Miluju, když můžu přijet za divákem a přímo jemu vyprávět, říká Miroslav Donutil v nové knize
Respektovaný herec s velkým vypravěčských talentem, kterého si diváci pamatují jako doktora Martina, Nikolu Šuhaje z Balady pro banditu nebo v geniální roli Truffaldina z divadelní inscenace Sluha dvou pánů, hodnotí svou hereckou i životní dráhu v nově vydané biografii. Kniha má název Pan herec Miroslav Donutil a sestavil ji novinář a vydavatel Petr Čermák.
Perné začátky na divadelních prknech
Miroslav Donutil vyvrací zažitou představu veřejnosti, že herci jsou obklopeni luxusem. Přestože je dnes prestižním hostem mnoha akcí a hercem, který si může z nabídek vybírat ty nejlepší, přiznává, že začátky jeho kariéry v 70. letech vůbec nebyly růžové: „Sice jsme pracovali v nádherném divadle, ale v nepříliš nádherné době. Táhli jsme všichni za jeden provaz, ale v podstatě žili na pokraji chudoby. Uživit sebe a posléze rodinu, to bylo opravdu víc než těžké. To ale dnes už nikdo nevidí. Tenkrát těch dvacet let na Provázku bylo opravdu perných.“ S nostalgií vzpomíná také na cestování s představeními po celé republice: „Co už by měl herec dělat a co víc by měl chtít, než přijet někam, kam přijdou diváci jen kvůli němu a jeho historkám. To je přece krásné.“
Na avantýry a skandály si rodák z Třebíče nikdy nepotrpěl. S manželkou Zuzanou se přiblížili ke 40 letům společného soužití. „Myslím, že se moc nezměnil, alespoň v mých očích. Jsme spolu dlouho a pořád je to s ním hezké,“ říká v rozhovoru s Petrem Čermákem, autorem knihy. Tenkrát na svatbě jim šel za svědka nezapomenutelný silák Franta Kocourek, kterého zná téměř každý z Donutilova vyprávění. Ani o jeho příběh nebudou čtenáři v knize ochuzeni.
Co o něm řekli přátelé a známí?
Mezi slavnými a významnými osobnostmi má Miroslav Donutil široký okruh obdivovatelů. Smeká před ním například Jiří Suchý, který vzpomíná na svůj divácký zážitek: „Donutil zahrál roli Truffaldina v inscenaci Sluha dvou pánů jako klaun z boží milosti a celé Národní divadlo řičelo smíchem.“
Hercovými přáteli se během jeho kariéry stali například Karel Gott, Bolek Polívka, Pavel Zedníček, Karel Vágner, Jiřina Bohdalová, Táňa Vilhelmová nebo Jana Švandová. Ti všichni a mnoho dalších vyprávějí o svém setkáních s Donutilem i společných rolích. Těšit se můžete také na spoustu fotografií nejen z filmu a divadla, ale i z hercova soukromí.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818