Maryška obnovila památeční kříž epidemického hřbitova
STARÝ BOHUMÍN: Epidemický hřbitov ve Starém Bohumíně, situovaný u kaple Andělů strážných (kousek od nemocnice, u vodojemu), doplnil nový kříž. Do obnovy symbolu se pustili členové a přátelé spolku Maryška. Nový kříž vznikl v dílně šikovného řezbáře z Rychvaldu. Akci finančně podpoří město.
Původní dřevěný kříž se tyčil u kaple Andělů strážných ve Starém Bohumíně od roku 2004. Spolek Maryška tehdy s pomocí peněz Nadace Via a města Bohumín, s podporou skupiny Přátel bohumínské historie, realizoval rozsáhlou opravu kulturní památky a upravil její okolí. „Velký dřevěný kříž připomínal oběti epidemií z 19. století,“ vysvětlila Kamila Smigová, předsedkyně spolku Maryška.
Kaplička se od rekonstrukce v roce 2004 stala oblíbeným místem k návštěvě. Zastavují se u ní pěší i cyklisté, kteří sem třeba jen na pár minut usednou na lavičku, aby si odpočinuli. Lidé sem dokonce přinášejí květiny a zapalují u pomníčku epidemických nákaz svíčky. Kaple z roku 1831 stojí v místě epidemického hřbitova, který se stal místem posledního odpočinku desítek obětí epidemie cholery (1831) a později i tyfu (1846).
Původní dřevěný kříž zhotovil pražský režisér Miloš Zabranský v rámci bohumínského dřevořezbářského plenéru Léto-kruhy 2001. Po letech se na dřevěném kříži podepsal zub času. Spolek Maryška se proto ujal jeho obnovy. Původní kříž odstranil, včetně základů, a po dohodě s městem Bohumín zadal výrobu nového. „Oslovili jsme šikovného řezbáře a také zručného kováře, který se postaral o ukotvení. Kříž je z dubového dřeva čili masivní a těžký, instalace ukotvení dala chlapům z Jomakov-Stavu zabrat,“ popsala Kamila Smigová. Výška kříže jsou téměř 4 metry. Poděkování Maryška posílá partnerům záměru: firmě Jomakov-Stav, řezbáři Petru Ožanovi, kováři Tomáši Szwanczarovi.
Kříž se znovu nacházi jen pár metrů od kapličky. U pomníčku, který vznikl uprostřed v místě zřetelně viditelných betonových základů. Jsou vzpomínkou na plány předků, kteří zde chtěli postavit novou, mnohem větší kapli. Záměr z roku 1913 ale ukončila 1. světová válka, k realizaci stavby pak už nikdy nedošlo.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818