PRAHA: Ministr kultury Martin Baxa přijal pozvání ukrajinského ministra kultury a informační politiky Oleksandra Tkačenka a ve středu 29. června navštíví ukrajinský Lvov. V tomto největším městě západní Ukrajiny, jehož centrum je zapsáno na seznamu Světového dědictví UNESCO, se sejde deset ministrů kultury zemí střední a východní Evropy a Pobaltských států. Ministři kultury České republiky, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Moldávie, Polska, Rumunska a Slovenska tak budou řešit dopady probíhající ruské válečné agrese na ukrajinské kulturní památky. Zároveň budou jednat o možnostech pomoci Ukrajině v oblasti kultury.
„Jsme připraveni Ukrajinu podpořit nyní i v budoucnu. Stále platí naše nabídka pomoci mimo jiné při restaurování ukrajinské kulturní památky a dědictví. Spolupráci na poli kultury považuji za stejně důležitou, jako ostatní formy pomoci, které poskytuje Ukrajině Vláda ČR. Kultura spojuje a je duší každého národa,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.
Program 29. června 2022 ve Lvově zahrnuje odpolední jednání delegací i tiskovou konferenci, která je plánována na 15. hodinu.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.