PRAHA/ČR: Český tramping slaví, stejně jako naše republika, sté výročí. Počátky trampingu bývají kladeny do doby kolem roku 1918. Během následujících desetiletí se stal jednou z nejvýznamnějších českých a slovenských subkultur a ovlivnil životy desetitisíců lidí. V Národopisném muzeu je instalována výstava nazvaná Století trampingu, která představuje celý tento fenomén i jeho proměny.
Expozice vypráví o dějinách a současnosti trampského hnutí i o tom, jak ovlivnilo podobu české populární kultury, umění a sportu.
Do češtiny se výraz dostal s romány Jacka Londona. Inspirací pro české trampy byly i další knihy z Divokého západu - romány Karla Maye, Zane Greye, Jacka anebo R. L. Stevensona. Krom anglického termínu se používal také výraz vandr nebo vandrování, anebo rovněž z němčiny pocházející čundr/čundrák, který měl původně pejorativní nádech.
Tramping bylo a je hnutí neorganizované, první čeští trempové byli starší skauti (roveři), kterým přestal vyhovovat pevný řád skautské organizace, ale měli vztah k přírodě a romantice. Bylo to v letech první světové války, tehdy se jim říkalo divocí skauti.
Trempové postupně objevovali tehdy ještě neosídlenou přírodu zejména v jižním okolí Prahy, především v povodí řek Vltavy a Sázavy, později i Berounky. Tramping se ovšem posléze rozšířil v menší či větší míře do všech koutů tehdejšího Československa. Vznikaly první osady, každá s originálním názvem (Askalona atd.) a také šerifem. Mezi skauty a trampy bychom našli i celou řadu velmi významných českých umělců, jako například Jaroslava Foglara nebo Zdeňka Buriana.
Trampingu jako hnutí se za dobu jeho dosavadní existence aktivně účastnilo několik set tisíc lidí, zasáhl pět generací. Počet jednotlivých trampských part a osad je v celém průběhu století odhadován na cca 30 až 40 tisíc.
Výstava v Letohrádku Kinských vychází z dlouhodobé spolupráce Národního muzea se spolkem Naše muzeum, z. s., a celou řadou dalších jednotlivců i trampských osad.
OSTRAVA: V Ostravě v těchto dnech pokračuje multižánrový fest1vial, který "propojuje světy filmu, designu, architektury a módy a nabízí tak každému návštěvníkovi prostor pro osobní růst a intelektuální obohacení. Jsme rádi, že jsme tuto významnou kulturní událost s mezinárodním přesahem mohli uspořádat právě v Ostravě. Přijďte se všichni podívat!“, zve ředitelka fest1valu Nikola Tošenovská.
V nabídce šesti festivalých dnů jsou i výstavy Ronyho Plesla a Dominiky Petrtýlové ve Futureu, které budou přístupny veřejnosti do 5. 5.
Více informací na: www.iffo.cz
PRAHA: 30. dubna bude Karlovo náměstí patřit jazzu i dalším hudebním žánrům. Pod taktovkou festivalu Mladí ladí jazz proběhne na největším náměstí v Praze velkolepá oslava Mezinárodního dne jazzu. Na zdarma přístupném Open airu vystoupí berlínští Jazzanova, belgická free jazzová formace Don Kapot nebo německá fusion kapela Searching for Home. Festivalovým highlightem bude vystoupení legendární skupiny Prago Union s frontmanem Katem doplněné o dechovou sekci v podobě čtveřice Krotitelé Dechů.
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.