PRAHA: „Dozvěděl jsem se, že jste našel Tleskačův deník. Koupím ho od vás. Přijďte dnes k večeru, až se bude stmívat, do Slepé uličky ve Stínadlech. Tam naleznete dům číslo 5 a dole při zemi malé okénko do sklepa. Bude pootevřeno. Položte za něj obálku s deníkem a vezměte si jinou, která tam bude připravena…..Pak už nečekejte na nic, a rychle zmizte!“ Vzkaz psaný perem na vytrženém listu ze školního sešitu najdeme přilepený na zdi temné uličky, která je součástí podzemního labyrintu chodeb v domě U Zlatého prstenu. Jsme na výstavě věnované legendě Rychlých Šípů a jejich stvořitele, Jaroslava Foglara, a propadáme se, nehledě na věk, do úžasné iluze tajemných Stínadel vytvořených autory výstavy.
Obklopují nás mohutné kamenné zdi gotického domu, jednoho z nejstarších v Praze, ve sklepení, které nejspíš bývalo propojené se sousedními domy kolem Týna. V zšeřelých prostorách se ocitáme v atmosféře Prahy počátku minulého století, kdy se narodil Jaroslav Foglar (1907–1999), a která ho inspirovala k napsání řady příběhů, situovaných do tajemných zdí Města. A ty zdi mluví. Ve Foglarových příbězích tak jako i ve skutečnosti – a také na výstavě – se staly nositeli nejrůznějších vzkazů a nápisů, kterými se dorozumívaly party chlapců i děvčat, které tu kdysi prožívaly svá dobrodružství. Ze zdí ale také vystupují mohutné trámy, rezavé kliky s dveřmi do neznáma, projdeme kolem staré pouliční pumpy. Chodbami se proplétáme až ke schodišti, po kterém snad lze vystoupat do věže opuštěného odsvěceného kostela sv. Jakuba – toho literárního – kde číhá záhadné nebezpečí. Po cestě si prohlížíme na starých fotografiích skutečné pražské ulice a zákoutí, která Foglara nejspíš inspirovala, a v textech z Rychlých šípů hledáme souvislosti. Pohlédneme i do tváře samotných předobrazů Rychlých šípů,
Výstava souběžně dokumentuje i životní dráhu Jaroslava Foglara a jeho působení ve skautské organizaci, která se mu stala osudem: „Skauting se narodil ve stejném roce jako já. Přišel jsem na svět chvíli předtím než Baden-Powel vydal svědectví o velkém dobrodružství“. (Knihu Scouting for Boys, která stála na počátku hnutí, jež se brzy rozšířilo po celém světě.) Dobu před I. světovou válkou, nazývanou Belle Epoque, charakterizuje rychlý rozvoj průmyslu, život lidem usnadňují technické novinky, Praha a další města se pozvolna elektrifikují, nastává éra kinematografie, a také letectví. Foglarovi je rok, když první pokus vzlétnout na létajícím kole učiní v Písku Jan Hirsch. Postava Jana Tleskače z Rychlých Šípů je pak jeho bájným následníkem.
Přemýšlíme, kudy vedla slavná Rozdělovací třída? Inspiraci pro své Město Foglar nalézá i v pražských přístavech (Přístavní čtvrt´) nebo dalších částech města, které důvěrně zná (Vinohrady, Vršovice, ale zejména Staré Město, Josefov, Petrská čtvrt´), a které se staly dějištěm řady jeho knih. Především však slavné trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství velkého Vonta. Městské dějiště mají ale i Tajemná Řásnovka, Poklad Černého delfína a částečně i další díla.
Procházíme ztemnělým labyrintem chodeb výstavy a prožíváme dobrodružství znovu. Podobná zákoutí dnes v Praze již téměř nenajdeme. Nově opravené fasády, chodníky, ulice plné parkujících aut a neexistence mnoha míst bez veřejné kontroly nedovolují tytéž prožitky, jako našim předchůdcům v pražských ulicích – a přesto duch Vontské organizace stále žije a lze o něm najít důkazy. Ve skutečnosti i na výstavě. Nebo stačí jen zapojit fantazii a své Město vidět i v současné době jako tajuplný prostor, který umožňuje mnohé? Foglar povýšil zdánlivě všední městské kulisy v mystikou a tajemstvími prostoupený labyrint, propojující mnoho časových vrstev, žijící svým vlastním životem, fascinující a lákající k průnikům a zkoumání. Dnešní děti mají situaci ztíženou často až přehnaně velkou rodičovskou starostí o bezpečnost. Dopřejme jim i sobě alespoň návštěvou této výjimečně zdařilé výstavy zážitek, který může inspirovat. K četbě i vlastním objevům – a třeba i jinému pohledu na město, ve kterém žijeme.
Výstavu Město jako přízrak, umístěnou ve sklepení domu U Zlatého prstenu doplňuje ve 3. patře výstava obrazů Prahy z téže doby, kdy se mohly odehrávat příběhy ve Stínadlech. Řada míst prošla podstatnými stavebními změnami, zmizely celé ulice Židovského města a Josefské čtvrti, byla zastavěna nábřeží, byly zbourány a postaveny nové mosty. Na desítkách pláten malířů známých i méně známých jmen tu najdeme zákoutí i panoramata Prahy s jejich neopakovatelnou atmosférou tak, jak je dnes už nemůžeme spatřit. Tak, jak vytvářela kulisu života Foglarových literárních hrdinů ale i spisovatele samotného.
Výstavu doplňuje jednou měsíčně přednáškový cyklus určený všem, kteří mají v oblibě dílo Jaroslava Foglara. Připraveny jsou i lektorské programy a outdoorová hra pro děti i dospělé.
Muzeum města Prahy, dům U Zlatého prstenu až do 4. 9. 2022.
Článek původně vznikl pro Listy Prahy 1.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.