pondělí
2. srpna 2021
svátek slaví Gustav
Ivana Leidlová
© Foto: Jan Žirovnický



Na kávě s Ivanou Leidlovou: Deset let v čele Festivalu Jarmily Novotné

LITEŇ: Původně bankéřka, která po narození dvou synů vyměnila svět korporátní klientely za práci v neziskové sféře. Spjatá již více než deset let se zámeckým areálem v Litni nedaleko Karlštejna, kde kdysi pobývala se svým mužem baronem Jiřím Daubkem i hvězda Národního divadla i newyorské Metropolitní opery Jarmila Novotná. Postupně objevovaný příběh této skutečné světové celebrity začal Ivanu Leidlovou fascinovat, a možná ještě více fakt, že doma byla slavná pěvkyně prakticky neznámá. To se ale podařilo postupně změnit neziskové organizaci Zámek Liteň, z. s., kterou v roce 2012 mecenáška založila. Pořádá mimo jiné multižánrový Festival Jarmily Novotné. Vrcholnou událostí jeho jubilejního 10. ročníku se letos stane mimořádný open air projekt Rusalka v parku.

28.08.2021
Autor článku: 
Irena Koušková

Každý rok se pyšní Festival Jarmily Novotné nějakou mimořádnou událostí. V roce 2014 jste pořádali open air koncert Pocta Jarmile Novotné pod vedením Jiřího Bělohlávka, za účasti světově uznávaných českých operních pěvců. Letos je to uvedení rovněž venkovního projektu Rusalka v parku… a opomenout nemůžeme ani pěvecké kurzy.

Hlavním projektem letošního roku, a tedy 10. jubilejního ročníku Festivalu Jarmily Novotné, je zrealizovat velký open air koncert Rusalka v parku. 28. srpna v zámeckém parku v Litni zazní nejznámější části opery Rusalka Antonína Dvořáka, která letos slaví 120 let od své premiéry, v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu, pod taktovkou Roberta Jindry. Zpívat budou vynikající pěvci K. Kněžíková, R. Samek, J. Martiník a J. Kurucová. Režisér Michal Caban do projektu přidá taneční čísla, která doprovodí hudbu a zpěv, budou probíhat na rozdílných místech areálu zámku v Litni a chceme je přenášet na hlavní scénu pomocí videoprojekce. Přijďte se podívat, bude to krásné!

Jelikož jsme náš koncert naplánovali na konec léta, věřím, že v té době se situace okolo covid již zklidní a také se zvýší proočkovanost, abychom mohli projekt uskutečnit tak, jak zamýšlíme!

Jsme rádi, že nám bylo umožněno uskutečnit letošní pěvecké kurzy. Ty proběhly ve druhé polovině června. Pro spolupráci se nám podařilo získat světově uznávanou lektorku operního zpěvu Margreet Honig, která je zároveň autorkou knihy o technice zpěvu. Tu jsme vydali v překladu renomované české mezzosopranistky Markéty Cukrové v roce 2019. Když jsme paní Honig jeli knihu ukázat a představit se, líbilo se jí, jaké aktivity děláme a dohodli jsme se, že uspořádáme její kurzy v Litni. Za věhlasnou odbornicí míří všechny světové hvězdy na hodiny zpěvu a ona i vzhledem ke svému věku již jezdí každé léto pouze na své kurzy do Rakouska. Pro nás udělala výjimku a společně s oceňovanou sopranistkou Simonou Houda Šaturovou vedla kurzy pro mladé pěvkyně právě v Litni. Na konci kurzů se uskutečnil tradiční koncert všech účastníků, který se i navzdory nutným opatřením povedl a návštěvníci byli za možnost živého kulturního zážitku po dlouhé prodlevě obzvláště vděční.

 

Jak pokračuje obnova kulturních památek zámeckého komplexu?

V liteňském areálu se nachází šest kulturních památek. Jsou to zámek, Čechovna, Oranžerie, Salla Terrena, zámecký park, kovárna a pivovar, které se snažíme z různých zdrojů opravit. Zámek Liteň se podílel obzvláště na rekonstrukci zámeckého parku a instalaci zámeckých hodin. 

