Písnička a melodie zní na každém kroku, udivuje architektura upravených domů, ještě více vinných sklepů. S podivem jsou obdivuhodné kroje, stále udržované a nošené. Památky vzorně udržované a navštěvované kostely. Zachovávané tradiční církevní svátky, kulturní představení, činoherníci a všude plno zpěváků a muzikantů. To vše orámované vzorně udržovanými vinohrady a obdělanými poli. Obce vyšňořené zahrádkami, ovocnými sady a množstvím drobných památek. Těžko popsat oblast Hodonínska a Břeclavska – Moravské Slovácko.
Udržování křesťanských tradic pomohlo Litevcům a Lužickým Srbům přežít krutá období, v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku navíc vytvořit komunitu neuvěřitelně bohaté kultury. Není divu, že víra a víno byly ideou třídenních oslav osmi set dvaceti let existence obce v prvních dnech června.
Upracovanou dlaní pohladil pán Bůh krajinu mezi Moravou a Dyjí a z roviny vytvořil nerovný povrch s četnými stráněmi, sklánějícími se ke slunci. Možná netušil, že zrovna tady poroste nádherná rostlina, která lidu dá touhu po životě plném krás. Moravské Slovácko, přimknuté k řece Moravě, oblast tří desítek obcí, kde životní mízou je víno a duch křesťanství. Víno a víra plodí zde z tradic kulturní život, kterému nemohou konkurovat ani slavná města.
Úrodnou zem charakterizují místní úslovím, že když zasadí motyku, vyroste vinohrad. V třítisícové obci Dolních Bojanovicích jsou snad všichni vinaři, i když nemají vinohrad, určitě v domácnosti je vždy dostatek vína. Chlapi vodu nebo limonádu nikdy nepijí, zato víno se pije od rána do večera. Zázrakem je ho vždy dostatek, jak v Káni Galilejské. Dolní Bojanovice jsou známou obcí kvalitního ryzlinku. Suché voňavé víno si oblíbil i císař Franz Josef II. a do vinných sklepů si kočárem rád zajel.
Kdo by nevěřil tomu, že z Bojanovského kostela vedla tajná chodba do Čejkovic a jednou prý v průběhu mše zahrochtalo za oltářem prasátko, které se zaběhlo do podzemí a objevilo se až v Bojanovicích. Starší občané tvrdí, že sklepy Zádruhy pamatují i třicetiletou válku, z původních sklepů měla vést chodba až kamsi pod Pálavu. Zádruha bylo na Moravě první vinařské družstvo, založené v prvních létech dvacátého století. Bojanovice byly místem, kde se založil časopis Malovaný kraj. Dějinami šly i osobnosti významné a především jen obyčejní lidé, z jejichž odkazu dědina vytváří neuvěřitelně bohatou kulturu podnes. Po celá staletí jsou zde víno a víra, vinaři a věřící spjati jako tělo a duše.
Především o hodech a všelijakých oslavách tady nosí mládež kroje, ty pořád někdo vyšívá a šije. Mladí přebírají i štafetu pěstování vína a rádi se ve sklepě pochlubí, vedle stařečkového mají své nádobí a víno. Vedle pamětníků, rodáků a přátel Dolních Bojanovic předvedla své umění mládež v řadě pořadů, které byly součástí oslav III. sjezdu k výročí existence Bojanovic. Do obce přijel biskup Petr Esterka až z Ameriky, přítelkyně starostky z Anglie, ale také dva starší občané z lužicko srbské obce Dreikretscham. Z celého okolí pak lidé jen proto, aby se pozdravili, poslechli písničky, pokoštovali bohem požehnaný mok, prohlédli si velkolepou výstavu a podali si ruku s těmi, které dlouho neviděli.
A nejedny oči slzely, když se ozývalo „tož, pote pokoštovat“.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?