Vychází CD lidových písní z Podhorácka
TŘEBÍČ: Mimořádná trojdílná publikace výběru lidových písní, které zaznamenali sběratelé od počátku minulého století v oblasti Podhorácka, se dočkala hudebního zpracování. V Kamenném sále třebíčského zámku se přesně za týden od 17.30 uskuteční slavnostní křest hudebního CD Lidové písně z Podhorácka. V rámci slavnostního podvečera zazní několik písní z CD doplněné vystoupením Národopisného souboru Bítešan.
Záměrem zpracování originálního hudebního nosiče byla snaha ulehčit přístup k lidovým písním pro běžného zájemce, který není zběhlý v notaci. Audionosič o délce 73 minut obsahuje výběr 68 písní z uvedené knižní sbírky. Na jeho vytvoření se podílelo 24 zpěváků a muzikantů s cílem představit různorodost tvarů, rozmanitou uměleckou úroveň nebo technickou náročnost písní pro reprodukci.
U zpracování hudební nahrávky se sešli zpěváci, zpěvačky a muzikanti z Velké Bíteše, jejich příbuzní, přátelé a rodáci. „Jsou to interpreti různého věku i pěveckých zkušeností tak, jak se lidé v místním společenství obvykle setkávají při různých příležitostech, kdy zaznívají školené i neškolené hlasové projevy. Ostatně takto lidová píseň na Podhorácku žila ve své původní podobě a ve svých starších funkčních vazbách,“ uvedla Silva Smutná z Muzea Vysočiny Třebíč s tím, že v hlavním hudebním doprovodu zaznívá akordeon a v několika písních housle a flétna.
Krajské Muzeum Vysočiny Třebíč, které je od roku 2005 pověřené péčí o tradiční lidovou kulturu na Vysočině, ve spolupráci s brněnským pracovištěm Etnologického ústavu Akademie věd České republiky, pracovalo v letech 2011 - 2015 na vydavatelském projektu. Ten postupně zpřístupnil široký výběr lidových písní, které zaznamenali sběratelé od počátku minulého století v oblasti Podhorácka.
S finanční podporou Ministerstva kultury České republiky byla vydána mimořádná trojdílná publikace zahrnující sběrné podoblasti Náměšťsko, Velkobítešsko, Třebíčsko, Hrotovicko, Moravskobudějovicko, Jemnicko, Tišnovsko a část Bystřicka.
Soubor obsahuje celkem 934 písní, zaznamenaných 77 sběrateli, které jim při zápisu předzpívalo 248 zpěváků ze 121 lokalit.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Podle aktuálního průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa dvě třetiny Čechů věří, že by kultura měla reagovat na aktuální dění ve společnosti. Zejména mladí Češi a Češky si uvědomují také význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. Téměř polovina Čechů se napříč generacemi ztotožňuje s tím, že kultura by měla být pro všechny, nehledě na názory, a proto může spojovat rozdělenou společnost.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818