Park

Východiskem pro revitalizaci historického parku byl stav jeho posledních úprav z roku 1922 dokumentovaný „Plánem parku při zámku pana J. Daubka v Litni“, který navrhl Ing. Drahoslav Šonský, CSc., (mimo jiné rovněž projektant a zakladatel dendrologické zahrady a parku v Průhonicích). V parku se nachází více než 200 vzrostlých dřevin s velkým podílem zajímavých exemplářů (celkem 29 druhů listnatých stromů a 11 druhů jehličnanů).  Bohužel obnova parku nám dala zabrat více, než jsme čekali.

Těsně před ukončením prací, v průběhu prvních deseti červencových dnů roku 2013, zasáhly Liteň a zejména zámecký park povodně. Na celé spodní části parku se vytvořila souvislá vodní plocha, ve které pluly například i ryby z jezírka. Voda vymyla a odplavila všechnu zrekultivovanou a nově navezenou zeminu, včetně osiva. Ve spodní části zahrady stála voda v cca 30cm sloupci.

Následné extrémně vysoké teploty a nedostatek dešťů, které postihly Českou republiku koncem července 2013, zkomplikovaly zejména péči o travní plochy. Pro záchranu stromů a porostů v parku bylo nutné ručně zalévat každý strom týdně 100 litry vody, dále pak denně 3 000 litry vody azalky a rododedrony a téměř 7 000 litry vody všechny nové výsadby, třezalky před Čechovnou a levandule v bludišti.

A to nebylo vše – začátkem srpna se parkem prohnala ničivá větrná bouře. Poškodila koruny ošetřených stromů, zanechala je se zachycenými ulomenými větvemi, některé v havarijním stavu. Okamžitou odbornou eliminací škod se podařilo navrátit zámecký park do původního stavu.

 

Zámecké hodiny

Původní zámecké hodiny byly instalovány v roce 1902 za rodiny Daubků. Hodiny spravedlivě měřily čas všem v Litni až do druhé poloviny 90. let, kdy byly zcizeny. Osobně považuji odpočítávání času za téměř magické, takže jsem usilovala o to, aby se hodiny navrátily na své původní místo co nejdříve.

Již v roce 2012 jsem začala s průzkumem společností, které se zabývají věžními hodinami, a tak jsem narazila na firmu Hainz. Když jsem zjišťovala reference firmy, dostalo se mi odpovědi, že společnost dlouhodobě spravuje rovněž Staroměstský orloj…  Ještě větší překvapení nastalo, když současná majitelka firmy, paní Nesnídalová, vylezla na zámeckou věž v Litni a sdělila mi, že dle technologie, která na místě zůstala, je zřejmé, že i původní hodiny musel před více než 100 lety instalovat její pradědeček, který v té době rodinnou firmu Hainz řídil. Firmě Hainz byl za předchozího režimu zabaven celý archiv, takže oni ztratili přehled o svém historickém působení. Na ciferníku, který směřuje do areálu, jsme ponechali původní letopočet 1902, aby připomínal historickou instalaci, a na ciferník směřující ven z areálu jsme nechali vyrýt letopočet 2013, aby připomínal novou instalaci hodin a měřil čas novodobé historie zámku.

 

Jste příjemci covidových dotací?

Požádali jsme koncem loňského roku o náhradu alespoň části nákladů, které jsme vložili do přípravy kulturních aktivit pro loňský ročník Festivalu Jarmily Novotné. Bohužel jsme získali kompenzaci pouze malé části vložených prostředků, ale to se nedá nic dělat, všichni jsme na tom podobně.

 

Jaké jsou se zámeckým areálem v Litni plány pro nejbližší budoucnost?

V současnosti je naším nejbližším plánem dobře a úspěšně připravit jubilejní 10. ročník Festivalu Jarmily Novotné a tomu podřizujeme všechno. Letní open air koncert Rusalka v parku je opravdu velký projekt.

