<p>OLOMOUC: Máj, lásky čas. Doba rozkvétajících třešní, jabloní a kdoví čeho ještě, hořících svící kaštanů, omamné vůně šeříku a beznadějně obsazených laviček v parku.</p> <p>A také doba majálesů, studentských oslav jara, mládí a svobody.</p> <p>Kde jsou ty časy, kdy v sobě majáles nesl i jakési poselství, kdy se stával gestem revolty vůči soudobé politické a společenské situaci, kdy si Jiráskovi „filosofové“ prosadili v Litomyšli majáles všem navzdory (1847), v Praze byl za krále majálesu zvolen americký básník Allen Ginsberg (1965) a z balkonu olomoucké radnice promlouval k pětadvacetitisícihlavému davu majálesový král Josef Škvorecký (1968). Májovým oslavám v duchu studentských recesí byla po roce 1968 učiněna přítrž a znovu se mohly konat nejdříve roku 1990.</p> <p>Během dvaceti porevolučních let se ale mnohé změnilo. Majáles se posunul do roviny komerční zábavy, organizace se ujaly specializované firmy a nebýt transparentů, návštěvníci by mnohdy celou akci jen těžko odlišili od rockového festivalu.</p> <p>Nejinak tomu bylo v nedávné době i v Olomouci, kde se poslední majáles konaný pod hlavičkou Univerzity Palackého uskutečnil roku 2006 v místech dnešní nové budovy Přírodovědecké fakulty. Od té doby už se konaly pouze komerčně pojaté májové oslavy pořádané tzv. Studentskou unií UPOL, o.s. alias firmou Fest Promotion (více viz T. Chalupa, Kdo je Studentská unie UPOL a proč budou letos zase dva majálesy?, in: Žurnál UP 23).</p> <p>V letošním roce však došlo k radikální změně: Univerzita Palackého se od komerčního majálesu distancovala a rozhodla se podpořit snahy studentů zorganizovat tradiční majáles, tedy takový, který by pořádali studenti pro studenty bez vidiny jakéhokoli finančního zisku.</p> <p>„S faktickými přípravami Majálesu UP se začalo v polovině března 2010, kdy bylo jisté, že UP studentský majáles podpoří. Idea znovu obnoveného studentského majálesu na půdě univerzity pak vznikla počátkem loňského roku. Celkem se do organizace zapojilo cca 100 studentů ze všech fakult i z mnoha (cca 15) studentských organizací působících při UP. Vše organizovali pouze studenti v spolupráci s Ondřejem Martínkem z oddělení komunikace rektorátu UP, který koordinoval podporu majálesu ze strany univerzity,“ sdělili organizátoři Majálesu UP 2010 Kateřina Fišarová a Ondřej Martínek.</p> <p>Zorganizovat takový majáles není žádná maličkost. Kromě sestavení programu a zajištění účasti pozvaných hostů bylo třeba obstarat prostory pro konání oslav, propagaci celé akce, finanční prostředky na pokrytí všech výloh, technické a sanitární zázemí, povolení od města Olomouce, záležitosti spojené s marketingem a právními aspekty a mnoho dalšího.</p> <p>„Většina nákladů byla pokryta příspěvkem UP, sponzorskými dary, a dále pak příspěvky Filozofické fakulty, Přírodovědecké fakulty, Fakulty zdravotnických věd, Právnické fakulty a Fakulty tělesné kultury,“ vyjádřili se organizátoři a zároveň sdělili, že v příštím roce plánují čerpat více financí z externích zdrojů, tzn. podnikatelského sektoru a ulehčit tak UP v nelehké době ekonomické krize.</p> <p>K propagaci využili organizátoři nejen klasické letáčky, plakáty a inzerci v univerzitním Žurnálu UP, ale také vlastní webové stránky a především sociální síť Facebook, kde během týdne po rozeslání pozvánek potvrdilo svou účast na majálesu přes 1000 studentů, přičemž jejich počet průběžně narůstal. V neposlední řadě pak s propagací pomohly i jednotlivé studentské spolky, které se do majálesu zapojily.