sobota
4. prosince 2021
svátek slaví Barbora
Julie Dominika Zemanová a Marie Podvalová - Mravenčí chůva
© Foto: Vojtěch Brzek



Mravenčí chůva – ta pravá knížka pro každé dítě existuje

ČR: Mezi projekty, které vznikly na podporu dětského čtenářství, se objevil během covidové pandemie nováček. Internetová platforma, kterou založily dvě kamarádky, maminky malých dětí, nadšené čtenářky a skautky. Chtějí pomoci dětem, rodičům, učitelům či knihovníkům zorientovat se v knižních novinkách dětské literatury, a vzaly proto na sebe nelehký úkol doporučovat knížky, které z nepřeberného množství titulů stojí za přečtení. Pečlivě je vybírají podle zájmu, věku a čtenářské úrovně dětí i dospívajících. Pokud tedy při výběru té správné knížky pod stromeček pro své ratolesti momentálně tápete a nechce se vám procházet webové stránky jednotlivých nakladatelů, dejte si poradit od Mravenčí chůvy.

Autor článku: 
Irena Koušková

Můžete se blíže představit? Ovlivnilo nějak váš vztah ke knihám a čtení členství ve skautu? 

Mravenčí chůva je projekt, kterému bude už rok a půl a který se snaží provázet světem literatury pro děti. Věnujeme se také tématu čtenářství a v současnosti se přímo zaměřujeme na to, jak zažehávat lásku ke čtení u malých děti.

Julie Dominika Zemanová: Skaut měl na můj vztah ke čtení velký vliv. V našem dívčím oddíle byly totiž samé vzdělané ženy, které hodně četly. Jako dítě jsem vnímala, že součástí jejich vzdělanosti, což jsem tehdy obdivovala, byly právě knihy. Mám i konkrétní zážitek z jednoho letního tábora, na němž jsem vyhrála knihu Miloše Zapletala. Byl to jeden z prvních románů, jež jsem držela v ruce. Knihu jsem zhltla a chtěla pak pokračovat dál. 

Marie Podvalová: Také vzpomínám na společné čtení na skautských táborech nebo salesiánských chaloupkách. Moc se mi líbilo, že jsme mohli skrze příběhy proplouvat cizími světy, zažívat dobrodružství, která jsme neznali. Mezi moje první oblíbené knížky patřily právě dobrodružné romány, jimiž mě zásobovala rodinná knihovna nebo výběr staršího bráchy. 

 

Proč právě název Mravenčí chůva, na co odkazujete? Jaký impuls vás vedl k jejímu založení?

Názvem děkujeme a odkazujeme k jedné z výrazných autorek literatury pro děti − Daisy Mrázkové a její knize Písně mravenčí chůvy. Spojuje to, co je pro nás na literatuře pro děti důležité. Její knihy mají silné a dobré příběhy a ilustrace s nimi komunikují a jsou s nimi v souhře, jsou také hravé a líbí se nám i dětem. 

Když byla koronakrize na začátku, s napětím jsme sledovaly, co se v knižním světě děje. Měly jsme obavy, aby to nezávislí knihkupci a nakladatelé ustáli a mohli dál pracovat na kvalitních knihách pro děti. Ty totiž tvoří významnou součást našich životů. Přály jsme si to nejen pro sebe, ale i pro ostatní děti a rodiče. Vytvořily jsme tedy anketu mezi nakladatelkami, redaktorkami, blogerkami a dalšími a tak vznikla doporučení na 119 knih, které dotazované považovaly za nejlepší ve čtyřech věkových kategoriích. Výsledky jsme sdílely na nově vytvořeném profilu Mravenčí chůva. Tu anketu si stále můžete z našeho webu stáhnout jako e-book. 

Mělo to velký ohlas. Chtěly jsme pokračovat v práci dál. Vnímaly jsme, že tu chybí prostor, v němž by bylo možné najít komplexní informace o literatuře pro děti a mládež. Narážely jsme také na to, že ročně vychází velká spousta knih a není lehké se v nich orientovat. Zpráva o českém knižním trhu z let 2019/2020 říká, že dětských knih vyšlo 2716. Co má z nich smysl číst a s kým? 

 

Můžete být ještě konkrétnější? Je spousta projektů na podporu dětského čtení, ať už je to Celé Česko čte dětem, Rosteme s knihou, Nejlepší knihy dětem, Zlatá stuha, Noc s Andersenem ad. Co vám na nich scházelo? Zaplnily jste nějakou mezeru na informačním trhu o knihách?

