Město žije folklorem, ale nejen

<p>KOSTELEC NA HANÉ: O zajištění kulturních potřeb města s 2890 obyvateli se stará Odbor kultury zdejšího městského úřadu.</p> <p>Do roku 2003 fungovalo v Kostelci Městské kulturní středisko, později však město prodalo jeho sídlo soukromému subjektu, který zde po přestavbě zřídil byty. Většina kulturního dění se tak přesunula do objektu Domova pro seniory.</p> <p>Pohled do historie</p> <p>Kostelec se poprvé připomíná v roce 1347 jako městečko, které bylo součástí plumlovského panství, a tato skutečnost platila i po následující staletí. Jeho rozkvět se datuje do 16. století, do doby vlády Pernštejnů. Po útrapách třicetileté války převzali panství Lichtenštejnové, kteří Kostelci odňali řadu práv a nutili obyvatele k robotám. Výsledkem bylo vzbouření sedláků v roce 1738. Období 19. a 20. století přivedlo do Kostelce průmysl. Přibyly mlýny, cihelny, parní pily, výroba keramiky a výroba šicích strojů. V roce 1918 přijalo městečko název Kostelec na Hané, aby se tak odlišilo od dalších 29 Kostelců na území Čech, Moravy a Slezska. V roce 1970 byl Kostelec na Hané povýšen na město. </p> <p>Památky i osobnosti </p> <p>Bohatou historii dokládá kostelecká radnice, poprvé zmíněná v roce 1569. V roce 1771 prošla přestavbou, dnešní novogotickou podobu získala v roce 1895. Další památka, Kostel svatého Jakuba Staršího, byl postaven v letech 1740 až 1772 v barokním slohu na místě gotického chrámu. Město se pyšní i řadou pozoruhodných soch. Například zde můžeme obdivovat sloup se sochou P. Marie z roku 1709, sochu sv. Valentina z druhé čtvrtiny 18. století, pomník obětem 1. světové války se sochou od J. Pelikána nebo bronzový pomník P. Bezruče od K. Otáhala.<br />
Kostelec je spjat se jmény Matouš Ulický a Petr Bezruč. Zatímco první jmenovaný se stal obětí násilné rekatolizace z přelomu 16. a 17. století, básník a autor Slezských písní P. Bezruč zde pobýval a také zemřel v tzv. Červeném domku, kde byla zřízena pamětní síň věnovaná jeho osobnosti a dílu. Právě krásná okolní příroda se stala námětem k jeho známé básni Stužkonoska modrá. </p> <p>Město a kultura</p> <p>Osobou z nejpovolanějších je ing. Radka Grygarová, do jejíž působnosti na městském úřadě oblast kultury spadá: „Pro letošní rok dává město ze svého rozpočtu na kulturu 814 tisíc Kč. Z této částky je zajišťován i provoz městské knihovny, která byla původně umístěná v objektu Městského kulturního střediska, ale později se musela přestěhovat do základní školy. Na rozšíření knihovního fondu jde ročně částka 45 tisíc Kč. Knihovní fond čítá 17 tisíc svazků a odebírá se 19 titulů periodik. Knihovna využívá i regionálních funkcí, které jí poskytuje Městská knihovna v Prostějově a jde zejména o zapůjčování výměnných knižních souborů. Vedoucí knihovny se samozřejmě věnuje také dětem, pro něž pořádá mnoho akcí. Například tematicky zaměřená Pohádková čtení, která se vztahují k příslušnému ročnímu období. Nesmím ještě zapomenout na žákovský taneční kroužek Hop sem, hop tam, který pracuje při zdejší základní škole. Také na jeho činnost město přispívá, a to 6 tisíci Kč,“ sděluje R. Grygarová. Na závěr ještě zmiňuje městem podporované akce jako jsou vystoupení folklorních souborů, výstavy, besedy a společenská setkání k nejrůznějším příležitostem. Pro další generace město veškeré události zaznamenává do ručně psané obecní kroniky, vydává čtvrtletník Kostelecké novinky, o kulturních akcích informují také internetové stránky.</p> <p>Folklorní tradice žije </p> <p>Město je majitelem krojů, které slouží k prezentaci hanáckého folkloru. V letošním rozpočtu je na jejich nákup vyčleněno 30 tisíc Kč, přičemž o opravu a údržbu krojových částí se starají členové zdejšího folklorního souboru Kosíř, jejichž činnost město podporuje. Na soubor dospělých má vyhrazenou částku 60 tisíc Kč, na dětský soubor – neboli Malý Kosíř – 15 tisíc korun. Historie Kosíře sahá do roku 1938, kdy v Kostelci působil již tehdy velice populární soubor Hanácká beseda. Jeho činnost byla po delší přestávce obnovena až v roce 1982, ale tehdy již pod novým názvem Kosíř, podle jména nedalekého kopce. Krize z roku 1999, kdy se rozpadla doprovodná hanácká muzika, je dnes již naštěstí minulostí a Kosíř pokračuje ve své činnosti s vervou o to větší. Zaměřuje se zejména na hanácký folklor a tvoří ho muzika, taneční a pěvecká složka. V jeho repertoáru najdeme sólová vystoupení i tematické celky vztahující se například k řemeslu, zábavě v kostelecké hospodě atd. Kosíř se účastní mezinárodních festivalů, soutěží, dožínek, hodů, jarmarků a od roku 1992 nechybí ani na akcích zvaných Kostelec v Kostelci, tedy na setkávání obcí, které mají v názvu slovo Kostelec. Soubor také spolupracoval s Národním ústavem lidové kultury ve Strážnici při mapování lidových tanců z celé republiky.<br />
Že to Kostelec na Hané myslí s pokračováním folklorních tradic opravdu vážně, dosvědčuje dvoudenní folklorní festival, který se tu od roku 2004 koná v měsíci srpnu. Pravidelně se na něm představují folklorní soubory nejen z České republiky, ale i ze zahraničí; například v loňském roce hostil umělce z Řecka a Portugalska. Na jeho pořádání se daří získávat i grant od Krajského úřadu Olomouckého kraje.</p>