DOBRUŠKA/OPOČNO: Společná kniha Stručné dějiny Dobrušska a Opočenska, společné noviny pro návštěvníky mikroregionu Rodný kraj Františka Kupky pro rok 2016, společné zahájení letní turistické sezóny - to jsou základní atributy nově nastartované spolupráce měst Dobrušky a Opočna.
Nedávno vydaná, zajímavě zpracovaná a bohatě ilustrovaná kniha Stručné dějiny Dobrušska a Opočenska se 24. června dočkala dokonce dvojího křtu za účasti autorského týmu a vydavatele, a to jak v Opočně, tak v Dobrušce, a navíc se stala základem scénáře symbolického zahájení letní turistické sezóny v tomto regionu, které se v tento den uskutečnilo v Opočně a Dobrušce.
Hostitelkou představitelů měst a obcí z blízkého i širšího okolí, pracovníků kultury i cestovního ruchu byla nejprve starostka Šárka Škrabalová, v Dobrušce převzal žezlo starosta Petr Lžíčař. Přítomní velice ocenili snahu organizátorů, tedy měst Opočna a Dobrušky, spojit své síly, která se projevovala v každém okamžiku. Akce měla invenci, ale také spád a vtip - pomyslnou roli průvodců „převzaly“ dva historické objekty, provázející čtenáře na stránkách knihy. Radniční věž z Dobrušky a Baštecká brána z Opočna.
Účastníci se netajili nadšením z neobvyklé dramaturgie, na které se podíleli Jiří Králíček ze spolku Abakus a principál Divadélka Na štaflích Zdeněk Zahradník (první z Opočna, druhý z Dobrušky), a velice dobře se bavili při putování historickou částí Opočna se zastávkami u rodného domu stavitele varhan Emanuela Štěpána Petra, hudební vzpomínce na Maxmiliána Otta, rytíře z Ottenfeldu, zdejšího rodáka, který stál v čele nevyšší c. k. dvorské poštovní správy, a pak u ruiny Baštecké brány. Ta před očima účastníků nejenže povstala, ale dokonce se u ní objevil malý Frantík Kupků, bosý a ještě vůbec netušící, jak obrovskou cenu budou mít v 21. století jeho obrazy.
Opočenská část zahájení turistické sezóny se uzavřela na Kupkově náměstí. Nejprve vzpomínkou u záhonu, nově osázeném starodávnými růžemi a pojmenovaném po Bohumilu Vallovi, posledním knížecím zahradníkovi, jenž dlouhá léta pečoval o zámecký park. Přítomna byla i Ivana Šafářová, dcera zahradníka a také hraběnka Kristina Colloredo Mansfeldová, která při srdečném setkání ocenila snahu obou měst, když podotkla: „Je dobře, že na sebe přestávají žárlit a chtějí spolupracovat.“ Prohlídkou galerie na chodníku věnované parku, výročí dvě stě let založení opočenského Rudolfova údolí a knížecím zahradníkům se hosté s Opočnem rozloučili a přesunuli se za druhým průvodcem - radniční věží do Dobrušky.
Za nimi po zatím nedokončené cyklostezce, která by ale už v závěru letošního roku měla také obě města spojit, dorazily na kole i pilíře Baštecké brány. Vzápětí poté se na radnici otevřela dvě okna a začalo „apoštolské“ představování osobností, spojených buď s Opočnem, nebo Dobruškou. Nebylo jich však dvanáct, ale o jednu míň. Pozoruhodné defilé totiž zakončil František Kupka. Zatímco v Opočně se narodil, v Dobrušce strávil své dětství a mládí. Komu tedy patří víc? I takové otázky donedávna padaly… Od 24. června je konečně jasné, že patří oběma městům stejně a nerozdílně.
A proto v roce 2017, kdy od smrti světoznámého malíře uplyne šedesát let, budou Dobruška a Opočno v rámci mikroregionu Rodný kraj Františka Kupky vzpomínat společně. To deklarovali oba starostové v reprezentačních prostorách radnice, kde jsou umístěny malířovy vzácné prvotiny a kde zápisem do pamětních knih akce vyvrcholila.
Zahájená spolupráce prospěje jistě lepšímu zviditelnění obou měst i celého mikroregionu, pojmenovaného po světoznámém malíři, jehož kulaté výročí si v příštím roce „ve velkém“ připomene nejen Francie, kde vytvořil většinu ze svých, dnes vysoce ceněných obrazů, a Česká republika, ale jistě i další místa a kulturní instituce ve světě.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?