Výstava Zhořování jako vzpomínka na profesora Zhoře
BYSTŘICE NAD PERNŠTEJNEM: Výstava Zhořování byla zahájena 15. července v Půdní galerii Městského muzea v Bystřici nad Pernštejnem. Práce téměř čtyřiceti autorů, které spojuje výrazná osobnost profesora Zhoře, zde budou k vidění do 29. září 2017. Kurátorkou výstavy je Irma Charvátová, odborný dohled převzal Radek Horáček, Zhořův žák a nástupce na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Všichni vystavující se účastnili v 70. a 80. letech minulého století Zhořovy Školy výtvarného myšlení, tedy výtvarných kurzů, seminářů a workshopů zaměřených na soudobé výtvarné umění.
Byli to neprofesionální výtvarníci z různých povolání od dělnických po akademické, studenti i senioři. Vysokoškolský pedagog Igor Zhoř v té době musel nedobrovolně opustit Pedagogickou fakultu UJEP v Brně, kde učil na katedře výtvarné výchovy. Oblast amatérské výtvarné tvorby mu po dvacet let nahrazovala jeho vlastní studenty.
Na školeních a plenérech, které organizovala okresní kulturní střediska Blansko, Prostějov, Uherské Hradiště, Žďár nad Sázavou a Krajské kulturní středisko v Brně, mohl uplatnit svou erudici a jeho „terénní“ studenti s nadšením a zaujetím plnili výtvarné úkoly a vzdělávali se i teoreticky. Mnozí se pak zařadili i mezi výkonné umělce, ostatním zůstala láska k výtvarnému umění a pochopení pro jeho proměny. Nyní se scházejí na společné výstavě v roce dvacátého výročí odchodu jejich respektovaného učitele.
„Kdybych neznala Igora Zhoře, nevěřila bych, že se dá výtvarná výchova učit. Jeho pojetí spočívalo v informovanosti a vysvětlování různých autorských přístupů, v jejich začlenění do kontextu, v chápání výtvarné práce jako názoru. Vzdělaný charismatický muž, skvělý pedagog, pozitivní osobnost. Založili jsme výtvarné studio mladých, navštěvovali jsme ateliéry malířů, sochařů i restaurátorů, přibývalo výstav, besed, setkání. Pro mne osobně to byl zásah, jemuž vděčím i za inspiraci v pozdější vlastní pedagogické práci ve výtvarném oboru ZUŠ Blansko,“ říká kurátorka výstavy Irma Charvátová.
Blanensko na výstavě reprezentují: A. Bárta, A. Jandáková, E. Holoušová, I. Charvátová, J. Šimkůj, B. Nečas, P. Hamerská, P. Graham, V. Kovářová a M. Manoušek.
Výstava je otevřena denně kromě pondělí od 8 do 11:30 a od 12:30 do 16:00 hodin.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818