Masarykovy postoje k Lužickým Srbům objasní Jurij Wuschanský z Budyšína
LIBEREC: Poslání liberecké knihovny může být chápáno více jako společenské, ale svou činností se může zařadit i mezi vědecké instituce. Časté odborné přednášky či konference, vydávání publikací jsou běžnou praxí knihovny. Oslavy Roku republiky proto nejsou naplněny jen populárními a oslavnými akcemi.
Vedení knihovny spolu se spolkem SAL připravilo na středu 19. září odbornou přednášku. Ta připomene názory Tomáše Garigua Masaryka na slovanský národ a krajinu, která úředně mohla patřit Československu až do roku 1918. Ve skutečnosti to však bylo jen do roku 1635, kdy celá Lužice připadla pod správu saského království. Pokusy zničit národ Lužických Srbů je možno datovat hluboko do středověku. Co však nedokázaly války, dokázaly ekonomické a společenské poměry. Z několika miliónového slovanského národa je dnes jen hrstka občanů Saska, kteří přiznávají lužicko-srbské občanství a mluví lužickou srbštinou.
Podle Jurie Wuschanského, který svým výkladem objasní názory T. G. Masaryka o Lužici, je jich dnes už jen asi dvacet tisíc. Češi a především Severočeši rozvíjejí spolupráci s Lužickými Srby, aby podpořili onu menšinu, žíjící po staletí v přátelském soužití. Přednášející je předsedou Matice lužicko srbské, což je organizace, jejímž cílem je zachování jazyka, péče o o literaturu a zachování hovorového jazyka.
Silný útok na lužicko-srbskou menšinu je datován devatenáctým století, kdy na území celé Lužice začala těžba uhlí. V poslední době pak zavírání dolů a obrovská nezaměstnanost. Lidé se stěhují na západ za prací a lepším životem. V roce 1847 se zasadil o vznik sdružení Matice lužickosrbská (Maćica Serbska) Jan Arnošt Smoler. Současný předseda používá jak německé jméno, tak lužicko-srbské – Jurij Luščanski. Od roku 1992 je Matice srbská součástí sdružení Lužických Srbů Domowiny.
Přednášející se mj. zaměří na výklad poslání Matice. Přednášku podpořil primátor města Liberce Tibor Bathyány a senátor Michael Canov.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818