Pražská Lucerna uvede film Dubček

V České republice film do širší distribuce uveden nebude, ale na základě laskavého svolení společností Filmpark production, Forum Film SK a České televize jej v několika projekcích v průběhu měsíců června, července a srpna, tedy do dnů, kdy si budeme připomínat 50. výročí srpnových událostí roku 1968, promítne pražské kino Lucerna.

Projekt tvůrci představují takto:

Přesně před padesáti lety se v tehdejším Československu odehrávaly společenské změny, které výrazně formovaly naše dějiny, tzv. Pražské jaro bylo v plném proudu. V jejich čele stál Alexander Dubček, první tajemník ÚV KSČ, oblíbený politik, který začal uvádět v život ideu "socialismu s lidskou tváří". Veškeré naděje na změny ukončila invaze vojsk Varšavské smlouvy a také důrazná intervence tehdejšího generálního tajemníka UV KSSS Leonida Brežněva.

Historické drama DUBČEK se věnuje klíčovým momentům roku 68, které zásadním způsobem ovlivnily nejen život tehdy velmi oblíbeného politika, ale i život v celé zemi. Celý příběh je pojatý jako retrospektiva, která začíná a končí v den osudné cesty Alexandra Dubčeka do Prahy roku 1992, v jejímž průběhu si připomíná přelomové události svého života. Odvíjí se ve třech rozhodujících fázích, ve kterých je on sám i vypravěčem: první se odehrává v roce 1968 - v čase euforie, okupace a následného zadržování Dubčeka v Moskvě. Další linií je jeden den roku 1978, během kterého se hrdinovi vybavují deset let staré retrospektivy a divák se seznámí s jeho životem ve společenské izolaci a okusí atmosféru špehování a ponížení. Poslední dějová linka zachycuje období po roce 1989, je dokumentární a ilustrativní, používá archivní materiály z ČS filmových týdeníků, které informačně historické drama doplňují.

V hlavní roli se představuje Adrian Jastraban, který charismatického státníka s dobráckým úsměvem skvěle zosobňuje. Jastraban působí i v Česku - je známý např. ze seriálu Ulice a jako jediný nebyl obsazen na základě castingu. "Jeho postava byla jasná od prvního momentu, nikdy jsem o žádném jiném herci neuvažoval a nikdy jsem ani na chvíli nezapochyboval, že to bylo správné rozhodnutí," říká režisér Halama. Herec se na postavu připravoval sledováním obrovského množství obrazových materiálů, přesvědčivý výraz dosáhli tvůrci i precizní maskou. Kvůli scénám ve kterých vystupuje Dubček na konci svého života se vyráběl odlitek hercovy tváře. Tento proces trval několik týdnů, samotné maskování trvalo několik hodin. Herec musel "oprášit" i svou ruštinu, neboť ve velké části filmu hovoří rusky.

Herecký výkon ústřední postavy výborně doplňuje herečka Táňa Radeva jako Anna Dubčeková, manželka státníka, která nenápadně, ale věrně, stála po jeho boku. "Paní Anna byla ženou v pozadí, ženou která se snažila vytvořit co nejklidnější atmosféru v těžkých časech muži, který chtěl pro naší zemi to, co všichni chceme pro své nejbližší," říká Radeva.

Postavu Gustáva Husáka si zahrál herec Stano Král, který společně s režisérem pracoval především na hlasové poloze a míře civilnosti. Film zachycuje kromě jiného i povícero konfrontací Dubčeka s L.I. Brežněvem, kterého věrně ztvárnil ukrajinský herec Vladimir Nečeperenko. "Nejvíc na mě zapůsobilo natáčení přijetí československé delegace v Kremlu, když na nás Brežněv vyvíjel nátlak. Představitel Brežněva - skvělý ukrajinský herec, který se mu mimořádně podobá - se na nás tak rozkřičel, že jsem mu řekl, že kdyby na mě takhle křičel opravdický Brežněv v šedesátém osmém, tak zradím celou svoji rodinu," vzpomíná na natáčení herec Stano Král.

K filmu je zkomponována původní hudba autorky Lubice Čekovské, kterou nahrál 31 členný symfonický orchestr pod dirigentským vedením Adriána Kokoše.

Zdroj: ČTK