Z dlouhodobějších plánů se nyní snažíme zrealizovat obnovu oranžerie, která by měla sloužit jako zázemí po výtvarné umělce. Bývalá oranžerie je krásný přízemní prostor v zámeckém parku s krásným světlem. Kdyby se její renovace podařila, a my tak mohli nabídnout kurzy nebo workshopy výtvarným umělcům, bylo by to krásné.

Celý loňský rok jsme rovněž finalizovali přesun pozůstalosti Jarmily Novotné do České republiky, což se nám podařilo.

 

Kdo spravuje pozůstalost Jarmily Novotné? Jaký je v ní nejcennější nebo nejzajímavější předmět? Je stále co o jejím životě objevovat?

Pozůstalost Jarmily Novotné spravoval její syn Jiří Daubek, který žije v Americe. Během posledních několika let se pod vlivem naší spolupráce a na náš popud rozhodl celou pozůstalost projít, uspořádat a nakonec ji také kompletní předal do správy naší neziskové organizaci. Toto se nám podařilo uskutečnit na přelomu letošního roku. Jedná se opravdu o velké množství krabic, dokumentů, deníků, alb, fotografií apod., takže doposud jsem neměla možnost projít všechny materiály.

Mezi předměty, které jsem však již prostudovala, mě velmi zaujaly fotografie z roku 1947. Do Litně za Jarmilou Novotnou tehdy přijeli novináři ze známého amerického společenského časopisu Life. Na fotografiích je s nimi zachycena Jarmila Novotná před Čechovnou a zámkem v Litni a na procházce na Karlštejn… (viz obrazová příloha – pozn. red.)

 

Jaký je příběh Daubkových ve vztahu k Litni? Kdy jste se prvně kontaktovali?

Poprvé jsem se setkala s potomky rodiny Daubků v roce 2011 a tato schůzka byla pro mě klíčová. Vedla k tomu, že jsme synovi Jarmily Novotné po prvním setkání dali dárek k narozeninám, a to pozvání celé jeho rodiny do Litně, do jeho bývalého domova. Došlo k němu na konci léta 2012 a my jsme na jejich počest uspořádali výstavu v zámku a malý kulturní víkend – Festival Jarmily Novotné. Tím to celé začalo!

Pan Daubek až po setkání s námi a následných aktivitách Festivalu Jarmily Novotné začal procházet a organizovat materiály z pozůstalosti svých rodičů, která zde byla od smrti Jarmily Novotné v roce 1994, a na základě toho svou maminku a tatínka snad i lépe pochopil…

 

Za vlasteneckou a podnikatelskou rodinou Daubkových jezdili do Litně snad všichni umělci generace Národního divadla…

Daubkové byli velcí mecenáši umění, na svém panství v Litni nechávali žít a tvořit celou škálu umělců Národního divadla. Umělci jako František Ženíšek, Josef a Quido Mánes nebo Josef Václav Myslbek byli pravidelnými hosty na zámku v Litni a také zde vytvořili mnoho děl, která nyní zdobí stěny Národní galerie.

 

Jak to bylo s Ženíškovou oponou pro Národní divadlo, jejíž návrh rovněž vytvořil v Litni?

Návrh opony pro Národní divadlo (té, která shořela při požáru Národního divadla v roce 1881) vytvořil František Ženíšek u nás v Litni a visel v bývalé jídelně na zámku až do 90. let. Pak byl tento návrh – plátno o velikosti cca 3 x 4 m zcizen. My jsme se stali vlastníky až následně a bohužel jsme v zámku našli již jen dřevěný rám a odřízlé zbytky plátna původního návrhu… Je to hrozná škoda.

 

Proč jste opustila rozjetou kariéru v bance? Jaká je oproti tomu práce v neziskovém sektoru? Co jste se musela kvůli fungování neziskovky naučit? Zažila jste i chvíle, kdy jste si říkala, že jste si s ní vzala paradoxně moc velké sousto?

Já jsem opustila banku kvůli mateřské dovolené. Hned od začátku mi bylo jasné, že pokud to půjde, ráda bych s dětmi skutečně byla na mateřské, abych si je užila a dala jim svůj čas.

