JIČÍN: Jindra ze Sovince vystavuje veliké fotografie. Jindra si říká pan profesor fotografie Jindřich Štrait. Sovinec je hrad v Jeseníkách, kde žil. Má na sobě černé šaty, k tomu úplně bílé vlasy a vousy. Svou rozcuchaností se trochu podobá svým objektům. Vernisáže se kionala v zámecké galerii RMAG v Jičíně ve čtvrtek 16. března 1917.
Fotograf má za sebou na tři stovky výstav a vydal pětatřicet fotografických knih. Nedělá jen fotky na koukání. Jeho cykly jsou sociologické a jiné studie. Např. studie určitých skupin lidí, kteří se nějak liší. Narkomani, bezdomovci, utečenci před válkou, vesničtí lidé. Proč studie? Svými fotkami bez velkých slov a frází popisuje život minorit.
Neostrosti. Proč pes za oknem je sotva k rozeznání? Nakonec barva. Černobílá. Či jen minimální barevnost. To všechno je záměr. Výrazové prostředky mistra. Tohle všechno nepotřebuje dlouhé vysvětlování. Přesto pan fotograf bchází velký sál a zájemcům vysvětluje. Nemluví o fotce, ale o životě lidí na ní. O tom, jak v táboře v Ingušsku žijí Čečenci, jak tam děti mají školu, a i uprostřed největší bídy dovedou přijít parádně oblečení na zahájení školního roku. A jak tam, když tančí, je vidět samopal u nohou vojáka. Mše v táboře narkomanů a v pivním půllitru je svíčka jako věčné světlo. Nebo bezdomovec, který si na kárce veze celý svůj majetek a psa.
Pečlivá práce mistra fotografa. Vedle sebe má Gabrielu Petrovou, kurátorku své výstavy, která mu pro jeho vysvětlování podává knížky. Hned v úvodu pravil, že po dokončení určitého cyklu vždy vydá knihu a připraví výstavu. Není to lehké, vstoupit mezi lidi a nerušit aparátem. Cyklus někdy trvá pár roků, jindy i dvacet.
Dokumentární fotografie je o čase. Hezké ale je, jak navzdory únavě s přípravou výstavy skvěle vypráví o lidech, které fotografuje. Ano, angažované umění. Však si to také odnesl vězením ve vazbě, a pak podmínkou za vlády KSČ. Za co? Za to, že fotografoval lidi. Že ukazoval, a stále ukazuje rozmanitost lidského života. Trápení, i radosti. Tady spíš trápení.
Výstava v zámecké galerii v Jičíně stojí za vidění. Potrvá do 23. dubna.
Program u mostu se pro tento týden ruší. Venkovní část akce chceme přesunout na pokud možno co nejbližší termín.
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.