka z kapely Sto zvířat. Autorem hudby dvou písní je Vladimír Mišík, ostatní texty zhudebnil Petr Ostrouchov.