<p>ÚSTÍ NAD LABEM: Vrstva prachu a pavučin zakrývala prastarý domácí oltářík s krucifixem, když ho Marie Jánová objevila před třiceti lety na půdě při vyklízení domu své babičky v ústecké čtvrti Krásné Březno. Měl sice oprýskaný rám, ale vyhodit ho, bylo majitelce líto. A tak pár let ležel v garáži, pak ve sklepě, až tento týden doputoval jako další dar do muzejní expozice Ústečané sobě.</p> <p>„Babička dům vlastnila od roku 1919, ale myslím si, že oltářík nebyl její. Nebyla totiž nijak horoucí věřící. Babička měla v domě hodně nájemníků, asi zůstal po některém z nich,“ odhadla původ zvláštního obrazu Marie Jánová. Její prarodiče Šelichovi patřili k početné české menšině v Krásném Březně. Rok po světové válce se vzmohli na malý řadový domek se dvěma podlažími v ulici, která nesla název Růžová podle kvetoucích záhonů růží v předzahrádkách. Vlastnit tehdy takový dům znamenalo dobrou možnost přivýdělku. V meziválečném období totiž panoval v Ústí obrovský nedostatek bytů. Každou volnou místnost se snažili domácí pronajmout a prostorové nároky nájemníků byly v dobách bytové krize velmi nízké.<br />
„Bydlely u nás ještě čtyři rodiny, každé musel stačit jeden pokoj. A ještě jeden nájemník bydlel v podkroví. Uskromnit se samozřejmě museli i naši,“ popisovala dobové poměry Marie Jánová. Ve třicátých letech se situace zlepšila. Vyrostla sídliště se sociálními byty a Šelichovi už měli dům jen pro sebe.<br /> Možná, že už tehdy se povaloval na půdě zapomenutý oltářík. Jeho stáří by tomu odpovídalo. Obraz o rozměrech 50×70 cm pochází z období kolem roku 1900 a vyrobil ho malíř Josef Kolinka ze Žatce. Nese německý nápis „Es ist vollbracht!“ tedy česky „Dokonáno jest!“, ve smyslu přibití Ježíše na kříž. Avšak nejen bytová krize mohla oltářík zavát na půdu Šelichových. Přišel totiž dramatický rok 1938 a rodina uprchla před nacisty do českého vnitrozemí. Do domu se nastěhovali cizí lidé. Možná ti po sobě zanechali tuto památku. Majitelé se vrátili domů až po válce.<br />
Dalším přírůstkem sbírek ústecké muzea se stala historická gramofonová skříň brněnské firmy Primafon. Hezkou technickou památku a zároveň luxusní kus nábytku darovala Jana Sečanská z Velkého Března. Pochází z pozůstalosti jejích sousedů manželů Mikulíkových. Ti přišli na Ústecko po válce ze Slovenska a prý si gramofon přivezli s sebou. „Nejdřív jsem ho chtěla vyhodit, ale pak jsem si vzpomněla na známého z muzea a zeptala se ho, jestli by se to nehodilo,“ poznamenala Jana Sečanská. Gramofon pochází ze čtyřicátých let, jde o luxusní provedení, skříň ve stylu art deco má dýhu z exotického dřeva, zařízení pak kombinuje vybavení od firmy Primafon a měňič desek od firmy Perpeton. Zásluhou měniče pak dokázal gramofon hrát hodinu v kuse, což byl opravdu luxus, když si uvědomíme, že tehdejší gramodesky nesly na každé straně pouze jednu skladbu a bylo je tedy nutné neustále obracet.<br />
Petr Dubský ze Skřivánku pak daroval cínový talíř s vyobrazením motivů těžby cínu v 19. století v Krušných horách a pro expozici o antickém umění se vzdal své antické knihovničky čítající přes 50 svazků klasické literatury.<br />
Ústecké muzeum otevřelo před Vánocemi výstavu Ústečané sobě mapující roli darů a dárců v historii muzea. Expozice se stala inspirací pro mnohé návštěvníky, kteří nosí další dary. Muzeum touto cestou už získalo třeba zkamenělinu pravěkého amonita, historický obraz, hasičské přilby, dobové fotografie aj.<br />
Nové přírůstky muzejníci obratem instalují do výstavy. </p> <p>Muzeum města Ústí nad Labem<br />
Masarykova 1000/3<br />
400 01 Ústí nad Labem</p> <p>IČ: 00361321<br /> GSM: 733 334 008<br /> Tel.: 475 210 937<br /> Jiří Matějka a Jiří Bureš při převzetí gramofonu od Jany Sečanské.</p>
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.