Dřevěné království za oponou
UNIČOV: České loutkářství tento rok usiluje o zápis do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). Kořeny tohoto umění sahají až do 18. století, kdy začali naší zemí putovat kočovní loutkáři. Na sklonku 19. století se loutkové divadlo přestěhovalo z návsí, náměstí a hostinců i do vesnických chalup či měšťanských pokojů a výroba loutek se stala českou tradicí. V průběhu staletí se obliba loutek měnila, za nejslavnější období této obliby je považována první polovina minulého století, kdy loutkové divadlo nesmělo chybět v žádné české rodině.
Loutky a loutková divadla 1850 - 1950 ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových - výstava představuje nejen ukázky sériové produkce loutek, dekorací i celých divadel, vytvářených špičkovými výtvarníky své doby (např. František Kysela nebo Artuš Scheiner), ale i loutky jedinečné, originální, vytvořené umělci pro konkrétní rodinná divadla.
Po první světové válce na základě úspěchu Alešova loutkového divadla i dobového vnímání loutky jako typicky národního dědictví začala ohromná produkce divadel a loutek v ustálených velikostech 18-25-35 cm několika firmami. Nejznámějšími producenty průmyslových loutek byli Antonín Münzberg, Modrý a Žanda, firma Jana a Eliška Králových s ochrannou značkou JEKA či pražské nakladatelství A. Storch syn. Podobně jako loutky ve dvacátých letech produkovaly loutkářské firmy i nová tištěná divadla s dekoracemi více formátů pro loutky různých velikostí. Autorem předlohy takového uceleného souboru jednotného výtvarného rázu býval často profesionální výtvarník. S firmou Antonína Münzberga například trvale spolupracoval šéf výpravy pražského Národního divadla, akademický malíř Karel Štapfer, akademický malíř Vít Skála tvořil dekorace pro firmy Modrý a Žanda a A. Storch syn, ilustrátor Artuš Scheiner pro nakladatelství J. R. Vilímka.
České loutky se tehdy staly fenoménem, z něhož po roce 1950 vyrostl také úspěch českého moderního loutkového divadla i mezinárodní věhlas českého loutkového filmu a televize.
Všechny loutky i divadla jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra dokumentaristy Pavla Jiráska. Oba jsou dnes známí jako sběratelé a badatelé v oblasti českých historických loutek a loutkových divadel. Loutky a loutkářskou scénografii začali sbírat v polovině osmdesátých let a dnes po třiceti letech je jejich sbírka ucelenou kolekcí zaměřenou především na tzv. rodinné, spolkové a umělecké loutkové divadlo od konce 19. století až do roku 1950. Marie a Pavel Jiráskovi o historických loutkách také píší a účastní se řady výstavních projektů u nás i v cizině, jsou spoluautory prestižních publikací Česká loutka a Loutka a moderna.
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Tradiční dotační program má oproti předchozím letům jednu zásadní změnu, a to v termínech, kdy se o něj mohou zájemci ucházet. Zatímco dříve byl schvalován a uveřejňován v lednu daného roku a žádosti o dotace byly přijímány v druhé polovině února, nyní tak mohou zájemci o krajskou podporu činit už od 1. až do 31. října. Kraj na rozvoj kultury v příštím roce vypsal 15 milionů korun.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818