Božena Němcová v Žitavě pomohla zachránit skvosty české literatury
ŽITAVA: Těžko lze odhadnout, kolik lidí odešlo po třicetileté válce do Saska, aby zde našli možnost klidného života. Mnoho Čechů žilo v pohraničním městě Žitavě, byli to učitelé, kazatelé, obchodníci a také zahradníci. Češi sem přinesli svou kulturu a povznesli město hospodářsky. Vydávali knížky, měli svou školu a tak nenídivu, že se zde Češi udrželi až do padesátých let minulého století. V době národního obrození v Čechách nebyl Palacký jediný, kdo navštívil město a zajímal se o život českých exulantů v Žitavě. V roce 1850 sem za posledním velkým představitelem českých potomků pobělohorských exulantů na Žitavsku, za Karlem Bohumilem Morávkem, přijela spisovatelka Božena Němcová.
Pětatřicetiletý zahradník byl potomkem českých exulantů. V době návštěvy Boženy Němcové měl již za sebou řadu publikací, z nichž nejzajímavější byly dějiny Žitavy s vyobrazeními Gabriela Moritze. Obsahově šlo o dějiny okolních obcí, a i když byly psány německy, zahrnovaly vzpomínky na české exulanty a jejich život na Žitavsku.
Morávek z vlastní iniciativy uchránil a městské radě zaplatil za exulantskou knihovnu v Heffterově domě. Stal se vlastníkem sbírky rukopisů i prvotisků s náboženskou tematikou. Část vzácných knih poslal na doporučení spisovatelky do Národního muzea v Praze, ale část zůstává dodnes v žitavské knihovně.
Málokdo však ví, že o záchranu vzácných literárních památek se zasloužila i spisovatelka Božena Němcová. V roce 1850 navštívila Žitavu a při rozmluvě se spisovatelem Karlem Bohuslavem Morávkem navrhovala předání jeho sbírky knih do pražského muzea.
V Žitavě vzniklo zvláště v době rekatolizace množství publikací, vydávaných soukromníky. Známé jsou například špalíčky Václava Kleycha, rovněž žitavského zahradníka, který v nákladech několika tisíc, převážel do Čech různé zpěvníky, kázaní a další sakrální publikace bez ohledu na to, že mohl být za ilegální šíření nekatolických tiskovin popraven.
O jednání s Karlem Morávkem napsala Božena Němcová dopis Karlu Jaromíru Erbenovi, který zde zčásti uvádíme pro jeho svědectví a vlastenecké cítění spisovatelky k českým památkám:
Velectěný pane!
Nedávno byla jsem v Žitavě a tam jsem měla příležitost sejít se s jistým Morávkem, potomkem Českých vyhnanců. Je zahradník a spisovatel ; sepsal několik novel, básní, popsání Oibinu, popsání Žitavy s obrazy a historií Českých vyhnanců. On sice umí česky číst a rozumí tomu, než mluvit nezná již, protož také německy píše. Je to podivný člověk, a na první pohled neřekl byste, že je to spisovatel. Má velkou sbírku peněz, dílem co by dostal, dílem v okolí žitavském a na Oibínu sám byl vykopal. Mimo toho má knihovnu as 300 sv. silnou; je v ní větší díl českých kněh, které byl buď po otci zdědil, buď zkoupil z Českého kostela Žitavského nedávno prodaného. Nejstarší knihy – jak mi povídal - jsou: Postilla ve třech dílech od Martina Filadelfa Zámrského, znovu vytištěná léta Páně 1601 v kurfiršském městě… (Poté následuje popis některých dalších vzácných knih…)
S úctou zůstávám vždy Vaše Božena Němcová, v Liberci 18 21/11 50.
Historický spolek a žitavská knihovna pořádají na oslavu 200. výročí narození českého lidového badatele a historika setkání v jeho ulici 15. srpna, kde bude odhaleno pamětní deska a literární procházku k jeho bustě u řeznické bašty.
Po skončení procházky přednese ředitel žitavských knihoven Uwe Kahl ve františkánském klášteře krátké pojednání o životě a díle významného lidového badatele. Potomek českých exulantů Karel Bohumil Morávek se narodil v roce 1816 a zemřel v roce 1896 v Žitavě.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: „Od poloviny srpna do konce září společně projdeme severní a jižní stezku Via Czechia od nejvýchodnější po nejzápadnější bod ČR. Současně bude spuštěna sbírka na Darujme.cz,“ říká ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková.
PLZEŇ: Od července 2019 Náplavka na Radbuze představuje příjemné místo u vody přímo v centru města, kde je možné trávit (nejen) letní večery, projít se, posedět, zrelaxovat a užít si kulturu nebo se občerstvit v kavárně. Tento prostor poprvé oživil festival Náplavka k světu. stejnojmenného spolku v roce 2012. Spolek k světu. se vrací na místo činu a malé i velké návštěvníky láká na zajímavý kulturní program – hudbu, divadlo, tanec, párty s DJs, filmy i gastronomii. Akce se budou konat během srpna až do poloviny září. Spolek k světu. aktivit u řeky realizuje víc a sjednotí je pod společným názvem Plzeňské náplavky.
ČR: Život v éteru je kniha o Radiu 1. Vyšla v srpnu 2023 a představuje počátky soukromého rozhlasového vysílání v Československu i současnost stanice, která je unikátem i ve světovém měřítku. Radiem 1 prošla řada kulturních osobností, ať jde o moderátory (Honza Dědek, Saša Michailidis) nebo o hudebníky a DJs. Úspěšná kniha oslaví 7. srpna rok od svého vydání. V současnosti je v knihkupectvích i obchodech s hudbou v prodeji její druhý dotisk.
TOKIO: Loutkové představení CASLAVSKA TOKYO 1964 se japonským divákům představilo během prvního srpnového víkendu. Inscenaci, která je fiktivním přímým přenosem z letních olympijských her v roce 1964, připravil režisér Jakub Vašíček se třemi herci Divadla ALFA, třemi herci Divadla PUK a hudebníkem Danielem Čámským. Česká premiéra pod názvem Čáslavská – Tokio – 1964 proběhne v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň a v Divadle ALFA.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818