ČESKÁ REPUBLIKA: V roce 1995 se režisérka Helena Třeštíková vydala za prvorepublikovou herečkou Lídou Baarovou, aby získala záběry do chystaného krátkého dokumentu. U něj však nezůstalo a po několika letech se z mimořádně otevřené zpovědi stal celovečerní film. Televizní premiéru dokumentu Zkáza krásou odvysílá ČT2 v úterý 6. září.
„Lída Baarová nastoupila do filmu v době, kdy to bylo nové médium a lidé nebyli uvyklí na kult hvězd a tak velkou slávu. Bylo to vše mnohonásobně větší, než co všichni zažili do té doby. Například divadelní herečky měly svůj okruh obdivovatelů, kteří se po představení zapřáhli do kočáru a vozili své hvězdy okolo divadla, ale to byl vrchol. Najednou se objevil fenomén filmu. Ta sláva se zmnohonásobila. Najednou to nebylo jedno divadlo, ale kina po celé zemi. Ta krása v tu chvíli zářila o mnoho víc,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková.
Portrét Lídy Baarové však nezachycuje pouze hereččinu touhu po slávě, stává se průřezem evropskými dějinami v době nástupu nacismu, obrazem vztahu filmové hvězdy s ministrem říšské propagandy Josephem Goebbelsem i následného procesu, kdy se z kdysi milované herečky stává národní nepřítel a symbol kolaborantství. Zpověď Lídy Baarové v dokumentu doplňují unikátní záběry z mnoha zahraničních archivů i ukázky, které ji představují v jejích nejslavnějších rolích.
„Byla to herečka, která ve svých dvaceti přišla do Německa, stala se filmovou hvězdou a svět jí ležel rázem u nohou,“ popisuje Baarovou spolurežisér Jakub Hejna a k samotnému natáčení dodává: „Baarová nebyla zvyklá na ten styl, kterým se točí dnes, a to, že by ji někdo vmanipuloval do určitých situací. To, že si paní Baarová vůbec sedla do křesla a rozhovor poskytla, byl tak velký úspěch.“
Snímek Zkáza krásou v režii Heleny Třeštíkové a Jakuba Hejny uvede druhý program České televize v úterý 6. září od 20 h.
Program u mostu se pro tento týden ruší. Venkovní část akce chceme přesunout na pokud možno co nejbližší termín.
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.