sobota
27. dubna 2024
svátek slaví Jaroslav
Pracovna Jaroslava Foglara vytvořená na výstavě.
© Martina Fialková



Město jako přízrak – Stínadla ožívají

PRAHA: „Dozvěděl jsem se, že jste našel Tleskačův deník. Koupím ho od vás. Přijďte dnes k večeru, až se bude stmívat, do Slepé uličky ve Stínadlech. Tam naleznete dům číslo 5 a dole při zemi malé okénko do sklepa. Bude pootevřeno. Položte za něj obálku s deníkem a vezměte si jinou, která tam bude připravena…..Pak už nečekejte na nic, a rychle zmizte!“ Vzkaz psaný perem na vytrženém listu ze školního sešitu najdeme přilepený na zdi temné uličky, která je součástí podzemního labyrintu chodeb v domě U Zlatého prstenu. Jsme na výstavě věnované legendě Rychlých Šípů a jejich stvořitele, Jaroslava Foglara, a propadáme se, nehledě na věk, do úžasné iluze tajemných Stínadel vytvořených autory výstavy.

Autor článku: 
Martina Fialková

Obklopují nás mohutné kamenné zdi gotického domu, jednoho z nejstarších v Praze, ve sklepení, které nejspíš bývalo propojené se sousedními domy kolem Týna. V zšeřelých prostorách se ocitáme v atmosféře Prahy počátku minulého století, kdy se narodil Jaroslav Foglar (1907–1999), a která ho inspirovala k napsání řady příběhů, situovaných do tajemných zdí Města. A ty zdi mluví. Ve Foglarových příbězích tak jako i ve skutečnosti – a také na výstavě – se staly nositeli nejrůznějších vzkazů a nápisů, kterými se dorozumívaly party chlapců i děvčat, které tu kdysi prožívaly svá dobrodružství. Ze zdí ale také vystupují mohutné trámy, rezavé kliky s dveřmi do neznáma, projdeme kolem staré pouliční pumpy. Chodbami se proplétáme až ke schodišti, po kterém snad lze vystoupat do věže opuštěného odsvěceného kostela sv. Jakuba – toho literárního – kde číhá záhadné nebezpečí. Po cestě si prohlížíme na starých fotografiích skutečné pražské ulice a zákoutí, která Foglara nejspíš inspirovala, a v textech z Rychlých šípů hledáme souvislosti. Pohlédneme i do tváře samotných předobrazů Rychlých šípů,

Výstava souběžně dokumentuje i životní dráhu Jaroslava Foglara a jeho působení ve skautské organizaci, která se mu stala osudem: „Skauting se narodil ve stejném roce jako já. Přišel jsem na svět chvíli předtím než Baden-Powel vydal svědectví o velkém dobrodružství“. (Knihu Scouting for Boys, která stála na počátku hnutí, jež se brzy rozšířilo po celém světě.) Dobu před I. světovou válkou, nazývanou Belle Epoque, charakterizuje rychlý rozvoj průmyslu, život lidem usnadňují technické novinky, Praha a další města se pozvolna elektrifikují, nastává éra kinematografie, a také letectví. Foglarovi je rok, když první pokus vzlétnout na létajícím kole učiní v Písku Jan Hirsch. Postava Jana Tleskače z Rychlých Šípů je pak jeho bájným následníkem.

Přemýšlíme, kudy vedla slavná Rozdělovací třída? Inspiraci pro své Město Foglar nalézá i v pražských přístavech (Přístavní čtvrt´) nebo dalších částech města, které důvěrně zná (Vinohrady, Vršovice, ale zejména Staré Město, Josefov, Petrská čtvrt´), a které se staly dějištěm řady jeho knih. Především však slavné trilogie Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství velkého Vonta. Městské dějiště mají ale i Tajemná Řásnovka, Poklad Černého delfína a částečně i další díla. 

Procházíme ztemnělým labyrintem chodeb výstavy a prožíváme dobrodružství znovu. Podobná zákoutí dnes v Praze již téměř nenajdeme. Nově opravené fasády, chodníky, ulice plné parkujících aut a neexistence mnoha míst bez veřejné kontroly nedovolují tytéž prožitky, jako našim předchůdcům v pražských ulicích – a přesto duch Vontské organizace stále žije a lze o něm najít důkazy. Ve skutečnosti i na výstavě. Nebo stačí jen zapojit fantazii a své Město vidět i v současné době jako tajuplný prostor, který umožňuje mnohé? Foglar povýšil zdánlivě všední městské kulisy v mystikou a tajemstvími prostoupený labyrint, propojující mnoho časových vrstev, žijící svým vlastním životem, fascinující a lákající k průnikům a zkoumání. Dnešní děti mají situaci ztíženou často až přehnaně velkou rodičovskou starostí o bezpečnost. Dopřejme jim i sobě alespoň návštěvou této výjimečně zdařilé výstavy zážitek, který může inspirovat. K četbě i vlastním objevům – a třeba i jinému pohledu na město, ve kterém žijeme.  

Výstavu Město jako přízrak, umístěnou ve sklepení domu U Zlatého prstenu doplňuje ve 3. patře výstava obrazů Prahy z téže doby, kdy se mohly odehrávat příběhy ve Stínadlech. Řada míst prošla podstatnými stavebními změnami, zmizely celé ulice Židovského města a Josefské čtvrti, byla zastavěna nábřeží, byly zbourány a postaveny nové mosty. Na desítkách pláten malířů známých i méně známých jmen tu najdeme zákoutí i panoramata Prahy s jejich neopakovatelnou atmosférou tak, jak je dnes už nemůžeme spatřit. Tak, jak vytvářela kulisu života Foglarových literárních hrdinů ale i spisovatele samotného.

Výstavu doplňuje jednou měsíčně přednáškový cyklus určený všem, kteří mají v oblibě dílo Jaroslava Foglara. Připraveny jsou i lektorské programy a outdoorová hra pro děti i dospělé.

 

Muzeum města Prahy, dům U Zlatého prstenu až do 4. 9. 2022.

Článek původně vznikl pro Listy Prahy 1.

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.

Hl. m. Praha
Co se děje
26.04.2024

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Památky
Co se děje
25.04.2024

ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.  

Celá ČR, Hl. m. Praha
Co se děje
25.04.2024

LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.

Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
25.04.2024