Vysoké školy s uměleckým zaměřením pohledem statistiky
ČR: Umělecké obory a obory zabývající se teorií či historií umění je možné studovat na mnoha veřejných fakultách a soukromých školách. Kromě uměleckých škol je najdete na humanitních, technických a ekonomických fakultách, pedagogické fakulty zase nabízejí učitelství umělecky orientovaných předmětů. My jsme se rozhodli zaměřit na obory a školy, které se umění nevěnují jen teoreticky, ale pomáhají se umělcem stát a umění aktivně vytvářet. Přinášíme vám zajímavá data statistik a jejich interpretaci.
Dvě kategorie uměleckých oborů
Umělecké obory jsme pro jednoduchost rozdělili na ty, které umění pojímají teoreticky, a takové, které pomáhají umělce formovat a vychovávat. První kategorie zahrnuje studijní obory převážně na humanitně zaměřených fakultách, především na těch filozofických. Studovat tu lze řadu zajímavých oborů od muzikologie, divadelní či filmové vědy po estetiku.
Nás ale zajímá především druhá kategorie, tedy obory, na nichž se studenti učí umění sami aktivně vytvářet. Sem můžeme zařadit především studium na múzických akademiích. Uchazeči o herectví, činohru, muzikál, zpěv, tanec, ale i režii, kameru a dramaturgii musí počítat s tím, že přihlášky i samotné přijímací řízení probíhá v několika kolech a mnohem dříve než u běžných VŠ. Stejné je to i u malířství, fotografie, hry na hudební nástroj apod. U přijímacích zkoušek se zpravidla vyžadují ukázky uchazečovy dosavadní tvorby, motivační pohovor, talentové zkoušky a teoretické znalosti z jednotlivých uměleckých odvětví. Od zájemce se rovněž čeká všeobecný kulturní a společenský přehled.
Pomíjet nelze ani fakulty architektury, zahradnické, lesnické a dřevařské fakulty s obory zahradní a krajinářská architektura či design nábytku, textilní fakulty vyučující textilní a oděvní návrhářství, ekonomické fakulty s arts managementem či technické fakulty, např. s oborem umělecké slévárenství či průmyslový design ve strojírenství.
Nabídku veřejných vysokých škol, které se snaží pokrýt celé spektrum uměleckých oborů, doplňují ty soukromé. Zaměřují se na atraktivní oblast filmu, designu, literární a vizuální komunikace, architektury či vizuálního umění.
Uplatnění absolventů
Absolventi se uplatňují v uměleckých profesích (výkonní umělci – interpreti, výtvarníci, skladatelé, sbormistři, herci apod.) či jako pedagogové uměleckých oborů na různých typech škol.
Uplatnění se liší obor od oboru. Na řadu oborů se hlásí stále více zájemců, ale množství nabízených pracovních pozic zůstává spíše konstantní. Velká část humanitně zaměřených absolventů zkouší své štěstí také v pedagogické oblasti. Nutno ještě dodat, že ne vždy se podaří absolventům humanitního oboru nalézt zaměstnání adekvátní studiu. Na základě vysokoškolského titulu se ale mohou ucházet o pozice v administrativě, v médiích nebo v kulturních organizacích. Jen zlomek těch, co uměleckou vysokou školu vystudují, se v uměleckém provozu opravdu nějak etablují. Ti, co se neprosadili v uměleckém světě, volí jiná zaměstnání, ale pro společnost jsou nepostradatelní, protože přispívají k jejímu kultivování.
Statistická zjištění
Údaje, které jsme pro statistické srovnání umělecky orientovaných vysokých škol použili, jsme převzali na doporučení Národního ústavu pro vzdělávání z webu http://www.vysokeskoly.com/, který je zaměřen specificky na vzdělávací nabídku vysokých škol a kde by měly být tyto údaje k dispozici v aktuální podobě. Tento web spolupracuje i se Střediskem vzdělávací politiky, které se zabývá problematikou vysokých škol.
Pro statistické srovnání umělecky orientovaných vysokých škol jsme vybírali takové školy, které poskytují praktickou výuku v některém z uměleckých oborů. Stranou jsme ponechali školy s fakultami, které nabízejí jen jeden obor související s naším tématem, např. Textilní a oděvní návrhářství na Fakultě textilní Technické univerzity v Liberci či Zahradní a krajinářskou architekturu na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně.
Nejvíce studentů v prvním ročníku výuky měla podle dostupných informací v roce 2016 brněnská JAMU – Divadelní fakulta. Nejvíce studentů se v akademickém roce 2016/2017 přihlásilo na Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, na Fakultu multimediálních komunikací.