Zmíněné projekty považujeme za skvělé a důležité. Zaměřují se však buď na výběr nejkvalitnějších knih, nebo jsou to živé akce či kampaně. My jsme chtěly vytvořit online prostor, ve kterém by se potkával širší výběr knih, myšlení o literatuře pro děti, atd. Chtěly jsme také, aby tu byl informační kanál, jenž napíše, např. když jsou známí výherci Czech Grand Design nebo Ragazzi Award. 

 

Co všechno tedy nabízíte? 

V současnosti u nás najdete několik služeb. První z nich je Online magazín o knihách pro děti, ve kterém pravidelně zveřejňujeme doporučení na konkrétní knihy a články zaměřené na knihy a téma čtenářství. Hned první rok se nám do něj podařilo udělat několik dobrých rozhovorů s lidmi z celého světa, např. s Maryanne Wolf, která se zabývá vlivem čtení na mozek, nebo také s italským autorem Andreou Antinorim, jemuž v nedávné době vyšla krásná kniha O životě lemurů v češtině. Rozhovory děláme ale i s domácími tvůrci, lektory, učiteli a považujeme to za obrovský zdroj inspirace. Povídáme si o tom, jak zažehnout v dětech vášeň pro čtení, jak s knihami pracovat v knihovnách i ve školách. A to je jen malý střípek toho, o čem píšeme nebo natáčíme videa a podcast.

A teď nově chystáme čtenářskou výzvu pro dospělé a děti předškolního věku, ve které se zaměříme právě na téma, jakým způsobem můžeme u dětí zažehávat lásku ke čtení.

Prodáváme také knižní balíčky na různá témata, jako je intimita pro kluky a pro holky, domov, houby nebo první knížky pro nejmenší. Před prodejem vždy uděláme rešerši toho, co na trhu je, knihy přečteme, vybereme ty nejlepší a ty zařadíme do balíčků. V každém z nich nejsou jen samotné knihy, ale i doplňující materiály či tipy na aktivity. 

O všem důležitém píšeme na sítě − když jsou známí výherci Zlaté stuhy, Magnesia Litery i dalších domácích, ale i zahraničních ocenění, když vyjde něco mimořádného atd. 

Máme Fb skupinu Čtení je brána do světa, ve které doporučujeme knihy, radíme, když někdo shání titul na konkrétní téma nebo pro konkrétní dítě, dáváme prostor k diskusi o tématech spojených se čtenářstvím u dětí.

 

Podle čeho knihy doporučujete, pomocí jakých kritérií je vybíráte? Je ve vašich silách všechny knižní novinky dětské literatury, které ročně vyjdou, opravdu přečíst? (Skladujete je pak v redakci, nebo doma?)

Našimi kritérii jsou dobrý příběh v beletrii nebo podání a správnost informací v naučných knihách, kvalita ilustrací a grafického zpracování, chyby v textu, celkové poselství knihy. 

Každý měsíc uděláme rešerši toho, co za posledních třicet dní vyšlo. To zpracujeme do Měsíčního přehledu. Jedná se o knihy, které jsme už stihly přečíst, ale většinou jsou to takové, o nichž si myslíme, že by za přečtení mohly stát. Orientujeme se podle autorů a autorek, edic, nakladatelství, překladatelů a překladatelek, ilustrátorů a ilustrátorek a dalších kritérií. 

Tyto knihy pak objednáme a přečteme. Teprve potom jdou do Přehledu knih. Tam si můžete být jistí, že je někdo z redakce přečetl a Mravenčí chůva za nimi stojí. Titulů, které nám takto měsíčně projdou rukami, je kolem třiceti. 

Knihy skladujeme doma (úsměv). 

 

Jak vypadá redakce? Jak vytváříte obsah? S kým spolupracujete? Jste v redakci pouze ženy, a pokud ne, je to pro vytváření obsahu stránek důležité?

Redakce má šest stálých členů a jednu korektorku. Scházíme se na online poradách, na nichž diskutujeme, které knihy vybereme pro recenze, jaká témata by bylo dobré zpracovat, s kým se domluvit na rozhovory atp. Vše je výsledkem konsenzu. V redakci je ředitelka knihovny, t. č. na rodičovské, vedoucí dětského oddělení knihovny, lektorka současné literatury pro děti a mládež, pedagožka a my dvě zakladatelky Mravenčí chůvy. 

V redakci jsme bohužel samé ženy. Zatím se nám nepodařilo najít muže, jehož bychom mohly pro spolupráci oslovit. A myslíme si, že je to důležité. Ačkoli mezi průvodci literaturou pro děti jsou převážně ženy, snažíme se to kompenzovat alespoň tím, že muže oslovujeme pro rozhovory. 

