Muzeum věnované pohnuté události

<p>HABARTOV: Na podzim minulého roku bylo ve městě otevřeno za pomoci finančních prostředků z Evropské unie Muzeum bezpečnostních sborů. Pod jednou střechou s ním najdete služby dalších dvou kulturních složek.</p> <p>O tom, že zaměření habartovského muzea má své opodstatnění, svědčí události ze září roku 1938. Pro pořádek však nejprve ve zkratce zmíníme oficiální historii Habartova, která začíná rokem 1339 první písemnou zmínkou. Po vystřídání několika majitelů byl od roku 1790 pouze samostatným statkem s jedinou vsí. V této době ho koupili habartovští poddaní, a až později se v jeho držení vystřídalo několik měšťanských podnikatelů. Na konci 19. století měl Habartov díky rozvoji těžby uhlí a zpracování nerostů 1500 obyvatel a jejich počet se během třiceti let zvýšil o další dva tisíce. V současné době ve městě žije přes pět a půl tisíce lidí.</p> <p>Boj o četnickou stanici</p> <p>Dne 12. 9. 1938 naslouchali obyvatelé Habersbirku (dnešního Habartova) slovům Aldolfa Hitlera, který tehdy přednesl na sjezdu NSDAP v nedalekém Norimberku jednu ze svých plamenných řečí. Poprvé v ní otevřeně vystoupil proti demokratickému Československu. Právě tento projev byl sjednaným signálem pro členy SdP (Sudetendeutsche Partei), kteří se do té doby pečlivě připravovali na boj proti československé státní moci. Hlídky tzv. ordnerů (Dobrovolná ochranná služba) bezprostředně po tomto projevu obsadily křižovatky i obec samotnou, a druhý den byla na výzvy předáků SdP zastavena práce v nedalekých dolech. Dne 13. 9. 1938 se u četnické stanice shromáždil rozvášněný dav sudetských Němců (tehdy ještě stále československých státních občanů), kteří nad hlavami mávali motykami, obušky, krumpáči a se vztyčenými pravicemi pokřikovali zakázaná hesla. Demonstranti požadovali, aby se osazenstvo četnické stanice vzdalo, čímž by došlo k formálnímu předání moci nad městem.<br /> Četníci však tyto požadavky kategoricky odmítli. Po malé potyčce mezi povstalci a četníky padl uvnitř stanice první výstřel a její velitel, praporčík Jan Koukol, se zasažen skácel k zemi. Četníkům se následně povedlo vytlačit útočníky ven na ulici, kde se vzápětí rozpoutala divoká přestřelka.</p> <p>Ordnerům se mezitím podařilo obsadit místní poštovní úřad, ze kterého vyvlekli manželku jednoho z četníků, paní Růženu Pardusovou. Poštovní úřednice byla na místě odsouzena k smrti a odvedena do svého bytu, kde její matka hlídala roční vnučku. Oběma ženám se i s dítětem sice podařilo utéci oknem, ale zanedlouho byly opět zadrženy a pod pohrůžkou zastřelení uvězněny.</p> <p>Četníci mezitím sváděli nerovný boj o své životy a pomalu jim začalo docházet střelivo. Přestřelka trvala zhruba dvě hodiny, zraněn byl strážmistr Matěj Příbek, ale náporu povstalců, kteří pochopili, že hrdinné obránce československé suverenity silou zřejmě nepřemůžou, se stále dařilo odolávat. Povstalci tedy změnili strategii a před budovu četnické stanice přivedli Růženu Pardusovou, kterou ihned začal německý dav lynčovat, a žádali složení zbraní pod pohrůžkou jejího zastřelení. Teprve tato skutečnost donutila obránce ke kapitulaci. Jako první vyšli ze stanice zranění a otřesení strážmistři Matěj Příbek a Antonín Křepela, který se vzápětí pokusil o útěk. Dav zběsilých nacistů jej však za obcí dohnal. Později byl strážmistr Křepela nalezen zavražděný, s mnohačetnými zraněními, s proraženou lebkou a střelnou ranou v těle. Jako poslední vyšel z budovy štábní strážmistr Pardus. Navzdory tomu, že měl ruce nad hlavou, po něm bylo několikrát vystřeleno. Když padl k zemi, ihned se na něj vrhlo několik fanatiků, kteří ho začali brutálně lynčovat. Strážmistr Pardus upadl do bezvědomí.<br /> První část boje o Habersbirk byla u konce. Do města však právě přijížděla posila četnického pohotovostního oddílu ve Falknově (dnešní Sokolov). Tento oddíl měl za úkol osvobodit své bojující kamarády a obnovit pořádek ve městě. Po příjezdu k prvním domům ho však uvítala palba, kterou nepřežili četař Vladimír Černý a desátník Stanislav Roubal. Klid ve vzbouřeném městě zajistil až příchod dalších posil z Karlových Varů. Bilance habartovského incidentu byla děsivá. Čtyři mrtví četníci, těžce zranění manželé Pardusovi a četnický strážmistr Matěj Příbek. Na straně druhé v Haberspirku padli čtyři ordneři a další tři byli zraněni. Ostatní viníci a iniciátoři tragédie uprchli na území Říše, kde se jim dostalo náležitého uvítání jako hrdinů.