Masarykovy postoje k Lužickým Srbům objasní Jurij Wuschanský z Budyšína
LIBEREC: Poslání liberecké knihovny může být chápáno více jako společenské, ale svou činností se může zařadit i mezi vědecké instituce. Časté odborné přednášky či konference, vydávání publikací jsou běžnou praxí knihovny. Oslavy Roku republiky proto nejsou naplněny jen populárními a oslavnými akcemi.
Vedení knihovny spolu se spolkem SAL připravilo na středu 19. září odbornou přednášku. Ta připomene názory Tomáše Garigua Masaryka na slovanský národ a krajinu, která úředně mohla patřit Československu až do roku 1918. Ve skutečnosti to však bylo jen do roku 1635, kdy celá Lužice připadla pod správu saského království. Pokusy zničit národ Lužických Srbů je možno datovat hluboko do středověku. Co však nedokázaly války, dokázaly ekonomické a společenské poměry. Z několika miliónového slovanského národa je dnes jen hrstka občanů Saska, kteří přiznávají lužicko-srbské občanství a mluví lužickou srbštinou.
Podle Jurie Wuschanského, který svým výkladem objasní názory T. G. Masaryka o Lužici, je jich dnes už jen asi dvacet tisíc. Češi a především Severočeši rozvíjejí spolupráci s Lužickými Srby, aby podpořili onu menšinu, žíjící po staletí v přátelském soužití. Přednášející je předsedou Matice lužicko srbské, což je organizace, jejímž cílem je zachování jazyka, péče o o literaturu a zachování hovorového jazyka.
Silný útok na lužicko-srbskou menšinu je datován devatenáctým století, kdy na území celé Lužice začala těžba uhlí. V poslední době pak zavírání dolů a obrovská nezaměstnanost. Lidé se stěhují na západ za prací a lepším životem. V roce 1847 se zasadil o vznik sdružení Matice lužickosrbská (Maćica Serbska) Jan Arnošt Smoler. Současný předseda používá jak německé jméno, tak lužicko-srbské – Jurij Luščanski. Od roku 1992 je Matice srbská součástí sdružení Lužických Srbů Domowiny.
Přednášející se mj. zaměří na výklad poslání Matice. Přednášku podpořil primátor města Liberce Tibor Bathyány a senátor Michael Canov.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Začíná dvanáctý ročník celoroční soutěže ČT :D pro děti všech věkových kategorií. Tentokrát je mottem Uka dobro, a jak název napovídá, nejen úkoly, ale také inspirativními pořady, rozhovory i hrami poradí, jak pečovat o vztahy s ostatními a ukázat druhým dobro. Každý měsíc čeká na malé účastníky nový úkol, zapojit se mohou také ve science centrech po celé České republice.
MOST: Divadelní Piknik Volyně, celostátní přehlídka amatérského činoherního a hudebního divadla se kvůli výstavbě obchodního centra na zahradě původního festivalového působiště přesune do Ústeckého kraje, konkrétně do Mostu.
ČR: Nakladatelství Galén právě vydalo knihu unikátní zpovědi dvou žen, které prožily část svého života se stejným narcistickým partnerem. Jejich příběhy doplňují autentická vyprávění dalších dvanácti žen, jež rovněž prošly zkušeností domácího násilí. Příběhy plné bolesti, strachu o děti a bezmoci v souvislosti s prokazováním psychického násilí se rozhodně nečtou lehce, ale mohou čtenáře varovat a zároveň jim pomoci.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Jana Tomšů ze spolku Zlínský zvěřinec.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818