</p> <p>Ostatně zapojit se mohl kdokoli ze studentů, třeba jen samotnou účastí v tradičním průvodu v maskách nebo dobrovolnou pomocí při přípravách majálesu či následném úklidu.</p> <p>Během celé akce byli aktivní i kameramani, neboť padlo rozhodnutí připravit o Majálesu UP 2010 zhruba 25minutový snímek.</p> <p>Jediné, co se organizátorům nepodařilo zajistit, bylo slunečné počasí, což v konečném důsledku poněkud ovlivnilo návštěvnost (cca. 1500 lidí) a následné přesunutí některých částí programu do zastřešených prostor.</p> <p>Navzdory dešti se však 3. května před 13. hodinou sešlo v podloubí olomoucké radnice na Horním náměstí několik desítek studentů v maskách i bez masek, aby poté mohli přihlížet korunovaci krále majálesu, jímž byl pro letošní rok zvolen světoznámý fotograf Jindřich Štreit – přesně podle představ organizátorů, pro něž měl být král majálesu významnou osobností společenského a kulturního života a zároveň byl silně spjat s Olomoucí a univerzitou. Po slavnostních proslovech nasedl Jindřich Štreit do královského porsche a následován zástupem studentů a odvážlivců, kteří se neváhali připojit, se celý průvod za zvuků karnevalových rytmů vydal z Horního náměstí směrem na náměstí Republiky a k budově univerzitní knihovny, tedy ke Zbrojnici.</p> <p>Na nádvoří Zbrojnice, která tvořila středobod všeho majálesového dění, přivítali majálesového krále rektor Univerzity Palackého Miroslav Mašláň, první porevoluční rektor UP Josef Jařab, předseda Akademického senátu UP (nyní v demisi) Roman Kubínek či náměstek olomouckého primátora Jan Holpuch, a po mnoha proslovech, v nichž bylo také vzpomenuto dob minulých, byl Majáles UP 2010 zahájen.<br /> Pak už záleželo jen na návštěvnících, co si z bohatého programu vyberou: zda některý z mnoha koncertů či divadelních představení, nechyběly ani soutěže (Soutěž o nejlepší masku či nejdelší májový polibek), ve stáncích na nádvoří Filozofické fakulty a rektorátu se konaly prezentace, workshopy a soutěže pořádané studentskými a partnerskými organizacemi, studenti mohli využít burzu skript a učebnic, v prostorách knihovny se uskutečnila vernisáž fotografií studentů UP za účasti Jindřicha Štreita. Program vyvrcholil závěrečnou ohňovou show na nádvoří Zbrojnice a pak se přesunul do olomouckých klubů, kde už byly přichystané Afterparty.</p> <p>A jak hodnotí průběh majálesu organizátoři?<br /> „Vyjma počasí jsme spokojeni. Přesto si uvědomujeme, co vše se dalo udělat lépe a doufáme, že v příštím roce se nám veškeré nedostatky podaří odstranit.“ Pochvalují si také bohaté a pozitivní mediální ohlasy před akcí i po ní, stejně pozitivní reakce přišly i ze strany města, univerzity, studentských organizací i samotných návštěvníků majálesu.</p> <p>A jak už bylo výše naznačeno, studentský Majáles UP pod záštitou rektora a s podporou univerzity by se měl v Olomouci konat i v roce 2011.</p> <p>Nakonec se tedy podařilo to, co bylo cílem: studenti napříč celou univerzitou se spojili a uspořádali pro své kolegy velkolepou akci, čímž dokázali, že spolupráce mezi studenty z různých oborů a fakult je nejen možná, ale také účinná a prospěšná.<br /> Takže tedy organizátorům a všem, kteří se na přípravách majálesu podíleli, velký dík a těšíme se na další ročník.<br /> Vivant membra quaelibet, semper sint in flore! Viva maiales!</p>
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.