VIMPERK: Třetí ročník festivalu šumavské regionální literatury se uskutečnil v polovině listopadu v Městském kulturním středisku ve Vimperku. Hlavní cenu Johanna Steinbrenera a Šumavskou knihou roku (v kategorii beletrie, poezie) se stala POSLEDNÍ ŠUMAVSKÁ PASTVINA Martina Sichingera (Nakladatelství 65. pole). V kategorii „naučná, fotopublikace“ pak hlavní cenu získala kniha Světem šumavské přírody autorů M. Kučerové a V. Dvořáka. Sichinger získal i Cenu knihoven, cenu Šumavského pivovaru má Ondřej Fibich.
Do soutěže bylo nominováno celkem dvaatřicet knih, které vyšly v předchozím roce (2016). V jedné kategorii se nachází beletrie s poezií a v druhé knihy naučné či fotopublikace. Šumavskou knihou roku (v kategorii beletrie, poezie) se stala POSLEDNÍ ŠUMAVSKÁ PASTVINA Martina Sichingera (Nakladatelství 65. pole). K Šumavě si padesátiletý Martin Sichinger vytvořil vztah díky dědečkovi, který opravoval lidem topení na samotách, i otci, jenž se Šumavákům staral o vodu. Sichinger napsal o zdejším kraji zatím čtyři romány, teď připravuje pátý.
V nyní oceněné knize Poslední šumavská pastvina musí písecký poručík Reiner v listopadu 1918 potlačit povstání šumavských Němců, kteří vyhlásí vlastní župu Böhmerwaldgau. V roce 1949 se poručík Reiner jako nepřítel komunistického Československa chce dostat přes bavorskou hranici a jeho jedinými spojenci jsou právě šumavští Němci.
Autor knihy Sichinger si myslí, že čtenáře zaujalo místo pastviny zvané Kašperschachten. „Píšou mi lidé, kteří podnikli svoji vlastní cestu a snažili se tu Kašperschachten najít, protože je to něco ojedinělého v celé České republice a specificky na Šumavě,“ říká Sichinger.
V kategorii „naučná, fotopublikace“ pak hlavní cenu získala kniha Světem šumavské přírody autorů Kučerové Martiny a Dvořáka Vladimíra. „Naším přáním bylo připravit knihu, která by nikdy nekončila. Knihu, u které dočtete poslední řádek, máte chuť začít číst od začátku. Knihu, kterou můžete otevřít na jakékoliv stránce a ihned jste vtaženi do děje, který se před vašimi zraky odehrává. Knihu, která vás zabaví, ale zároveň vás mnoho nového naučí. Kniha je bohatá množstvím fotografií, které zachycují krásu Šumavy, ale také okamžiky, které nemůžeme spatřit vždy na vlastní oči. Ilustrace Pavla Procházky dodávají knize nebývalou pestrost a půvab. Snad i díky tomuto ocenění se kniha stane dobrým pomocníkem, který pomůže zažehnout další svíce nadšených přírodovědců, kteří budou v dalších generacích chránit dary šumavské přírody…“ říká o knize Vladimír Dvořák, jeden z autorů.
1. Sichinger Martin: Poslední šumavská pastvina
2. Zitková Eva Marie: Báby v nepaměti
2. Fibich Ondřej: Ze Šumavy špalíček pohádek a básniček
3. Szpuk Roman: A zavaž si tkaničky
1. Kučerová Martina, Dvořák Vladimír: Světem šumavské přírody
2. Hudičák Petr, Mrázková Zdena, Špinar Jindřich: Lipno – krajina pod vodou
3. Nykles František, Pecka Josef, Mazný Petr, Vogeltanz Jaroslav: Tajemství šumavských vod
Kromě hlavní ceny festivalu získal Martin Sichinger také cenu od čtenářů jihočeských knihoven. Cenu knihoven jsme ve spolupráci s knihovnami našeho regionu vyhlašovali poprvé a věříme, že budeme pokračovat i v dalších ročnících.
Již podruhé byla vyhlášena Cena Šumavského pivovaru. Tu letos získala kniha Ze Šumavy ŠPALÍČEK pohádek a básniček (Nakladatelství Strakonice Hrad) Ondřeje Fibicha.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.