Bohatě ilustrovaná Staropražská kuchařka
PRAHA-ČR: Bohatě ilustrovaná Staropražská kuchařka poutavě zasvětí do kulinářského světa historické Prahy. Kaldoun, kreplach, hlemýždí sekaná, pražská šunka... Znovu objevené recepty z Prahy dob minulých vychází v knize Staropražská kuchařka nedávno zesnulého znalce historické kuchyně Viktora Faktora doplněné jedinečnými kolážemi Miroslava Huptycha.
Kromě toho, jak připravit prastaré pokrmy, na kterých si kdysi pochutnávali nejen obyvatelé metropole, se čtenáři dozvědí řadu perliček o jídelních návycích v Čechách od středověku až po vznik republiky. Co rádi jedli Franz Kafka, Hugo Haas či Jaroslav Hašek? I takové informace se ve Staropražské kuchařce objevují.
Kniha, která není ani tak klasickou kuchařkou, jako spíš milou kuriozitou, vychází v češtině, angličtině, francouzštině, španělštině, němčině a ruštině, a může tak potěšit jako netradiční dárek z Čech.
Staropražské́ speciality mají původ v druhé́ polovině 19. století, kdy se rozvíjely velké́ hostince, hospůdky, ale i vinárny a hotely. Spolu s nimi vznikala také́ jídla jako pražská́ šunka, párky a ostatní uzenářské́ výrobky, ke kterým se podávaly různé́ doplňky a omáčky - například smetanový́ křen či švestková́ omáčka. Tradiční pokrmy se snoubily s určitou kulturní vytříbeností té doby.
Zajímavosti ze staropražských kuchyní:
- Ve většině dobových hospod bylo běžné, že hosté si k pivu donesli večeři od uzenáře. Ti nabízeli novinku: teplé párky a vuřty "koulováky". Standardní nabídka hospodských jídel bývala většinou jen studená: uzené́ maso, vuřty, tlačenka s cibulí či syrečky. Někdy počátkem století se objevují i "utopenci".
- V řádu každého pražského tržiště byl uveden přesný́ soupis všech hub, které́ se tu mohly prodávat. Nabízet se mohly jen houby mladé́, nerozkrájené́, nejvýše překrojené́. Nesměly být okrájené́ tak, že by nebyla poznat jejich podoba.
- Čokoláda v Čechách měla punc luxusu. Zato káva zdomácněla poměrně rychle. Ale vzhledem k tomu, že káva byla přeci jenom relativně drahou záležitostí, paralelně s jejím rozšířením byla patrná snaha o vypracování receptur kávovinových náhražek. Ty se dělaly z hrachu, dokonce i ze žaludů nebo z fíků. Až pak se přišlo na to, že když se suší a praží čekankové́ kořeny, vzniká́ z nich kávovinová́ náhražka, které́ se začalo říkat cikorie. Cikorka se rychle ujala a tento vynález postupně zatlačil zrnkovou kávu do pozice luxusního nápoje. Čaj byl dlouho vnímán jako něco, co se pije spíše ze zdravotních důvodů, a v oblibě moc nebyl. Vychutnávání si čaje, to je záležitost až začátku 20. století.
Viktor Faktor, Anna Novotná: Staropražská kuchařka
Ilustrace: Miroslav Huptych
Vydává Práh, 104 stran, doporučená cena 299 Kč
Nakladatelství Práh: http://www.prah.cz, www.facebook.com/nakladatelstvi.Prah, www.instagram.com/nakladatelstvi_prah
Mohlo by vás také zajímat...
TOKIO: Loutkové představení CASLAVSKA TOKYO 1964 se japonským divákům představilo během prvního srpnového víkendu. Inscenaci, která je fiktivním přímým přenosem z letních olympijských her v roce 1964, připravil režisér Jakub Vašíček se třemi herci Divadla ALFA, třemi herci Divadla PUK a hudebníkem Danielem Čámským. Česká premiéra pod názvem Čáslavská – Tokio – 1964 proběhne v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň a v Divadle ALFA.
PARDBUCIE: Největší letní událostí školy je bezpochyby již 15. ročník Sportiády s podtitulem Rozhoupej loď, která vyvrcholila v pátek 2. 8. ve škole v Pardubičkách. Sportiáda je zaměřena na sportovní dovednosti plné soutěží v podobě variace Bocci, agility se psem, dračí lodě apod. Škola se aktivně zúčastní akce Sportovní park v parku Na Špici. Návštěvníci mohou finančně pomoci rozhoupat loďku v Automatických mlýnech a tím tak budovat bezpečný přístav pro žáky školy.
ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.
VARŠAVA: Ministr kultury Martin Baxa se v pátek 2. srpna na českém velvyslanectví ve Varšavě setkal s operní a divadelní režisérkou, pedagožkou Jitkou Stokalskou, která dlouhodobě žije a působí v Polsku. Za její umělecký přínos v oblasti hudebního divadla a za šíření dobrého jména české kultury v zahraničí jí udělil medaili Ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. Jitka Stokalská patří v Polsku k ikonám operní režie, více než 40 let působila ve Varšavské komorní opeře. Je držitelkou prestižní Ceny Jana Kiepury a ceny polského ministerstva kultury Gloria Artis.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818