Chvílí, kdy jsem si říkala, že jsem se snad musela zbláznit, když jsem se vrhla do neziskového sektoru, bylo nespočet… Ale pak vždycky přišel nějaký hezký projekt, který se povedl, dopis od návštěvníka koncertu nebo úspěch absolventa pěveckých kurzů, a to mi nalilo zpět energii do žil!  

Vedení neziskové organizace mě naučilo pokoře, protože se nedá udělat vše a hned, je potřeba být trpělivý a vybrat si jen nějaké projekty a těm se věnovat plně, není možné omezené finanční zdroje a energii rozmělnit, to by se pak neuskutečnilo nic. Před lety mi při jednom setkání W. Lobkowicz řekl, vyberte si jeden projekt a ten dělejte, ať je krize, vichřice, bez ohledu na další příkoří, jenom tak dosáhnete velkých věcí. Toho se snažím držet. 

 

Do jaké míry vás starost o záchranu i nové oživení zámku Liteň osobně proměnilo? V profesi bankéřky šlo přece jen o jiné definování hodnot...

Víte, dříve za mnou do banky chodily firmy a žádaly o úvěry, nyní jsem já ta, která chodí do firem a žádá je o příspěvek na kulturu… Tak v tom je samozřejmě velký rozdíl!

Ale k těm hodnotám, víte, já se domnívám, že hlavní hodnoty vám dají do vínku rodiče. Ale to, co mě naučila práce v bance, byl profesionální přístup, umění dotáhnout věci do konce, zhodnotit realisticky plusy a minusy, dělat vše na 100 %. To jsou všechno hodnoty, které se vám hodí jak v byznysu, tak v neziskovém sektoru.

 

Kdyby nebylo dětí a mateřských dovolených, byla by nezisková organizace Zámek Liteň? Kolik let je dnes vašim dětem? Do čeho vkládáte nejvíce energie nyní?

Já nemám ráda kdyby… Zámek Liteň si mě našel nebo já jej, a KDYBY nebyla nezisková organizace Zámek Liteň, buď bych byla dále v bance, nebo by kolem mě prošlo něco jiného, čemu bych se začala věnovat…

Každopádně nejvíc energie vkládám mimo práce do své rodiny. Je to to nejlepší, co mě v životě potkalo. Synům je 12 a 13, takže máme stále veselo!

 

Velmi sympatická je vaše podpora mladých umělců, ať už se jedná o mistrovské pěvecké kurzy pro mladé pěvce, nebo o happening základních uměleckých škol ZUŠ Open pro Středočeský kraj… Budete tyto aktivity ještě rozšiřovat?

Jarmila Novotná, obzvláště na sklonku své kariéry, věnovala hodně času mladým, začínajícím umělcům. Není tedy překvapením, že i pro Zámek Liteň se jedním z pilířů našich aktivit stala podpora mladých umělců v počátcích jejich kariér nebo během jejich studia. Kromě již zmíněných pěveckých kurzů, které jsou naší vlajkovou lodí v této oblasti, jsme například převzali udílení Ceny Jarmily Novotné na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Tu získává každoročně nejlépe umístěná česká pěvkyně v této soutěži. Dále jsme zaštítili udílení ceny v rámci Písňové soutěže Bohuslava Martinů. 

V loňském roce jsme také poprvé upořádali fotografické kurzy pro mladé fotografy se světově uznávaným Tonem Stanem. Rádi bychom mladým rovněž nabídli výtvarné workshopy, proto se snažíme uskutečnit projekt opravy oranžerie, která by měla právě sloužit jako zázemí pro výtvarné umění.

Do budoucna bychom chtěli zvát studenty i na výtvarné a sochařské workshopy, které by se měly konat v budově oranžerie v parku. Její rekonstrukce je nyní naší velkou prioritou.

 

Proč se o Jarmile Novotné dříve nemluvilo? Tolik vadil její úspěch ve Státech, nebo byl ještě jiný důvod? 

Myslím, že těch důvodů bylo více. Skutečně, její úspěch v Americe, její světové renomé, její přesah z hudebního do nejvyššího společenského života v USA, to, že byla ženou barona, byla podporována TGM a přátelila se s celou jeho rodinou, a zvlášť s jeho synem Janem, to vše byly věci, které v komunistickém režimu nezapadaly do obrazu „socialistické ženy“. 

