Benešovská výstava představuje nejvýznamnější roky a osobnosti novodobých českých dějin
BENEŠOV: Osudové roky české státnosti je název putovní výstavy, která se do 19. května koná v benešovské Městské výstavní síni. Chronologicky mapuje prostřednictvím panelů významné mezníky novodobé české (respektive československé) historie, a to od roku 1918 do roku 1989. Zájemci si ji mohou prohlédnout každý všední den od 8 do 18 h, v sobotu pak od 8 do 12 h.
První verze výstavy vznikla před několika lety. „Jenže v průběhu let se nabalovala a obohacovala o další panely a události, které jsme do Osudových roků začleňovali. Takže toto je poslední verze, ale možná ani ona není definitivní, protože historie je bohatá a stačí z ní jen brát události, které předčí kdejaké vymyšlené příběhy,“ vysvětlila autorka výstavy Jindra Svitáková z Centra české historie, o.p.s.
Letošní putování výstavy začalo v únoru v České Lípě a prakticky do konce roku se nezastaví. V současné době vyrábí organizátoři druhou kopii, aby mohli uspokojit co nejvíce zájemců. Z Benešova se výstava přestěhuje do Světlé nad Sázavou.
Jednotlivé panely představují vznik samostatného československého státu a významné iniciativy, které tomu v období 1. světové války předcházely. Dále pak období let 1938 a 1939, Mnichovskou dohodu a okupaci českých zemí. Věnují se nejvýznamnějšímu odbojovému činu v Evropě v období 2. světové války – atentátu na Reinharda Heydricha. Zachycují také konec nadějí a rok 1948, kdy se počátek nového budování demokracie zvrátil v další, tentokrát komunistickou diktaturu.
Návštěvníci se dále seznámí s obdobím politické perzekuce i okupací země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Ke každému roku jsou přehledně sestaveny nejdůležitější události, popsány nejvýznamnější dokumenty, jejich smysl a význam a zobrazeny významné osobnosti.
„Při realizaci výstavy bylo nejsložitější vybrat podstatné události a osobnosti. Je mnohem více přelomových dat a především osobností, mnohé z nich by si zasloužily samostatnou výstavu. Co vybrat a nevybrat právě pro tuto průřezovou výstavu, která provádí návštěvníka celou historií novodobého československého a českého státu, bylo velmi složité. Ale nakonec jsme si řekli, že nejdůležitější je, aby si lidé uvědomili, jak určité události vznikaly, že to nebylo ze dne na den, ale byl to dlouhodobý, většinou mnohaletý proces,“ uvedla autorka výstavy.
Proto autoři zvolili koncept časové linky, kterou doplnili nejvýznamnějšími osobnostmi toho daného období. „A nakonec mi připadalo zajímavé zveřejnit listiny, o nichž se mluví, ale málokdo je četl. Například text prvního zákona Republiky československé, text Mnichovské dohody nebo Washingtonské deklarace,“ dodala Jindra Svitáková.
Na výstavě jsou k dispozici pracovní listy pro žáky a studenty, které si mohou učitelé předem stáhnout na webových stránkách www.osudove-roky.cz. Navíc autoři připravili brožuru, která dále rozšiřuje informace z výstavy a doplňuje je o osobní příběhy lidí z jednotlivých historických etap.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818