Sedmnáct tisíc tun zla. Příběh autora Stalinova pomníku ve filmu Monstrum.
ČESKÁ REPUBLIKA: Postavil největší Stalinův pomník v Evropě. Jeho slavnostního odhalení se ale nedožil. Film Monstrum vypráví příběh sochaře Otakara Švece, který vyhrál politicky ostře hlídanou soutěž, jež ho nakonec zničila. Stavba Stalinova pomníku ho stála nejen velké pracovní vypětí, ale i ztrátu uznání přátel a kolegů, život jeho ženy a nakonec i ztrátu života vlastního. Jan Novotný, Zuzana Stivínová a Martin Kraus jako ústřední trojice nového filmu Viktora Polesného, který ČT1 uvede v neděli 28. května ve 20.15 h.
„Příběh Monstra se odehrává na základě události, která je sama o sobě velmi silná. Jedná se v podstatě o antické drama a takových příběhů dnes již moc není,“ říká kreativní producent Jan Lekeš.
První polovina padesátých let byla snad nejbezohlednější a nejtíživější v moderních dějinách naší země. Kult sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina sílil a Praha, jako jedno z mála měst, stále neměla jeho sochu. Vítězný návrh pak nebyl pouze poctou vůdci, byl to masivní pomník československého a sovětského lidu v čele s generalissimem. Sousoší bylo přes třicet metrů vysoké, na jeho vytvoření bylo použito přes 17 tisíc tun žuly a stál přes 140 miliónů tehdejších korun. Otakar Švec cítil, že je to rozporná, nebezpečná výhra, ale kdyby couvl, zaplatil by životem. Složitou práci na pomníku navíc komplikovaly absurdní požadavky komunistické strany, které neměly nic společného se sochařinou.
Pro potřeby natáčení vznikl model Stalinova pomníku přímo na jeho původním místě – na pražské Letné. Model se vyráběl v dílnách na Kavčích horách v reálné velikosti dle dobových materiálů a dostupné dokumentace. Přípravy si vyžádaly několik měsíců, přímo na Letné stavba trvala necelý týden včetně montáže šest metrů vysokého lešení, na kterém byl model umístěn.
Odborným poradcem při přípravách makety byl sochař Kurt Gebauer. K filmu říká: „Monstrum je důležitý film. V době toho příběhu jsem žil, poslouchal vyprávění, četl o tom. Pro běžného občana je to banální tragikomický příběh zdejších absurdních dějin. Filmem se zviditelnilo, do jaké neřešitelné situace se může dostat nadaný člověk na vrcholu kariéry v situaci šíleného společenského režimu. Přiznám, že na konci filmu jsem byl dojat.“
režie a scénář: Viktor Polesný //autor literární předlohy: Rudla Cainer // výkonný producent: Martin Lubomírský // kreativní producent: Jan Lekeš // kamera: David Ployhar // střih: Lenka Polesná // zvuk: Miroslav Hřebejk // architekt: Petr Fořt // kostýmy: Ivana Brádková // umělecký maskér: Jiří Sadílek, Tomáš Richter // hudba: Zdeněk Merta // hrají: Jan Novotný, Zuzana Stivínová, Martin Kraus, Juraj Deák, Vladimír Polívka, Patricie Solaříková, Tomáš Havlínek, Miroslav Etzler, Petra Nesvačilová, Marián Roden a další. // scénář vznikl za podpory FILMOVÉ NADACE
Mohlo by vás také zajímat...
Program u mostu se pro tento týden ruší. Venkovní část akce chceme přesunout na pokud možno co nejbližší termín.
OSTRAVA: Dovolujeme si vám oznámit, že kvůli očekávaným až extrémním srážkám a silnému větru jsme nuceni přesunout letošní Festival dřeva, Den v lese v Bělském lese v Ostravě ze soboty 14. 9. 2024 na sobotu 28. 9. 2024. Program i čas konání akce, zůstávají beze změny, viz níže.
ČR: Vybrali jste. Soutěž veřejných sbírek MÁME VYBRÁNO má své vítěze. V kategorii Cena veřejnosti bodovaly stavební úpravy na zámku Plumlov, finančně nejúspěšnější je sbírka na odlití zvonů do kostela v Městě Touškov. Akci tradičně pořádá Institut pro památky a kulturu.
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818