Město poznamenané Rožmberky

SOBĚSLAV: Toto jihočeské město, ležící na soutoku Lužnice a Černovického potoka, má přibližně 7300 obyvatel, bohatou historii a může se pochlubit řadou významných památek. Právě tyto objekty jsou důstojným místem pro pořádání kulturních programů i sídlem organizací působících v oblasti kultury.

Rožmberské stopy

Soběslav je poprvé písemně zmiňována v roce 1293. Od konce 13. století patřila více než tři sta let významnému rodu Rožmberků, koncem 14. století jí Jindřich z Rožmberka udělil městská práva. Na nejstarší pečeti, zachované u listiny z roku 1371, byl erb rožmberské vrchnosti a teprve z roku 1444 pochází městská pečeť se znameními, která jsou v současném městském znaku i praporu, včetně typické rožmberské růže.

Rožmberkové město ozdobili mnoha krásnými stavbami. Zašlou slávou středověku je například bývalé sídlo purkrabího - Rožmberský hrad, který v druhé polovině 13. století založil Jindřich z Rožmberka. Za husitských válek byl hrad dvakrát vypálen (v letech 1421 a 1435) a jeho původní podoba byla zničena. Areál navíc znehodnotily pozdější přestavby v 19. století. Památka také dlouhá léta chátrala, mj. sloužila jako sklad ovoce.

Do dnešních dnů se zachovala Hláska – válcová věž se střílnami a s rožmberskou růží na průčelí, v jejímž sousedství najdeme zbytky hradního paláce a městského opevnění. V jižní části hradní budovy založil Petr Vok z Rožmberka tzv. Rožmberskou školu a Jan Jiří ze Švamberka, vázán ustanovením Rožmberkovy závěti, ji pak změnil na českou školu pro mládež podobojí. Dílo však nikdy nebylo zcela dokončeno a prázdná školní budova později připadla městu, které ji poté proměnilo na pivovar. Dnes v tomto jižním traktu sídlí příspěvková organizace nazvaná Kulturní dům města Soběslavi.

Význam města dokládá řada dalších památek. Počátky gotického kostela sv. Víta spadají do sedmdesátých let 14. století, farní kostel sv. Petra a Pavla se může pochlubit nejen sklípkovou klenbou, ale i 68 metrů vysokou věží. Hřbitovní kostel sv. Marka založený v roce 1650 upoutá návštěvníky zejména nádhernou freskou zobrazující svatou trojici. Svůj půvab má i bývalá radnice se dvěmi štíty z roku 1487, později sídlo Okresního soudu a od počátku šedesátých let minulého století městské knihovny.

O movitosti zdejší šlechty i měšťanů vypovídají renesanční a barokní domy. Například Rožmberský nebo Smrčkův, v nichž dnes sídlí Blatské muzeum.

Město a kultura

Letošní rozpočet na straně výdajů představuje částku 216 milionů Kč, z toho je na kulturu a opravu památek určeno 6 milionů Kč. Pokud připočítáme získané dotace na opravy památek (zejména dotace z evropských fondů), zvýší se částka o dalších 46 milionů Kč. Dále jde o grant ve výši 1 milion Kč od ministerstva kultury na opravu hradní věže Hlásky a o cca 800 tisíc Kč, které město získalo na program Regenerace městské památkové zóny.

Klasické granty město nevypisuje, ale má vyčleněno 200 tisíc Kč na spolkovou činnost. Spolky mohou žádat o finance na konkrétní akci, anebo na celoroční působení. Této možnosti využívá kolem dvacítky spolků působících nejen v oblasti kultury.

Při městské radě pracuje pětičlenná Komise pro školství, kulturu a sportovní záležitosti. Po organizační stránce spadá kultura pod dva odbory městského úřadu. Odbor organizační a správy majetku se stará o informační středisko a o propagaci města včetně vydávání měsíčníku Soběslavská Hláska. Odbor výstavby a regionálního rozvoje má ve své gesci problematiku památek a povolování jejich veškerých oprav a rekonstrukcí.

Soběslav má na dobu pěti let zpracovaný rozpočtový výhled o investicích do majetku kulturního zařízení a památek. Město zřizuje již zmíněnou příspěvkovou organizaci zabývající se kulturou – Kulturní dům. Blatské muzeum v Soběslavi je pobočkou Husitského muzea v Táboře.

Finance z Evropské unie

První projekt nazvaný „Společenské centrum Soběslavska“ zahrnuje rekonstrukci kina a přilehlého parku na víceúčelové zařízení. Z předpokládaných celkových nákladů ve výši 22 milionů Kč představuje dotace z EU cca 19 milionů. Termín dokončení je stanoven na podzim letošního roku.

Realizace druhého projektu „Záchrana gotického hradu“ byla zahájena v červnu 2009 a má být ukončena v závěru roku 2010. Jde o rekonstrukci hradní hospodářské budovy, v níž má po dokončení najít své místo městská knihovna a část má sloužit k výstavním účelům. Předpokládané náklady činí 42 milionů Kč, z toho dotace od EU 38 milionů.

Eva Veselá