 

Sympatické je, že knížky u vás hodnotí nejen profesionálové – redaktoři, knihovníci, pedagogové, ale také samotné děti… 

Ano, od začátku jsme myslely na to, že je zásadní, aby měli slovo i ti klíčoví recipienti literatury pro děti a mládež. Takže jsme pomalu začaly oslovovat děti v našem okolí, postupně i ty, které jsme samy neznaly, přes jejich rodiče a vznikla celá jedna sekce Online magazínu − Recenze dětí. A funguje to skvěle.

 

Jak se jako čtenářský start up zatím vyvíjíte? Jakou odezvu projekt má? Obsah byl původně zdarma. Kdy jste si řekly, že je načase část zpoplatnit? O co je mezi příznivci největší zájem? Jaké jsou další plány rozvoje?

Myslíme si, že projekt má dobrou odezvu. Přibývá čtenářů na všech frontách. Velmi si vážíme toho, že mezi pravidelnými čtenáři Online magazínu jsou odborníci z univerzit, knihkupkyně zaměřující se speciálně na literaturu pro děti, inspirativní učitelé a knihovníci. Obsah byl zdarma, dokud jsme ho dělaly jen na sítích. Když jsme se ale zavázaly, že budeme pravidelně publikovat hodnotný text do Online magazínu nebo prodávat knižní balíčky, nebylo už možné to dál dělat zdarma. Z něčeho potřebujeme zaplatit práci korektorky, grafičky, někoho, kdo všechno pečlivě vkládá na web, autory textů, správu webu, koordinaci velkého množství lidí nebo třeba publikování na sítích a v emailingu. Provoz Online magazínu je i možný díky podpoře Ministerstva kultury a Státního fondu kultury, za což jim děkujeme.

Našimi dalšími plány je mít u každé knihy v Přehledu knih proklik do dvou vynikajících knihkupectví zaměřených právě na literaturu pro děti a mít tak možnost si u nás pomocí štítků vybrat knihu a následně koupit. Obě knihkupectví jsou zdroji lokální kultury, v online prostoru zase propagují kvalitní knihy. Toto jsme chtěly podpořit a zároveň přinést další peníze pro rozvoj našich služeb. 

Největším plánem je již zmíněná čtenářská výzva. Doporučujeme sledovat naše sítě nebo se rovnou přidat do Fb skupiny Čtení je brána do světa a nic vám neunikne. 

 

Co vás jinak živí? 

Práce je tolik, že už to dávno opravdu není volnočasová aktivita. Jsme ale jinak s našimi dětmi doma. Julie je ještě šéfredaktorkou Ben Já Míny - časopisu pro předškoláky.

 

Opravdu dnes děti nečtou? Knihy často v konkurenci her a sociálních sítí ztrácejí na atraktivitě. Je nějaký věk dětí, kdy se to může zlomit? Co pro to můžou rodiče udělat? 

Výzkumy říkají, že to není tak, že by vůbec nečetly. Záleží určitě na tom, jaká máme očekávání. My nechceme stavět knihy proti hrám a sítím. Myslíme si, že mohou vedle nich koexistovat a hlavně, že nemá smysl dětem říkat: „Radši si čti knihu, než abys hrál tady tu blbou hru.“ Chceme hledat cesty, jak dětem ukazovat, že knihy nás mohou vtáhnout do úžasných světů, přinášet spoustu zajímavých informací, že nás mohou bavit a být nám oporou. 

Co pro to rodiče mohou udělat? Především si s dětmi číst. Již zmíněná Maryanne Wolf říká, že zážitek z předčítaného a zážitek z vlastního čtení se může srovnat až ve dvanácti letech. A to, že máme dobrý zážitek, že nás čtení baví, je pro celkový vztah ke knihám zásadní. Proto dětem čtěme − do dvanácti, do patnácti, čtěme si spolu i později v dospělosti − prostě jak o to budou mít zájem. 

 

Jaké jsou nejnovější trendy v literatuře pro děti? Zvyšuje se její úroveň? Sledujete i zahraniční nakladatele? 

Zdá se nám, že jedním z trendů je to, že vznikají knihy na čím dál minoritnější témata a my jsme za to moc rády. Otázka po úrovni je složitá − vzniká spousta velmi kvalitních titulů, ale trh je také zahlcen balastem, knihami, které nám přijde, že by vyjít vůbec nemusely. 

Sledujeme vybrané zahraniční nakladatele a zahraniční ocenění. Pravidelně čteme newslettery z podobně zaměřených portálů, jako je ten náš. 

 

Jaké jsou nejčastější předsudky a omyly nás rodičů při výběru knížek pro děti?

