V Arcidiecézním muzeu oživili starou tradici – Božítělovou posýpku
BRNO/OLOMOUC: Výzkumem českých a moravských tradic a rituálů v prostoru města, takových jako je Božítělová posýpka, se zabývá brněnská zahradní architektka Lucie Králíková (Efemér). Už minulý rok vrátila tradiční božítělovou posýpku do Brna.
Božítělovou posýpku, téměř zapomenutou křesťanskou tradici zdobení příbytků vysypávanými květinovými obrazci, připomněli kurátoři před olomouckým Arcidiecézním muzeem.
„Vždy ve čtvrtek po svátku Nejsvětější Trojice, který letos připadl na neděli 27. května, se slaví na památku ustanovení eucharistie Slavnost Těla a krve Páně. Tato slavnost je známá také jako Božítělová posýpka, se kterou se pojí tradice vytvářet ornamentální obrazce z nejrůznějších květů,“ vysvětluje podstatu tradice kurátorka Arcidiecézního muzea Martina Potůčková.
Do současnosti se tato kdysi rozšířená tradice, udržela jen v několika obcích na Moravskobudějovicku a Jemnicku. „Tam si lidé během Božítělové slavnosti ozvláštňují květinovou výzdobou i okolí svých příbytků. Po práci se vydávají do okolní krajiny a trhají květy, ze kterých pak před svými domy vysypávají květinové obrazce, většinou s motivem kříže a srdce. Tuto květinovou obětinu si pak navzájem hodnotí, obcházejí sousedy, navštěvují se. Je to velmi příjemná společenská akce,“ líčí Potůčková.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818