ČR: Koncem loňského roku jsem připravili anketu, abychom zjistili názor čtenářů na Místní kulturu. Všem, kteří reagovali, chci poděkovat, a také Vám pro zajímavost předložit většinové odpovědi. Zaznamenali jsme poměrně malý ohlas a získali necelých 100 reakcí. Zobecnění by mohlo být na takovém malém vzorku zavádějící, nicméně se o to v některých případech pokusím.
Nejvíce těch, kteří nám poskytli zpětnou vazbu, jeví zájem o Místní kulturu v souvislosti s působením v kulturní organizaci (42 %), na druhém místě je skupina těch, kteří mají osobní zájem (44 %), následují ti, kteří působí ve státní správě a samosprávě (31 %).
Na otázku, která témata respondenty nejvíce zajímají, jsme obdrželi velmi širokou paletu různorodých odpovědí, které potvrzují, že pro čtenáře jsou všeobecné informace z kultury v ČR zajímavé. Články a zprávy rozdělujeme nyní do 16 témat, podle respondentů by jich mohlo být více. Některá zmiňovaná témata sice reflektujeme, ale pro tázané asi nikoli dostatečně.
Hodnocení grafiky webových stránek dopadlo průměrně (hodnoceno jak ve škole) a z odpovědí na otázku „Jak často navštěvujete portál Místní kultury“ vyplynulo, že 26 % respondentů přichází jednou až několikrát týdně a nejvíce pak (54 %) jednou až několikrát měsíčně. Z toho vyplývá, že naše snaha o maximálně možnou aktuálnost je na místě.
Nejvíce navštěvují náš web ženy (76,5 %), což nejspíš souvisí s tím, že žen je více zaměstnaných v oblasti kultury. Může to ovšem také znamenat, že muži jsou méně sdílní.
Nakonec jsem si nechala otázku "Které téma Vám v internetovém časopise Místní kultura chybí." Sama musím sebekritiky konstatovat, že je to moderní alternativní umění, které vyznává nejmladší věková skupina, což bylo v anketě také zmíněno, a odráží se to na věkovém rozložení čtenářů. Nejvíce jich je ve věku 51 - 65 let (43 %) a 36 - 50 let (31 %), 26 - 35 let (11,6 %) Zajímavostí jjistě je, že stejné procento čtenářů (11,6 %) je vě veku 66 let a více.
A jeden respondent napsal, že mu chybí více informací z Olomouce. V tomto případě je to snadno napravitelné, napište nám odkudkoli, podělte se o svoje zkušenosti s ostatními, dejte o sobě vědět prostřednictvím Místní kultury. A nezapomeňte, zprávu můžete na náš web můžete vložit sami. Podmínka je pouze to, aby se týkala kultury.
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a tento týden vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.