RUMBURK: Pod rukama řezbáře Jiřího Cobla st. z Rumburku - Dolních Křečan přichází od února 2016 na svět vyřezávaná miniatura rumburské loretánské kaple. V těchto dnech byla dokončena. Úctyhodné řezbářské dílo je vyvedeno do všech podrobností. Miniaturu loretánské kaple z lipového dřeva řezbář nebarvil, hotové dílo natřel lazurou v barvě dubu a ošetřil voskem.
Veřejnosti se miniatura v měřítku 1:35 poprvé představí v Loretě Rumburk v sobotu 16. září 2017 při XXI. Loretánských slavnostech 2017. K vidění bude i o celoměstském Zahájení adventu v Rumburku (2. 12. 2017). Nastálo bude možné dřevěnou loretánskou kapli zhlédnout ve vánočním období při prohlídkách pohyblivého betlému J. Cobla st. v rodinném domě v Dolních Křečanech, místní části Rumburku.
"Autor miniatury loretánské kaple Jiří Cobl st. projevil nebeskou trpělivost a za vytvořeným dílem je cítit obrovské množství práce," nešetří chválou pracovnice Muzea Rumburk Ester Sadivová. Znalkyně místní řezbářské tvorby dodává: "Neuvěřitelně precizní řezbářské dílo Jiřího Cobla překračuje svým významem hranice regionu - kvalitou zpracování a myšlenkou. Navazuje na tradici místního německého tvoření před rokem 1945, kdy se tvořilo pro věc samu, pro radost z tvorby, nikoli pro peněžní ocenění. Při prohlídce miniatury loretánské kaple si pozorný člověk pokaždé všimne něčeho dalšího, jiného detailu, jiné podrobnosti. Dílo vyzní zvláště při prohlídce z odstupu."
Původně řezbář J. Cobl st. plánoval, že dřevěná loretánská kaple bude součástí jeho pohyblivého betlému s rumburskými motivy. Nakonec řezbář svůj záměr změnil a loretu bude prezentovat samu o sobě. "Nad vyřezáváním miniatury o rozměrech 34 cm x 52 cm x 50 cm včetně reliéfů, soch, erbů a ornamentů jsem strávil během sedmnácti měsíců dva tisíce hodin. Práce to byla velmi časově náročná, denně obnášela osm až deset hodin strávených vyřezáváním, např. výroba čtyř dveří na dřevěných pantech trvala jeden měsíc. Střechu pokrývá 2 942 střešních tašek," uvedl řezbář Jiří Cobl st. Ten se řezbářství věnuje ve svém volném čase. Původní profesí je Jiří Cobl st. (*1951) vyučeným strojním zámečníkem. Před odchodem do důchodu pracoval jako dispečer pro TEPLO Rumburk, s.r.o.
Práce na miniatuře bude nadále pokračovat. V plánu je vyřezání interiéru loretánské kaple a vytvoření druhé střechy. Ta byla v roce dostavby loretánské kaple v Rumburku (1707) plochá, se sochami svatého příbuzenstva na atice. Právě tyto sochy plánuje přes zimní měsíce J. Cobl vyřezat. Plochou střechu se sochami měla rumburská Loreta zhruba do roku 1808, kdy došlo ke snesení soch a proměně tvaru střechy. Rumburská loretánská kaple byla jedinou takto ozdobenou loretou na světě. O umístění soch od sochaře Franze Bienera na střechu loretánské kaple rozhodl počátkem 18. století Anton Florian kníže z Liechtensteinu, majitel panství Rumburk a iniciátor výstavby kaple.
Klára Mágrová
Více informací o Loretě Rumburk sdělí: Mgr. Klára Mágrová, +420 724 72 525, e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“