ÚSTÍ NAD LABEM: Jeden z největších mecenášů v dějinách ústeckého muzea, německý sochař Klaus Horstmann-Czech, zemřel 4. června 2022 ve věku nedožitých 79 let v Heidelbergu. Součástí jeho poslední vůle bylo i přání spočinout k věčnému spánku v rodném městě Ústí nad Labem. Smuteční obřad otevřený veřejnosti se uskuteční v předběžně stanoveném termínu 10. září 2022 v nově zrekonstruované hřbitovní kapli v Krásném Březně.
„Jsme rádi, že se otcovo přání podaří naplnit. Měl k Ústí opravdu blízký vztah a těším se, že u příležitosti ústeckého pohřbu jeho rodné město konečně poznám i já, ještě jsem tam nikdy nebyla,“ poznamenala dcera Kerstin Funk. Právě výjimečný vztah k rodnému městu stál za donátorstvím Klause Horstmanna-Czecha. Věnoval Muzeu města Ústí nad Labem v letech 1995 až 2015 postupně 15 plastik, které dokumentují jeho celoživotní tvorbu. „Vzhledem k tomu, že jde o sochaře evropského věhlasu, jehož díla jsou zastoupena v uměleckých sbírkách předních galerií v Německu a v Itálii, má tato kolekce soubornou hodnotu řádově v miliónech korun,“ podotknul ředitel muzea Václav Houfek. Klaus Horstmann-Czech byl mimo jiné také čestným profesorem jedné z nejznámějších evropských uměleckých škol „Accademia delle Arti del Disegno“ ve Florencii v Itálii.
Tvorbu Klause Horstmanna-Czecha ovlivňovalo antické umění, které se promítá do tvarové čistoty jeho geometrických těles. Pracoval s ušlechtilými materiály, především s mramorem, ušlechtilou ocelí a bronzem. Vedle Heidelbergu, kde jeho plastiky zdobí veřejný prostor, tvořil pravidelně také v italské Carraře. Carrarský mramor patřil k jeho nejoblíbenějším materiálům. Proto je i Itálie místem, kde lze na jeho plastiky narazit. V rodných Čechách je zastoupen jen ve sbírce Muzea města Ústí nad Labem, které soubor zpřístupnilo veřejnosti prostřednictvím dlouhodobé výstavy v letech 2011–2019. „Ve veřejném prostoru u nás bohužel nenajdeme žádné z jeho děl, přestože dvakrát bezplatně navrhl pro rodné město kašnu, jednu na Mírové náměstí, druhou pro atrium muzea. Dokonce v roce 2007 zvítězil se svým extravagantním návrhem v soutěži na obnovu komunisty zbořené barokní kaple na Mariánské skále (https://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/35-nova-kaple-na-marianske-skale-vitezny-navrh ). Bohužel se nakonec nenašly peníze ani politická vůle k jeho realizaci,“ poznamenal historik Martin Krsek, který byl tehdy členem soutěžní komise.
Klaus Horstmann Czech se narodil v Ústí 23. 6. 1943. Pocházel ze smíšené židovsko-německé rodiny Czechových. V roce 1942 musela rodina na nátlak nacistů změnit příjmení na Horstmann, v dospělosti pak ve svém jméně obnovil i rodné příjmení. V roce 1949 se rodina vystěhovala do Německa. Vyrůstal v Heidelbergu. Původně se živil jako grafik a galerista, sochařství se vyškolil v italské Perugii a Itálie se mu stala druhým domovem. Rodné město poprvé navštívil od dětství až v devadesátých letech minulého století.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.