<br /> V květnu 1945 se před československým soudem zpovídala už jen část vzbouřenců. Někteří během války padli, další zmizeli. Na tragickou událost dnes v centru Habartic upozorňuje pomník, který byl v roce 2007 díky dotaci od Karlovarského kraje zrekonstruován. </p> <p>Od myšlenky k vlastní realizaci</p> <p>Od loňského roku události, kterým je více než 70 let, připomíná také Muzeum bezpečnostních sborů. Okolnosti týkající se jeho vzniku nám přiblížil starosta Habartova Ivo Zemek: Když se v roce 2006 v místní části Kluč uvolnila školní budova postavená v roce 1927, která byla mimo jiné ve své době jedinou českou školou ve zdejším regionu, zrodila se myšlenka na zřízení muzea věnovaného událostem z 13. září 1938. Návrh byl projednán na zasedání Zastupitelstva města Habartov a konečné rozhodnutí padlo v dubnu 2008 na semináři regionální rady Karlovy Vary. Bylo nám oznámeno, že na náš záměr můžeme vypracovat projekt a s ním se ucházet o dotaci. Schválilo se podání žádosti o zajištění předfinancování projektu. K podpisu smlouvy, která potvrdila získání finančních prostředků z evropských fondů, došlo v listopadu 2008.</p> <p>Projekt nazvaný „Přestavba objektu ZŠ na muzeum, knihovnu a infocentrum, Habartov – Kluč, Národní, č.p. 400“, spadá do prioritní osy „9.4. udržitelný rozvoj cestovního ruchu, oblast podpory 9.4.1. budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu“.<br /> Po vypracování potřebných podkladů proběhla vlastní rekonstrukce budovy včetně přístavby výtahu, vybudování příjezdových cest a zařízení budovy. Tyto práce skončily v březnu 2009. Během dubna a května se sem přestěhovala knihovna a informační centrum, od června do října se stěhovalo muzeum včetně muzejních sbírek a slavnostní otevření Muzea bezpečnostních sborů se konalo 13. září, dodává starosta Habartova.</p> <p>Celkové náklady byly v původně podávaném projektu vyčísleny na necelých 13 mil. Kč, z toho dotace z Evropské unie představovala přes 10 mil. Kč. K jejich dodatečnému navýšení však došlo v průběhu stavby kvůli skutečnostem, které nebylo možné dopředu předvídat. Celkové výdaje se nakonec vyšplhaly na téměř 17 mil. Kč. Město Habartov projekt financovalo částečně ze svého rozpočtu a částečně z poskytnutého úvěru od Komerční banky, a. s. Partnery projektu jsou Krajské muzeum Karlovarského kraje, PO, a občanské sdružení Klub 1938 – Četnická stanice Habersbirk. Oba subjekty se podílely na vytváření muzejní expozice. Členové o.s. Klub 1938 navíc každou druhou neděli v měsíci provádějí návštěvníky muzea v dobových četnických uniformách. </p> <p>Co projekt přináší pro veřejnost?</p> <p>Především výhodu soustředěných služeb tří kulturních složek pod jednou střechou. Knihovna zajišťuje klasické knihovní služby, má 350 registrovaných čtenářů a její knihovní fond čítá 25 tisíc svazků. Nabízí i možnost využívat čítárnu nebo veřejný internet a samozřejmostí je bezbariérový přístup.</p> <p>Infocentrum obstarává provoz informačního portálu, připravuje programové nabídky pro cykloturisty, k dispozici má propagační materiály, mapy, suvenýry, je zde možné využívat internet nebo službu úschovny zavazadel. </p> <p>Muzeum bezpečnostních sborů zve do stálé dobové expozice vztahující se k událostem roku 1938, ale do budoucna se ještě počítá s venkovní přehlídkou vojenské techniky. Klasickými muzejními aktivitami pak jsou semináře a přednášky. A dodejme, že muzeum se pyšní nominací na udělení ceny „Kulturní událost Karlovarského kraje roku 2009“, pořádané deníkem Mladá fronta DNES, v níž získalo první místo. </p> <p>Muzeum, knihovna a informační centrum jsou součástí Městského kulturního střediska, příspěvkové organizace zřízené městem Habartov, které letos na jeho provoz přispívá 1,75 milionu Kč.</p>