Návrh zákona o veřejných kulturních institucích je v legislativním procesu
ČR-PRAHA: Kulturním institucím nabízí nové možnosti a větší flexibilitu. Ministerstvo kultury v čele s Martinem Baxou předložilo návrh zákona do meziresortního připomínkového řízení. Jeho cílem je větší stabilita kulturních institucí, především víceleté plánování a vícezdrojové financování a možnost spoluzakládání obcemi a kraji nebo spolufinancování ze strany státu, případně územních samosprávných celků.
Ministerstvo kultury s využitím vyhodnocení a podkladů Asociace profesionálních divadel připravilo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, v němž sjednocuje postoje všech zainteresovaných subjektů. Spolupracovalo na něm s Ministerstvem financí i se zástupci odborné veřejnosti. V polovině roku 2023 by podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 měl být návrh zákona předložen vládě.
V České republice se ze strany odborné veřejnosti dlouhodobě objevují snahy o zefektivnění řízení, modernizaci správy a financování kulturních institucí – příspěvkových organizací. Ministerstvo kultury nyní definovalo nový typ právnické osoby, který odpovídá současným nárokům.
„Zákon o veřejné instituci v kultuře se u nás řeší už mnoho let a přesto, že už jej několik vlád v minulosti slibovalo, nebyl doposud přijat. Přitom jde o důležitou právní normu, která by kulturním institucím mnohé zjednodušila a pomohla jim v dalším rozvoji. Zvýší jejich autonomii v oblasti dlouhodobého plánování. Vícezdrojové financování prospěje zejména kulturním institucím v regionech, například městské divadlo by mohl významně podporovat i kraj. Žádná z kulturních institucí ale nebude nucena k nové právní subjektivitě, vše bude na bázi dobrovolnosti. Potřeba zákona je ukotvena i v Programovém prohlášení vlády. Jsem nesmírně rád, že díky intenzivní práci se to nyní podařilo a po 17 letech máme plnohodnotnou verzi návrhu zákona,“ říká ministr kultury Martin Baxa.
V právním řádu České republiky existují různé druhy právních forem/právnických osob, které jsou více či méně využitelné pro poskytování veřejných kulturních služeb. S ohledem na potřebu zajištění kontinuálního financování kulturních služeb a také adekvátního vlivu zakladatele na činnost veřejné kulturní instituce však není ani jedna z těchto možností zcela optimální. Právě proto je vhodné, aby byl zaveden nový druh právnické osoby pro oblast poskytování veřejných kulturních služeb, který bere v úvahu jejich specifika. Zákon o VKI zakotví veřejnou kulturní instituci jako zvláštní typ ústavu představující alternativu ke stávajícím příspěvkovým organizacím.
„Asociace profesionálních divadel a Asociace symfonických orchestrů a pěveckých sborů řeší alternativy vedení a financování kulturních organizací jako klíčové téma desítky let. Pro celou kulturní obec je obrovským přínosem, že se díky intenzivní práci a pozitivnímu přístupu Ministerstva kultury podařilo návrh zákona o VKI předložit k připomínkám. Nově vzniklá právní forma má zejména eliminovat problémy, se kterými se organizace potýkají, jako je právě zastaralý model financování a nakládání s peněžními prostředky, včetně odměňování výkonných umělců,“ komentuje Stanislav Moša, předseda Asociace profesionálních divadel.
JUDr. Petra Smolíková, vrchní ředitelka sekce legislativy a mezinárodních vztahů Ministerstva kultury doplňuje: „Organizacím s novou právní formou zákon zároveň umožní zapojení odborné veřejnosti přímo do činnosti a řízení VKI, spolufinancování a dlouhodobé plánování, respektive: předvídatelnost a efektivitu v hospodaření. Tyto organizace budou také méně choulostivé na případné politické vlivy.“
VKI může být založena státem, územním samosprávním celkem, tedy krajem nebo obcí. Transformace stávajících příspěvkových organizací na VKI bude ze strany zřizovatelů dobrovolná, přičemž o případné změně právní formy příspěvkových organizací bude rozhodovat právě zřizovatel. Nadále se ovšem počítá i se zachováním právní formy příspěvkových organizací.
Nejvyšším orgánem VKI bude správní rada, kterou jmenuje zakladatel, statutárním orgánem VKI bude ředitel volený správní radou, kontrolním orgánem pak dozorčí rada rovněž jmenovaná zakladatelem. Zakladatel bude financovat VKI podle víceletého finančního plánu, na který bude navazovat každoroční rozpočet VKI. Stát se bude moci finančně podílet na činnosti VKI založené územním samosprávným celkem formou dotace na smluvní bázi, a naopak územní samosprávní celek se bude moci podílet na činnosti státem založené VKI, rovněž na smluvní bázi.
Navrhovaná právní úprava je částečně inspirována funkčními zahraničními modely, primárně však reaguje na realitu českého prostředí. Zákon by měl nabýt účinnosti k 1. červenci 2024.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ: Zdeněk Fryml, Jarmila Haldová, Monika Lemberková a Jana Hladíková získali titul Mistr tradiční rukodělné výroby Královéhradeckého kraje, který udílí krajští radní za významný přínos v oblasti tradiční lidové kultury a těm, kteří se významně zasloužili o jejich udržování a rozvoj za předchozí kalendářní rok. Nově je ocenění udělováno také významným osobnostem dlouhodobě působících v oblasti tradiční lidové kultury.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818