Vypomůžeme si tu citací spisovatele Neila Gaimana: „Neexistují špatní autoři knih pro děti, pokud je děti mají rády a chtějí je číst a vyhledávají je, protože každé dítě je jiné.“

Opakovaně se setkáváme se dvěma typy názorů. Prvním z nich je ten, že něco je brak, i když to dítě baví. Myslíme si, že je dobré si ponechat otevřenou hlavu. Nemůžeme nikdy přesně úplně vědět, co dítěti kniha přináší, a myslíme si, že ani nemáme nárok to nějak negativně hodnotit. A také nikdy nevíme, zda se nepročte k něčemu dalšímu. Druhý se týká toho, že je některá kniha moc „designová“ a dítě ji určitě nebude chtít číst. Máme s tím osobně spoustu zkušeností, kdy nás děti překvapují tím, co je baví. 

 

Jak se pozná kvalitní komiks? Některé děti se k těm kvalitním knihám potřebují pročíst. Souhlasíte?

Má dobře vystavěný příběh, kvalitní výtvarnou podobu i grafické zpracování a funguje jako komiks, tj. využívá svoje specifické výrazové prostředky. Ale především nás baví. To musí být alfou a omegou jakékoliv knihy. Určitě neplatí, že jen proto, že jde o komiks, tak si budou děti rády číst o významných historických událostech či osobnostech. Souhlasíme s Pavlem Kořínkem, předním odborníkem na komiks, že: Komiks sice na první pohled možná působí jako jednoduché čtení, ale zas tak jednoduché není. Člověk musí vnímat oba kódy, text i obraz, a pokud přečteme jen text v bublinách, uteče nám množství obsahu v obrázcích. Ke čtení literatury ale člověka komiks podle mě nepřipraví.“ (zdroj: https://vltava.rozhlas.cz/pavel-korinek-komiks-sice-neni-jednoduche-cteni-ale-na-vysokou-literaturu-8125898

Některé děti se opravdu mohou ke kvalitním knihám pročíst, ale jiné mohou zůstat u něčeho, nad čím my dospělí máme někdy tendenci ohrnovat nos. Pokud ale chceme děti ve čtení podpořit, chceme v nich zažehávat lásku ke knihám, pak je dobré nechat na nich, co si přejí číst a podle jejich zájmů jim třeba knihy nebo komiksy doporučovat. 

 

V dotazníku se ptáte svých čtenářů: Co pro vás znamená kniha v životě dítěte? V jakých situacích je pro vás důležitá? Jak byste odpověděly samy?

Julie: Na můj život mají knihy obrovský vliv. Když se nedařilo v rodinných vztazích, když jsem měla problémy v dospívání, když se mi nedařilo jako matce, vždycky jsem nacházela velikou oporu právě v knihách. Tím jak je to pomalá činnost, mám u nich vždy možnost zaslechnout svoje vlastní hlasy a průběžně o tématu přemýšlet. Čtu ale pochopitelně i jen tak pro radost. A moje děti mě při čtení mohly mnohokrát vidět. Vidí, že je to něco, co mi pomáhá, naplňuje a baví. Když se narodily, přirozeně jsem to s nimi chtěla sdílet. Chtěla jsem jim ukázat, jak úžasné knihy mohou být. Chtěla jsem tu radost zažívat s nimi. A myslím, že se to podařilo předat. Všechny tři děti v naší rodině mají knížky rády, jsou součástí jejich života. Učíme se z nich, přináší potěšení, pomáhají v náročných situacích. Navíc ten čas plný blízkosti, jakéhosi spiklenectví nad příběhem, který nevíme, jak dopadne… to je prostě veliké kouzlo. 

Marie: Pro mě je kniha i v dnešním rychlém světě skvělým průvodcem. Mohu díky ní poznat různé situace a názory druhých, mohu se zastavit a přemýšlet, daleko víc než když se dívám na film. Při čtení s dětmi mám prostor se nad jednotlivými informacemi nebo situacemi zastavit a povídat si o nich. Jsem tip čtenáře, který nečte vše, co mu přijde pod ruku, hodně si vybírám a moje děti to mají stejně. Proto je o to důležitější vědět, kam sáhnout a pomoci jim najít knihy, jež nasednou na téma, které je zajímá, a na jejich čtenářskou úroveň. O to větší radostí pak je vidět, když se to daří, když samy postupně poznávají knihu, přemýšlejí nad ní a těší je to.

 

Školní seznamy s doporučenou četbou často počítají jen s beletrií pro děti. Řada dětí ale raději sáhne po moderních encyklopediích a populárně naučných knihách na vybraná témata. Proč tomu tak je?

