<p>POLIČKA: Město sevřené jedním z nejzachovalejších městských gotických opevnění ve střední Evropě, založené r. 1265 Přemyslem Otakarem II., dává o sobě stále více vědět. Mimo jiné prostřednictvím rozsáhlé činnosti městského muzea a galerie.</p> <p>Tato příspěvková organizace města s oficiálním názvem Městské muzeum a galerie Polička má jako hlavní předmět činnosti „vytváření, odborné zpracování a zprostředkování historických a uměleckých sbírek a také fondu Bohuslava Martinů formou výstav, kulturních a vzdělávacích programů“. Hlavní muzejní budova v historizujícím slohu s číslem popisným 112, nacházející se v historické části města, prošla v nedávné době rekonstrukcí, která trvala od roku 2002 do roku 2009. Na stavební úpravy přispěl Pardubický kraj, město Polička a Nadace Bohuslava Martinů. Realizace interiérů byla financována z prostředků Evropské unie, které byly získány v roce 2008 z operačního programu NUTS II Severovýchod.<br />
Na jaře roku 2009 se zde v rámci oslav 50. výročí od úmrtí slavného hudebního skladatele a poličského rodáka Bohuslava Martinů slavnostně otevřelo Centrum Bohuslava Martinů (CBM). Jeho ředitelku Mgr. Pavlu Pavlíčkovou jsem požádala, aby nám centrum představila blížeji.</p> <p>V jakém právním vztahu s muzeem a galerií vlastně CBM je?<br />
Městské muzeum a galerie Polička po rekonstrukci nezaniklo, stále se jedná o oficiální název organizace, pod kterým vystupujeme při úředních jednáních. Směrem k veřejnosti a návštěvníkům se však instituce prezentuje pod hlavičkou světoznámého skladatele Bohuslava Martinů jako Centrum Bohuslava Martinů, ale ve skutečnosti se člení na tři střediska – CBM v Poličce, Městské muzeum a Městská galerie. </p> <p>Co návštěvníkům nabídnete v letošním roce?<br />
V CBM máme připraveny čtyři nové expozice doplněné řadou interaktivních prvků a her tak, aby přinesly poznání a zábavu nejen dětem, ale i dospělým. Expozice návštěvníky seznámí s osobou hudebního velikána Bohuslava Martinů, ale i s historií města Poličky a s dalšími pamětihodnostmi regionu.<br />
V interaktivně pojaté expozici Historie města Poličky a okolí si zájemci mohou postavit město z dřevěné stavebnice, obléci si část zbroje, potěžkat meč, sitouvat se do role ostrostřelce či trhovce s dobovým zbožím i platidly. Další z expozic Sklářství na Horácku umožňuje nahlédnout do světa křehké barevné krásy horáckého skla. Polička totiž leží v oblasti se staletou tradicí sklářské výroby, v níž působilo více než dvacet sklářských hutí. Jejich výběrová produkce je v rámci expozice představená formou tzv. otevřeného depozitáře. Život a dílo skladatele přibližuje expozice Barevný svět Bohuslava Martinů obsahující část z bohatých sbírkových fondů muzea i exponáty od soukromých majitelů.<br />
V této hlavní muzejní budově sídlila před téměř sto lety také chlapecká měšťanská škola, a tak další z expozic nabízí jedinečnou příležitost vrátit se do doby na přelomu 19. a 20. století a zasednout do lavic zrekonstruované dobově vybavené školní třídy, do které Bohuslav Martinů chodil. Již řadu let je také možné návštívit jeho rodnou světničku ve věži kostela sv. Jakuba. Její ochoz však bohužel v současné době prochází rekonstrukcí, a tak je zde provoz poněkud omezen.</p> <p>Jistě máte spoustu plánů do budoucna?<br />
Plány pro následující období vycházejí ze „Vzdělávací strategie Městského muzea a galerie Polička na léta 2009 až 2014“. To především znamená připravit nabídku kvalitních kulturně vzdělávacích programů pro různé cílové skupiny při využití sbírkových fondů muzea. Zásadní je rovněž zajištění kvalitní odborné péče, což zahrnuje řádné uložení sbírkových předmětů podle nejnovějších muzejních a vědeckých poznatků, a dále konzervování a restaurování svěřených sbírkových fondů. Další prioritou je systematická evidence, digitalizace a zveřejňování sbírek na internetu formou přehledného katalogu. V následujících letech proto bude pozornost soustředěna především na to, co bylo v uplynulých letech poněkud opomíjeno. S ohledem na rozsah a náročnost těchto odborných činností bude v roce 2011 naopak omezena vědeckovýzkumná a ediční činnost.</p> <p>Zmínila jste ediční činnost. Vaše centrum mimo jiné vešlo ve známost také jako vydavatel značného množství cenově dostupných víceméně odborných publikací…<br />
Knih jsme v uplynulých letech vydali opravdu mnoho. Jejich ediční plán sestavoval náš zaměstnanec PhDr. David Junek. Ten nejenže řešil veškeré záležitosti spojené s vydáváním publikací, ale byl také často jejich autorem. Prostředky jsme získávali z rozpočtu naší organizace, z dotací ministerstva kultury nebo Pardubického kraje a ze soukromého sektoru. Mnohé publikace máme ještě na skladě, a tak si je případní zájemci mohou vybírat z tohoto přehledu. </p> <p>Děkuji za rozhovor<br /> Eva Horníčková</p> <p>Pozn.: Tato příspěvková organizace, financovaná městem Polička a příležitostnými dotacemi z grantů, má pět stálých zaměstnanců s přepočteným pracovním úvazkem 4,2. Dále šest provozních pracovníků, kteří mají kumulované funkce, jako průvodce, pokladní, ekonom, údržbář, lektor vzdělávacích programů, výstavář.</p>
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.