 

V čem vás osobně Jarmila Novotná inspiruje a co o ní vědí vaši synové?

Jarmila Novotná mě inspiruje svým přístupem k životu, svým sebevědomím, přitom pokorou a snahou se stále celý život zlepšovat a učit nové věci. Ona věděla, jaká je hvězda, přitom se celý život vzdělávala a chodila na hodiny zpěvu, aby svůj hlas uchovala a nevložila do svého zpěvu zlozvyky.

Moji synové toho o Jarmile Novotné vědí hodně, přeci jenom prakticky vyrůstají s tímto jménem skloňovaným všemi pády v naší rodině. Myslím, že hlavní devizou je, že zjistili, že se nemusí pracovat vždy jen za peníze, že by každý člověk v rámci svých možností měl nějak „příspívat“, vybrat si nějakou oblast a v té pomoci.

 

Kdybyste měla příležitost dát si s Jarmilou Novotnou šálek kávy, o čem byste si s ní chtěla povídat především? 

Občas tak přemýšlím, co by asi říkala našim aktivitám… Zajímala by mě spousta otázek: Jak bylo těžké opustit rodnou zem s několika kufry a dvěma malými dětmi? Co prožívala, když opouštěla na večery a dlouhé týdny své děti, když musela živit v Americe celou rodinu? Jak se cítila, když jim znárodnili celý jejich majetek? Jaká byla její setkání se slavnými osobnostmi? Jak ji ovlivnil TGM a jeho syn Jan, její velký přítel… Co bylo nejtěžší, aby si udržela kariéru v Metropolitní opeře celých dlouhých 16 sezón a proč se nechtěla vzdát hudby a věnovat se více hollywoodské kariéře atd. atd. Bylo by to na opravdu dlouhou kávu!

 

http://www.zamekliten.cz/

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA: Umělecká skupina OLDstars uvádí letos v létě dvě premiéry současných britských dramat o lidech a vztazích ve stále se zrychlujícím a globalizovaném světě. Herci, kteří byli po několik sezon skryti v útrobách hereckých škol, se vrací do místa svých divadelních začátků a ukazují, že generační divadlo je stále silným fenoménem.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Děti a mládež, Divadlo a tanec
Co se děje
30.07.2021

PLZEŇ: Návštěvníkům města Plzně nově slouží plnohodnotný virtuální průvodce v podobě mobilní aplikace SmartGuide. Přibližuje historii města a provází návštěvníky tím nejlepším z Plzně. Umožňuje jim pohybovat se samostatně bez průvodce a davů a nabízí více než 42 bodů zájmu a 5 naučných tras.

Plzeňský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
29.07.2021

BRNO: Dlouho zanedbávané Mendlovo náměstí v Brně čekají rozsáhlé změny. Ujmou se jich architekti ze studia Chybik+Kristof společně s autorem budoucí rekonstrukce náměstí, architektem Michalem Palaščákem. Podobu Mendlova náměstí promění červeně dlážděný kruh, nové stromy i bezbariérové zastávky. Náměstí bude místem oslav 200 let od narození zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, práce se proto mají stihnout do konce léta 2022. Spoluautorem koncepce je Kancelář architekta města Brna. Ta v roce 2018 po ukončení urbanisticko-architektonické soutěže navrhla koncept úpravy náměstí, který bude možné realizovat ještě před kompletní rekonstrukcí náměstí.

Jihomoravský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Architektura
Co se děje
02.08.2021

ČR: Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, z. s., (OSA) ve spolupráci s Bohemia JazzFestem vyhlásil již podvanácté soutěž o nejlepší jazzovou skladbu mladého autora do 35 let. Vítězkou se stala klavíristka a hudební skladatelka klasické hudby a jazzu Nikol Bóková se skladbou Prometheus. Kromě ocenění si odnesla také šek v hodnotě 40 000 Kč, který daroval OSA.

Celá ČR
Hudba, Soutěže a festivaly
Co se děje
29.07.2021