Benešovská výstava představuje nejvýznamnější roky a osobnosti novodobých českých dějin

První verze výstavy vznikla před několika lety. „Jenže v průběhu let se nabalovala a obohacovala o další panely a události, které jsme do Osudových roků začleňovali. Takže toto je poslední verze, ale možná ani ona není definitivní, protože historie je bohatá a stačí z ní jen brát události, které předčí kdejaké vymyšlené příběhy,“ vysvětlila autorka výstavy Jindra Svitáková z Centra české historie, o.p.s.

Letošní putování výstavy začalo v únoru v České Lípě a prakticky do konce roku se nezastaví. V současné době vyrábí organizátoři druhou kopii, aby mohli uspokojit co nejvíce zájemců. Z Benešova se výstava přestěhuje do Světlé nad Sázavou.

Jednotlivé panely představují vznik samostatného československého státu a významné iniciativy, které tomu v období 1. světové války předcházely. Dále pak období let 1938 a 1939, Mnichovskou dohodu a okupaci českých zemí. Věnují se nejvýznamnějšímu odbojovému činu v Evropě v období 2. světové války – atentátu na Reinharda Heydricha. Zachycují také konec nadějí a rok 1948, kdy se počátek nového budování demokracie zvrátil v další, tentokrát komunistickou diktaturu.

Návštěvníci se dále seznámí s obdobím politické perzekuce i okupací země vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Ke každému roku jsou přehledně sestaveny nejdůležitější události, popsány nejvýznamnější dokumenty, jejich smysl a význam a zobrazeny významné osobnosti.

„Při realizaci výstavy bylo nejsložitější vybrat podstatné události a osobnosti. Je mnohem více přelomových dat a především osobností, mnohé z nich by si zasloužily samostatnou výstavu. Co vybrat a nevybrat právě pro tuto průřezovou výstavu, která provádí návštěvníka celou historií novodobého československého a českého státu, bylo velmi složité. Ale nakonec jsme si řekli, že nejdůležitější je, aby si lidé uvědomili, jak určité události vznikaly, že to nebylo ze dne na den, ale byl to dlouhodobý, většinou mnohaletý proces,“ uvedla autorka výstavy.

Proto autoři zvolili koncept časové linky, kterou doplnili nejvýznamnějšími osobnostmi toho daného období. „A nakonec mi připadalo zajímavé zveřejnit listiny, o nichž se mluví, ale málokdo je četl. Například text prvního zákona Republiky československé, text Mnichovské dohody nebo Washingtonské deklarace,“ dodala Jindra Svitáková.

Na výstavě jsou k dispozici pracovní listy pro žáky a studenty, které si mohou učitelé předem stáhnout na webových stránkách www.osudove-roky.cz. Navíc autoři připravili brožuru, která dále rozšiřuje informace z výstavy a doplňuje je o osobní příběhy lidí z jednotlivých historických etap. 

http://www.mudbenesov.cz