Jednoduše proto, že je to zajímá. Že je víc než příběhy zajímá, jak svět kolem nich funguje. 

 

Jak vybíráte knihy pro své děti?

Julie: Než vznikla Mravenčí chůva, řídila jsem se jejich zájmy a vývojem. Také jsem domů pořizovala knihy, které oslovovaly mě a kterými jsem jim chtěla zprostředkovat něco, co mi připadá zajímavé nebo důležité a bez knih by se mi to těžko dělalo. Kdybych měla být konkrétní, tak jsou to knihy o migraci, smrti, nemoci, ale i umění, geologii nebo chemii například.

Díky Mravenčí chůvě dětem projde rukami mnohem více knih, ale ten klíč, podle kterého vybíráme, je vlastně stále stejný. A někdy jsem dost překvapená, co je zaujme. Třeba prostřední pětiletý syn je už několik měsíců fascinovaný knihami Miroslava Šaška. Přijde mi, že to není úplně jednoduché čtení, ale on v nich z nějakého důvodu našel veliké zalíbení. 

Marie: Když byly děti úplně malé, vybírala jsem knihy, které se mi líbily a které jsem chtěla mít doma, protože mi připadaly vizuálně atraktivní a podnětné pro daný věk. Nevěděla jsem ale úplně, co bude děti bavit, a tak jsem se záhy nechala hodně vést právě jejich výběrem. Často chodíme do knihovny a vybíráme společně, stejně tak i při nákupu knih v knihkupectví. Knížky si také půjčujeme od známých a vyměňujeme si již přečtené. Některé knihy vybírají děti a jiné volím já, protože mi připadají důležité, např. vzhledem k tématu, které nás aktuálně baví, příběhem nebo zpracováním. Snažím se také půjčovat knížky s novým stylem nebo žánrem, abychom poznávali nové typy knih. Než jsme začaly s projektem Mravenčí chůvy, tak jsme více hledali v knihovně a knihkupectví již to, co jsme si dopředu vybrali nebo nám doporučili přátelé. Nyní máme možnost vyzkoušet i více nových knih, které můžeme poznat, ochutnat a zjistit, jak se nám líbí. 

 

https://mravencichuva.cz/

https://www.facebook.com/groups/ctenijebranadosveta

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-PRAHA: Knihovna Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu je veřejná specializovaná knihovna, která letos slaví 30 let svého trvání. Knihovna pokračuje v budování knihovního fondu, jehož základ tvoří historický fond Masarykova lidověvýchovného ústavu. Knihovní fond reflektuje rozvoj osvětové činnosti, mimoškolního vzdělávání, knihoven a amatérského umění od poloviny 19. století. Zrcadlí přístupy k podpoře osvětové, kulturní a výchovné činnosti tak, jak je ovlivňovaly rozdílné politické podmínky.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Hudba, Vzdělávání
Co se děje
03.12.2021

ZLÍN: Dne 1. prosince 2021 odejel na poslední cestu legendární český cestovatel, spisovatel, fotograf a filmař, inženýr Miroslav Zikmund. V roce 1995 díky etnografovi PhDr. Karlu Pavlištíkovi věnovali oba cestovatelé celý svůj archiv Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které společně s Klubem H+Z uchovává, zpracovává, zpřístupňuje a rozvíjí jejich odkaz.

Zlínský kraj
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
03.12.2021

ČR-ZLÍN: Cestovatelská legenda Miroslav Zikmund, který letos v únoru oslavil 102. narozeniny, ve středu zemřel. Potvrdila to Zikmundova rodina i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dvojice Zikmund - Hanzelka, která společně navštívila přes 80 zemí, ve světě proslavila tehdejší Československo a vozy Tatra.

Celá ČR, Zlínský kraj
Cestovní ruch, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
02.12.2021

ČR-ZAHRANIČÍ: Odbor amerických států MZV ČR navrhuje, ve spolupráci s velvyslanectvími zemí Latinské Ameriky, Španělska a Portugalska v Praze a kulturními centry Cervantes a Camoes a také dalšími zainteresovanými institucemi, uspořádat ve dnech 16. - 22. května Iberoamerický týden 2022. Jedná se o projekt navazující na Iberoamerický týden, který úspěšně proběhl v roce 2018. Kvůli pandemii Covid-19 nebylo možné akci v letošním roce uspořádat. Hlavním cílem Iberoamerického týdne je podpořit výměnu názorů a zkušeností, posílit kontakty na různých úrovních, rozšířit povědomí o Iberoamerickém regionu v České republice a prohloubit vzájemnou spolupráci.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
02.12.2021