HRANICE: Myšlenka na vznik muzea se ve městě zrodila už v roce 1904. Lidé tehdy začali přinášet předměty, které se staly základem muzejních sbírek, a o rok později již muzeum vzniklo z iniciativy manželky tehdejšího starosty Amálie Šromotová a městského tajemníka JUC. Františka Janíka. Muzeum tehdy nemělo svou vlastní budovu, a tak se sbírkové předměty ukládaly do jedné místnosti ve zdejší škole. Během let se jejich počet navýšil tak, že se muzeum rozšířilo na celé jedno školní křídlo. To však muselo být později, za mobilizace, vyklizeno, a tak muzejní předměty putovaly do skladiště a na hranickou radnici.
Problém muzejních prostor tehdy překvapivě vyřešil Karl Kettner, dosazený německý vládní komisař města Hranice v letech 1941 až 1945. Po odsunu Židů zprostředkoval opravu zdejší synagogy, která v roce 1864 byla podle návrhu vídeňského architekta Franze Machera v maursko-byzantském stylu postavena na místě starší "dřevěné". Finanční prostředky na stavební úpravy a zařízení Kettner obstaral například od hranických továrníků či obchodníků.
V letech 1943 až 1944 mohla být v rekonstruované Synagoze – za podpory zdejších středoškolských profesorů – vytvořena expozice, která vydržela s malými úpravami až do sedmdesátých let 20. století.
Ovšem na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století se hranické muzeum stalo součástí Vlastivědného ústavu v Přerově (dnešní Muzeum Komenského), kam byly všechny jeho sbírky přestěhovány. Nešlo však jen o pouhá depozita, například v letech 1974 – 1994 zde slavila úspěch zajímavá expozice hranické fajánse doplněná nábytkem či obrazy.
Na začátku devadesátých let město Hranice požádalo Muzeum Komenského v Přerově o navrácení svých sbírek, k čemuž došlo na přelomu let 1993/94. Dne 1. ledna 1994 město zřídilo příspěvkovou organizaci Městské muzeum a galerie, ale synagoga , opravená během 2. světové války, potřebovala v té době generální rekonstrukci. K té skutečně v letech 1994/1995 došlo, když síly své finanční síly spojily vlastník objektu Církev československá husitská, město a ministerstvo kultury.
Muzeu se několik let poté naskytla příležitost získat další kvalitní prostory na radnici. To když město Hranice opravilo zámek (přebudovaný ve druhé polovině 16. století z původního hradu a upravený v 19. století) a v roce 1998 do něj přestěhovalo svůj městský úřad. Budova takzvané staré radnice patří k nejkrásnějším projevům stavebního ruchu 16. století. Stavební a ostatní práce na ní byly dokončeny roku 1544 a tímto letopočtem je opatřen i její kamenný portál. Ve čtyřicátých letech 19. století došlo k jejímu rozšíření a reprezentativní úpravě, ale v následných šedesátých letech, při užitkové přestavbě, byla radnice touto necitlivou opravou a přestavbou sice stavebně sjednocena, ale umělecky ochuzena. Až v letech 2000 až 2001 byla radniční budova nově zrekonstruována a v současné době zde kromě Městského muzea a galerie a jeho řeitelství, zde sídlí městská knihovna, základní umělecká škola a městské informační centrum.
Ročně muzeum uspořádá kolem desítky výstav, a to v obou výstavních prostorách, tj. v synagoze, kde se navíc konají i příležitostné koncerty, a ve staré radnici.
Muzejníci by však uvítali další úložné prostory, a to na depozitáře a na ukládání zařízení sloužícího k instalaci výstav.
Pestrá činnost muzea
V bývalé radnici může zájemce navštívit expozici akvarelů z počátku 20. století. Jejich autor – profesor kreslení na gymnáziu Jan Pinkava – na nich zachytil podobu města v letech 1900 až 1923. Naopak miniexpozice nazvaná „Dělo se v Hranicích“ přibližuje na fotografiích významné osobnosti, oslavy a další akce konané ve městě. Hranice se navíc mohou pochlubit i malou obdobou Langweilova modelu Prahy. Jde o papírový model městského historického jádra zhotovený podle zástavbových plánů z roku 1750, který postupně vytváří amatérský archeolog a historik Stanislav Miloš.
Velkou pozornost věnují muzejníci spolupráci se školami. Na první pololetí letošního školního roku připravili animační programy, které přiblíží dvě muzeem zorganizované výtvarné výstavy.
Pracovníci muzea dříve ještě zajišťovali prohlídky historického městského jádra, ale v současné době se této činnosti zhostilo městské informační středisko (součást městské knihovny). Autorství odborných textů však i nadále patří muzeu.
Město na provoz přispívá ročně částkou přes 2 miliony Kč, o činnost zařízení se stará šest stálých pracovníků a během topné sezony je zde zaměstnán ještě topič. Sbírkový fond čítá kolem 28 tisíc položek, jde zejména o předměty z oboru společenských věd – od archeologie až po užité umění – přírodní vědy zastupuje mineralogická sbírka.
Eva Veselá
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.