BROUMOV: MILOŠ ŠEJN / ZAHRADOU… Svět už nám dopřává pouze máločeho, často jako by pozůstával už jen z povyku a strachu, ale tráva a stromy přesto rostou (H. Hesse)
Konceptuální umělec a profesor malířství Miloš Šejn (1947) vstupuje do oblasti tvorby z pozic, které přirozeně překračují hranice tradičně vymezených výrazových světů. Jeho vnitřní tvůrčí angažovanost provázanou s citlivou intuicí lze přirovnat k řečišti proměňující vše v akci a proces (časový formát). Tak i obraz, ve své podstatě staticky konstruované médium, se v práci Miloše Šejna transformuje v procesuální stopu, v mnohovrstevnatý záznam a mnohoznačný otisk pohybu, jenž se odněkud, někudy a za něčím vypravil, aby do sebe integroval to nejpodstatnější, co činí místo místem a situaci situací.
Projekt ZAHRADOU… představuje Miloše Šejna jako umělce-operatéra, který se vydává do hlubin přírodního rámce. S pečlivostí chirurga a s citlivostí šamana nahlíží a studuje jemnost tkání a žil, jež vyživují fenomenální podstatu prostoru v konkrétní roční době a v podmínkách konkrétní časové a klimatické situace. Akt propojení je metodou nápodoby, imitace přírodního koloběhu. Rozhraní lidského těla a přírodního rámce se náhle vytrácí v prospěch intenzivní přítomnosti. Právě přítomnost je tu nonverbálně tematizována jako cosi jinak těžko zachytitelného, po čem zůstávají pouze dílčí stopy a otisky, jen střepy nesložitelného celku. Pohyb je náhle pociťován jako cosi, co spojuje a propojuje dosud oddělené světy a vlastně je znovu-jinak-vytváří. Figura a místo splývají. Postrádají formu tradiční reprezentace, a tomu odpovídá podoba uměleckých výstupů. Dalo by se o nich uvažovat jako o aktech rozmanitého „setkání“ či „setkávání“. Vědomí ve své bystrosti a pohotovosti se tu setkává s tajemstvím mimovolného nevědomí.
Broumovská výstava je výběrem starších i novějších autorských realizací-stop, které tematizují kontakt a dotyk s jevy, jež můžeme směle zahrnout pod zastřešující pojem „zahrada“. Zahrada je typem kulturní krajiny. Jsou tu patrné stopy lidské vůle. Zásahy, které dávají přírodnímu rámci praktickou či estetickou skladbu a tvar. Zahrada však může být vnímána i v rozšířeném poli jako vztahové pole paměti a jejího převrstvování, kde se vše proměňuje ve znaky a symboly, jež prostupují časem, tím komplikují své významy a stávají se mnohoznačnými. Tak tomu bývá třeba v klášterních zahradách, jejichž minulost je jiným druhem přítomnosti.
Kurátorem výstavy je Petr Vaňous.
Miloš Šejn (nar. 10. 8. 1947 v Jablonci nad Nisou), absolvoval SUPŠ v Turnově (1962–1966) a dějiny umění, estetiku, výtvarnou výchovu na FFUK v Praze (1970–1976; katedra Zdeňka Sýkory). Vedl ateliér Konceptuální tvorby na Akademii výtvarných umění v Praze (1990–2011) a působil též na Akademiích v Aix–en–Provance, Carraře, Haagu, Ljubjani, Neapoli, Stuttgartu a Vídni. Od roku 2016 vede ateliér Prostorové tvorby na Art & Design Institutu v Praze. V roce 1991 získává profesuru pro obor malířství. Od roku 1988 je členem Měkkohlavých, později Umělecké besedy a Klubu konkretistů. Žije a pracuje v Jičíně a Praze. Od druhé poloviny 60. let pracuje v oblastech vizuálního umění, fotografie, filmu a performance, od roku 1992 dosud vede multioborový projekt Bohemiae Rosa, zaměřený na výzkum vztahů lidského těla a místa. V současnosti se zaměřuje na okamžité kreativní možnosti, vycházející ze vztahů historické humanizované krajiny a celistvé přírody. Vědomě laboruje oblastmi expresívního jazyka mezi textem, výtvarnou stopou, tělovým pohybem, hlasem a expanzí do prostoru. Paralelně pracuje s možnostmi pohyblivého obrazu. Performuje formou osobních rituálů, site specific projektů, divadelních událostí, kolektivních realizací a festivalů u nás i v zahraničí (D, F, FIN, HRV, I, IRL, IS, N, NL, PL, SK, SVK, SWE…). Kromě klasicky chápaných „výtvarných děl“, prezentovaných v mnoha předních sbírkách (MFA Houston, ZKM Karlsruhe, SKD Dresden, MSUM Ljubjana, NG Praha, GHMP…) je autorem řady krajinných projektů a realizací v Evropě i zámoří. Vystavuje od roku 1970 (Monde et Jeunesse, Nouvele Theatre, Luxembourg), samostatně pak od roku 1977 (KKS, Hradec Králové), rituály a performance od 1967 (Dotkl jsem se…), filmy od roku 1969 (Tráva), chodecké plastiky od 1969 (Tři dny bloudění bažinami Dyje), site specific projekty od roku 1989 (The Diomede Islands, Here and There, MoMA PS1). Z výstav a jiných veřejných akcí: 1986 (Fotografie/Kresby/Knihy, DU města Brna, sam.), 1991 (Milanopoesia, Spazio Ansaldo, Milan, kol.), 1991 (Čára, Pi-Pi-Art Praha, sam.), 1995 (MŠ, ifa Galerie, Berlin, sam.), 1996 (MASSIVFRAGIL x RAUM, Ludwig Forum f¨ür Internalionale Kunst, Aachen, kol.), 1996 (L’art Au Corps…, MAC Musées d´Art Contemporain Marseille, kol.), 2000 (Media Model, Mucsarnok Kunsthalle, kol.), 2001 ( WRO Media Art Biennale, Wroclaw, kol.), 2002 (ARTEAST 2000+, ZKM, Karlruhe, kol.), 2005 (Colorvm Nartvrae Varietas, Saarländisches Künstlerhaus Galerie, Saarbruecken, sam.), 2010 (ATT VARA LANDSKAP, Uppssala Art Museum, sam.), 2012 (Faciality, Manggha Museum of Japanese Art & Technology in Kraków, sam.), 2014 (Sluneční hora, Horka u Olomouce, real.), 2019 (GREEN LINE, Nebelschütz, Jauer river valley, Germany, real.), 2021 (Occurrences, MWW, Wroclaw, kol.), 2021 Emergency Exit, Museum of Contemporary Art Metelkova, Ljubljana, kol.), 2022 (AQVA, Galerie moderního umění v Hradci Králové, sam.), 2022 (KINETISMUS, Kunsthalle Praha, kol.), 2022 (23 Dresdner Schmalfilmtage, Motorenhalle, Dresden, kol.).
Více o autorovi na: www.sejn.cz www.artfacts.net
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.