ČR: Koncem loňského roku jsem připravili anketu, abychom zjistili názor čtenářů na Místní kulturu. Všem, kteří reagovali, chci poděkovat, a také Vám pro zajímavost předložit většinové odpovědi. Zaznamenali jsme poměrně malý ohlas a získali necelých 100 reakcí. Zobecnění by mohlo být na takovém malém vzorku zavádějící, nicméně se o to v některých případech pokusím.
Nejvíce těch, kteří nám poskytli zpětnou vazbu, jeví zájem o Místní kulturu v souvislosti s působením v kulturní organizaci (42 %), na druhém místě je skupina těch, kteří mají osobní zájem (44 %), následují ti, kteří působí ve státní správě a samosprávě (31 %).
Na otázku, která témata respondenty nejvíce zajímají, jsme obdrželi velmi širokou paletu různorodých odpovědí, které potvrzují, že pro čtenáře jsou všeobecné informace z kultury v ČR zajímavé. Články a zprávy rozdělujeme nyní do 16 témat, podle respondentů by jich mohlo být více. Některá zmiňovaná témata sice reflektujeme, ale pro tázané asi nikoli dostatečně.
Hodnocení grafiky webových stránek dopadlo průměrně (hodnoceno jak ve škole) a z odpovědí na otázku „Jak často navštěvujete portál Místní kultury“ vyplynulo, že 26 % respondentů přichází jednou až několikrát týdně a nejvíce pak (54 %) jednou až několikrát měsíčně. Z toho vyplývá, že naše snaha o maximálně možnou aktuálnost je na místě.
Nejvíce navštěvují náš web ženy (76,5 %), což nejspíš souvisí s tím, že žen je více zaměstnaných v oblasti kultury. Může to ovšem také znamenat, že muži jsou méně sdílní.
Nakonec jsem si nechala otázku "Které téma Vám v internetovém časopise Místní kultura chybí." Sama musím sebekritiky konstatovat, že je to moderní alternativní umění, které vyznává nejmladší věková skupina, což bylo v anketě také zmíněno, a odráží se to na věkovém rozložení čtenářů. Nejvíce jich je ve věku 51 - 65 let (43 %) a 36 - 50 let (31 %), 26 - 35 let (11,6 %) Zajímavostí jjistě je, že stejné procento čtenářů (11,6 %) je vě veku 66 let a více.
A jeden respondent napsal, že mu chybí více informací z Olomouce. V tomto případě je to snadno napravitelné, napište nám odkudkoli, podělte se o svoje zkušenosti s ostatními, dejte o sobě vědět prostřednictvím Místní kultury. A nezapomeňte, zprávu můžete na náš web můžete vložit sami. Podmínka je pouze to, aby se týkala kultury.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.