Národní filmový archiv otevřel depozitář

Technicky vyspělá budova na 1820 m² zastavěné plochy a 21 500 m³ obestavěného prostoru, je situovaná v obci Hradištko v okrese Praha-západ na parcele stávajících depozitářů archivu ze 70. a 90. let. Pojme až 100 miliónů metrů filmu.

„Česká kinematografie má mnohaletou tradici a její tvorba patří neodmyslitelně k naší historii. Zaslouží si proto kvalitní podmínky pro uchování jejího odkazu dalším generacím. Vítám, že takto významný moderní filmový archiv pro stovku milionů kilometrů filmu vznikl právě v našem kraji,“ komentovala slavnostní otevření depozitáře hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová.

„Filmový materiál je prokazatelně nejspolehlivějším nosičem pro pohyblivé obrazy, a proto NFA mnoho let usiloval o vybudování depozitáře, který zajistí dlouhodobé uchování našeho filmového dědictví. Nový depozitář splňuje nejpřísnější standardy péče a my se díky němu dostáváme na úroveň nejúspěšnějších filmových archivů v Evropě,“ řekl generální ředitel NFA Michal Bregant.

Filmový materiál je nutné chránit před vlivy prostředí, čemuž odpovídá i řešení nové budovy. Relativní vzdušná vlhkost 35 % zamezí vysychání a smršťování filmu a konstantní teplota minus 5 °C zastaví chemické procesy, které zkracují životnost materiálu. Před stěhováním do novostavby projde každý film aklimatizační komorou, ve které stráví 24 hodin. Aklimatizací projde 10 000 negativů hraných a 21 000 negativů nehraných filmů, 4 000 duppozitivů hraných a 10 000 duppozitivů nehraných filmů a 15 000 kopií. „Vzhledem k aklimatizačnímu procesu potrvá stěhování zhruba deset let. Negativy a duppozitivy jsou nejcennější a nejkvalitnější materiály, které sloužily k výrobě kopií pro promítání. V rámci přípravy na výstavbu nového depozitáře odborníci z NFA již řadu let všechny dotčené materiály kontrolují, čistí a připravují na přesun.“ doplnil Bregant.

Svými sbírkami se Národní filmový archiv řadí k nejstarším a nejdůležitějším filmovým archivům na světě. V novém depozitáři bude především uložena veškerá barevná produkce československé a české kinematografie na nehořlavém barevném materiálu, tedy od padesátých let do současnosti, ale také zabezpečovací materiály ke starším filmům, které NFA překopíroval na nehořlavé materiály. Mezi ty patří například filmy Hermíny Týrlové, Jiřího Trnky nebo Karla Zemana. Do nového depozitáře se však přestěhují i některé cenné černobílé filmy, jako třeba kolekce děl Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie z přelomu 19. a 20. století, první vědecké filmy, sbírky české avantgardy (např. filmy Alexandra Hackenschmieda) a dokumenty a reklamy firmy Baťa nebo kolekce filmů Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda. Uložena zde bude i národní kulturní památka - záznam procesu s Miladou Horákovou.

Součástí nové budovy budou i depozitáře pro uložení archivních sbírek soudobé dokumentace, které obsahují klíčové dokumenty pro poznání dějin propagace tuzemské kinematografie. Mimo jiné 1 500 cenných exemplářů velkoplošných filmových plakátů. Speciálního uložení se zde dočkají i skleněné fotografické negativy, které zachycují portréty filmových osobností, záběry z natáčení nebo reklamy na filmy promítané dříve v kinech před začátkem představení.

V depozitáři se bude nacházet i moderní digitální laboratoř, zajišťující kontrolu a archivaci nativně digitálních audiovizuálních děl (tedy především současné kinematografie).

Digitální laboratoř bude zodpovídat i za migraci ze starších páskových a optických digitálních médií do standardizované souborové podoby, vhodnější pro zpřístupňování kulturního dědictví v současné době.

Depozitář za 155 milionů korun podle návrhu ing. arch. Martina Kotíka a projektu společnosti Arch.Design realizovala stavební společnost HOCHTIEF CZ.Financován byl v rámci programu Ministerstva kultury ČR „Péče o národní kulturní poklad“.