Za pár dnů se rozloučíme se starýn rokem, rozloučili jsme se s ministrem kultury, a loučím se i já s funkcí šéfredaktorky Místní kultury. Od ledna se jí ujme kolegyně Mgr. Lenka Jaklová, a já při této příležitosti přeji hodně úspěchů nejen jí, ale i Místní kultuře.
Časopis Místní kultura má poměrně dlouhou historii, v internetové podobě pak existuje od roku 2008. Ač bylo jeho právo na existenci občas zpochybňováno, našel si své místo v mediální sféře, a to i přesto, že neláme rekordy v návštěvnosti. Je zrcadlem těch nejryzejších kulturních aktivit, vycházejících z historických kořenů a z potřeb kulturních lidí nejen ve velkoměstech, ale i v těch nejmenších obcích a lokalitách. Zájem o Místní kulturu lze deklarovat nejen na počtu čtenářů, ale i na množství zpráv, které od všech pořadatelů, organizátorů a jiných nadšenců dostáváme. V poslední době vzniká obsah webových stránek ve větší míře právě z nich, a my za ně moc děkujeme. Jedním z cílů Místní kultury bylo totiž poskytovat mediální prostor právě těm menším, v minulosti opomíjeným akcím, projektům a nápadům. A není přímá úměra mezi lokalitou a velikostí či pozoruhodností nápadu. Příkladů je možné na našich stránkách najít hodně. Za všechny jmenuji "Celé Česko čte dětem", což je navíc nápad, který překročil hranice Česka. Dobrá zpráva je, že v poslední době se situace mění a zdravého kulturního podhoubí si začínají ve větší míře všímat i velká média. Svědčí to mimo jiné o tom, že zájem o kulturní dění není okrajový. Záhadou je, proč kultura jako taková zůstává okrajovým rezortem. Možná s novým rokem a nástupem nového ministra školství vnímání kultury dozná změny. Šance tu určitě je...
Vážení a milí čtenáři a příznivci Místní kultury (nejen té s velkým M),
přeji vám do příštího roku zdraví, pohodu a elán.
S díky a v úctě
Ludmila Kučerová
P.S.: Zaslechla jsem, že se kultura šíří jako epidemie, čím více ohnisek, tím lépe. Tak tedy, vy už nakažení předejte tento virus dalším a nenechte zahynout tomu, co národ posiluje a jednotlivce činí lepšími.
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.