Nejvíce přijatých studentů v akademickém roce 2016/2017 dokládá České vysoké učení technické a Fakulta architektury. Největší šanci na přijetí měli uchazeči o studium na soukromých vysokých školách s uměleckým zaměřením, mezi státními VŠ pak dominuje Fakulta architektury na ČVUT. Naopak nejhustší síto pro výběr uchazečů musela nastavit Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (ze 489 přihlášených bylo přijato pouze 56 studentů, tedy zhruba každý devátý).
Školy zároveň vyhodnocují míru nezaměstnanosti svých absolventů, pro rok 2015 (novější data nebyla k dispozici) udává největší procento absolventů bez práce Vysoké učení technické v Brně s Fakultou výtvarných umění. Naproti tomu nejlépe nacházeli práci absolventi Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně či absolventi soukromých škol.
Pozn.: Údaje o nezaměstnaných nemusí nutně znamenat, že všichni ostatní absolventi se uchytili v oboru, který vystudovali.
Nejvíce absolventů k 20. 1. 2017 má ČVUT Fakulta architektury. Statistika MŠMT sleduje také počet žen mezi absolventy na jednotlivých školách. Téměř na všech sledovaných školách převažují mezi studenty ženy, méně než padesát procent žen ve studiu má pouze Akademie múzických umění v Praze – Filmová a televizní fakulta, Akademie výtvarných umění v Praze a Technická univerzita v Liberci – Fakulta umění a architektury. Mezi soukromými VŠ pak Filmová akademie Miroslava Ondříčka v Písku a Archip.
Statistické údaje k jednotlivým vybraným školám dokládají přiložené tabulky.
Statistická čísla jsou za rok 2016, není-li uvedeno jinak.
Ze statistik MŠMT dále vyplývá, že z celkového počtu absolventů veřejných vysokých škol k 20. 1. 2017 (29 976 lidí) tvoří absolventi uměleckých oborů v počtu 903 lidí 3 %.
Kde lze umělecké obory studovat
Dále se podívejme, kde všude je možné umělecké obory na VŠ studovat. Kromě Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Ústí nad Labem, Zlína, Liberce či Pardubic, tedy krajských či statutárních měst, je to Písek.
Pokud půjdeme dál a bude nás zajímat obdobné srovnání z pohledu zastoupení vysokých uměleckých škol či škol poskytujících umělecké teoretické vzdělání v jednotlivých krajích ČR, pak doplníme, že v Královéhradeckém kraji je možné na Univerzitě Hradec Králové studovat na Pedagogické fakultě např. obor Uměleckořemeslné textilní disciplíny a na Filozofické fakultě např. obor Prezentace a ochrana kulturního dědictví. V Kraji Vysočina pak na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě je otevřen obor Kulturní cestovní ruch. V Olomouckém kraji nabízí Univerzita Palackého v Olomouci studium na Filozofické a Pedagogické fakultě a takové obory jako Divadelní věda, Filmová studia, Speciální pedagogika – dramaterapie ad. Pouze v Karlovarském kraji taková možnost studia není.
Zdroje:
Mohlo by vás také zajímat...
SOBOTKA: Přihlaste se do některé z tvůrčích dílen 68. ročníku Šrámkovy Sobotky, festivalu českého jazyka, řeči a literatury. Pod titulem Ve stínu se uskuteční od 29. června do 6. července.
ČR: Historik Jan Hrubecký se spolu se svým kolegou Ing. Jiřím Vaněčkem rozhodli k půlkulatému výročí vzniku i zániku první československé republiky napsat knihu, která v české historiografii dosud chybí. Knihu o obráncích československého stálého těžkého opevnění, největšího stavebního projektu státu i jeho právních nástupců do dnešních dob. K rozhovoru o mužích s hraničářskými psi na límcích, kteří v roce 1938 stáli na hranicích Československa připraveni bránit republiku, demokracii a jejich vlastní domov, jsme přizvali jednoho z autorů – Jana Hrubeckého.
ČR: 332 veřejných sbírek bojuje o vaši přízeň v novém ročníku soutěže MÁME VYBRÁNO. Ta ukazuje na místa, kde se něco děje: kde shánějí peníze na obnovu kulturního dědictví. Hlasujte – a podpořte památku svého srdce. Finalisté si rozdělí finanční hotovost.
BOHUMÍN: Třicátá léta minulého století v Bohumíně, polský zábor, druhá světová válka a Bohumín součástí velkogermánského Reichu, osvobození. Témata, která v Bohumíně nabídl historik Ondřej Kolář. Besedou (16. dubna) spolek Maryška přispěl k programu připomínky 79. výročí konce 2. světové války v Evropě.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818