PRAHA: Sochařskou výstavu galerie Jilská 14 připravila již tradičně kurátorka Iva Mladičová. Tentokrát oslovila Luďka Míška, jednoho z nejvýraznějších současných sochařů linie. Luděk Míšek respektuje ve své tvorbě sochařství v jeho „pravé podobě“, tzn. jako práci s hmotou. Soubor děl pro výstavu v Jilské 14 je tvořen výběrem mapujícím autorovo období od roku 2003, jeho zásadní část ale sestává z nových prací. Výstava představuje osobitou syntézu myšlení materiálem, objemem, tvarem a prostorem, kde racionalita a řád geometrické formy jsou v bezprostřední přítomnosti se smyslovým účinkem hmoty, s otevřeností nedořečeného detailu, se skladbou tvarů, s procesem „odhmotňování“, s dialogem vedeným s architekturou místa.
LUDĚK MÍŠEK: Hmota a prostor
Kurátorka: Iva Mladičová
Místo: Jilská 14, Praha 1, www.jilska14.cz
Termín: 24. března - 13. května 2022, otevřeno st-so od 14 do 19 h
Vernisáž: středa 23. března od 18 h
Výstavu pořádá Výstavní společnost TS, z.s.
Když se při procházení ateliérem Luďka Míška soustředíme na tvary jeho soch, jejich objem, detaily, povrch, materii, tak následně při pohledu do okolní reality praktického bytí vidíme najednou ve všech předmětech tyto formy. To je možné považovat za důkaz syntetické roviny tvůrčího stavu bytí, jež nevyděluje uměleckou práci z reality života. Pokud je práce za mne dobrá, „hraje“. Někdy s časovým odstupem u hotové věci pozoruji, že se její působení promění, něco se z ní ztratí. Jde pravděpodobně o mou vnitřní proměnu, o mentální posun. Když je práce opravdu dobrá, měla by být dobrá „napořád“. (LM) V dětství jsem si kreslil prostory, architekturu – vlastně abstraktní. V dětství jsem se ale také točil, zažíval jsem prostor a stával se jím. Tématem mých prací je zažít prostor. Může jít rozměrově o model, ale mentálně mohu vstoupit do monumentality i v malém měřítku. Důležité jsou proporční vztahy. (LM)
Luděk Míšek (nar. 1976 v Plzni)
• 1991-1995 studium na Střední průmyslové škole keramické v Bechyni
• 1996-2003 studium na Akademii výtvarných umění v Praze (sochařská škola J. Zeithammla; 2000–2001 stáž v architektonickém ateliéru E. Přikryla)
• 1999–2000 stáž v ateliéru U. Ullmanna na Staatliche Akademie der Bildenden Künste Stuttgart
• od roku 2004 proběhla řada jeho samostatných výstav (např.: Zlatý řez, Alšova jihočeská galerie, Bechyně, 2012; V zajetí kruhu, Galerie Jiřího Jílka, Šumperk, 2012; Z atomu hmota z hmoty socha, Galerie města Plzně, 2013; Prostor ve své nehmotnosti, Výklady AXA, Praha, 2018; V zahradě, farská zahrada, Chrást, 2020; Když tě slyším, jak to říkáš, tak mám v očích radost, Galerie Kurzor, Praha, 2021)
• je členem Umělecké besedy, Klubu konkrétistů a seskupení Socha 2
• je autorem několika veřejných realizací (např. Pomník Jiřímu Trnkovi a Pomník Ladislavu Sutnarovi v Plzni)
• od roku 2010 vyučuje sochařství na Západočeské univerzitě v Plzni
• 2017 byl jmenován docentem (AVU v Praze)
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.