Fotografie Jaroslava Kučery mají v Příbrami premiéru

V Příbrami jste ještě nikdy nevystavoval. Máte k tomuto městu nějaký bližší vztah?

Samozřejmě znám místní barokní skvost, Svatou Horu. Pokud ale myslíte, že bych tu měl blízké příbuzné nebo chalupu, tak to ne, ale nedaleko odtud bydlí můj velmi blízký kamarád, akademický malíř Zbyněk Novotný, jehož malbu naprosto obdivuji. Jezdím za ním do Hvozdce do brdských lesů na houby. Určitě přijede na vernisáž, tak jako příbuzní mojí manželky, kteří bydlí v Novém Kníně. Taky jsem poznal místní tiskárnu PBtisk, kde jsem tisknul knihu mého kamaráda, vynikajícího fotografa Pavla Hokynka. No a teď už se těším, že Příbram poznám daleko lépe, nejen Zámeček, kde je slavná Galerie Františka Drtikola.

Podle jakých kritérií jste vybíral fotografie na příbramskou výstavu?

V roce 2013 jsem měl na Pražském hradě velkou retrospektivu, kde bylo vystaveno asi ke třem stovkám fotografií. Výstava měla stejný název jako ta příbramská a taky k ní vyšla stejnojmenná kniha. Proto jsem musel vzhledem k menšímu prostoru udělat výběr, některé cykly zcela vynechat a z ostatních ukázat jen něco. Myslím, že to je jen ku prospěchu věci, protože sám na ty velké retrospektivy nerad chodím. Aby si člověk odnesl příjemný pocit, neunavil se a zapamatoval si své „favority“, na to je galerie v Příbrami ideální.  Tak  uvidíme…

Jak se vám galerie líbí?

Vlastně jsem už odpověděl, je nádherná. A pracují tam opravdu skvělí lidé s paní ředitelkou Hanou Ročňákovou v čele.

Galerie nese jméno Františka Drtikola. Jaký vztah k tomuto fotografovi máte?

Drtikol svými fotografiemi naši republiku proslavil, chovám k němu velkou úctu. Já jsem vlastně nikdy v ateliéru doopravdy netvořil, a nikdy mě to ani nelákalo. Ale mám velký respekt k fotografům, kteří to umí. Narodil jsem se v době, kdy František Drtikol jako velký budhista a idealista vstoupil aktivně do komunistické strany. Chtělo by se říct: „To jsou ale paradoxy“.

Boxík: Během studia na VŠ se stal Jaroslav Kučera (1946) spoluzakladatelem Fotoklubu Strahov. V srpnu 1969 byl při fotografování prvního výročí okupace zatčen, několik týdnů vězněn a souzen jako kontrarevoluční živel. Po absolutoriu ČVUT se stal volným fotografem, spolupracoval s časopisy a státními podniky, po roce 1989 stál u zrodu české fotografické skupiny Signum a v roce 1996 se stal členem mezinárodní agentury Bilderberg Hamburg. V roce 2000 obdržel v soutěži Czech Press Photo za snímek z pražských protestů proti globalizaci Hlavní cenu, titul Fotografie roku 2000. Do roku 2005 získal v CPP 12 cen, v roce 2001 v soutěži Fujifilm Euro Press Award 2000 v Kodani 1. cenu v kategorii Aktualita.